Tomáš Jan Podivínský je velvyslanec České republiky ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku. V rozhovoru vysvětluje, proč Česko vyváží do Švýcarska zboží za 83 miliard korun ročně, jak české zbrojovky uzavírají kontrakty v řádu desítek miliard a proč švýcarští experti chválí české radary. Popisuje také demografický problém Švýcarska – 1,3 dítěte na ženu znamená, že země bude zoufale potřebovat pracovní sílu. A vysvětluje, proč americká cla 39 procent byla pro Švýcary psychologickým šokem. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn – sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.
Česko vyváží do Švýcarska zboží za 83 miliard korun ročně. Švýcarsko je osmým největším investorem v Česku. „Vztahy jsou důležité, řekl bych, až nejdůležitější. Hlavní základ je v tom, že přímé investice i vzájemná obchodní výměna je v segmentech s vyšší a vysokou přidanou hodnotou. Všechno, co má myšlenku, kde je potřeba lidský um, lidský potenciál, jde dopředu. To má stále větší podíl na vzájemném obchodu, a to je velice pozitivní,“ vysvětluje velvyslanec.
„Jde o biotechnologie, IT, umělou inteligenci, farmacii, ale samozřejmě vzhledem ke změněné situaci v Evropě bezpečnostní také obranný průmysl. Jsou to různé technologie radarové a speciální vojenské technologie, speciální chemie. Těch oborů je obrovské množství.“
20 českých vědců v jednom institutu
Nejde jen o výměnu zboží, ale také o kontakty ve vědecké a výzkumné rovině. „Švýcarsko je špičková země, první země na světě v biotechnologiích, ve farmacii. Především Basilej – Novartis, Roche, Lonza. Všechny ty firmy v Basileji sídlí, ale také špičkové výzkumné instituce jako Biocentrum Basel.“
„Máme tam spoustu českých vědců, velice úspěšných. Někteří se účastnili výzkumů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Když třeba přijdete do Paul Scherrer Institutu – naprosto špičkového výzkumného pracoviště ve Švýcarsku, v Evropě ojedinělého – máte tam na 20 českých vědců, výzkumníků. Nepřijdou jen na stáž, ale jsou tam někteří 10 i více let a mají za sebou značnou vědeckou kariéru.“
Jaderná energie: Švýcaři sledují Česko
Letos proběhlo i první nukleární fórum. „Byl tam generální ředitel ÚJV Řež, který přednášel o jaderné energetice a výzkumu. Spousta českých vědců, kteří ve Švýcarsku působí. Tématem byly malé modulární reaktory, ale i vůbec budoucnost jaderné energetiky, což je ve Švýcarsku velké téma. Oni velmi pozorně sledují naše kroky a náš energetický mix.“
Švýcarsko má tři funkční jaderné elektrárny (jeden reaktor je odstavený), které pokrývají zhruba třetinu spotřeby. „Rozhodnutí v referendu bylo, že se stávající jaderné bloky nechají dosloužit a nebudou se nahrazovat novými jadernými zdroji. To referendum je stále v platnosti.“
„Nicméně všichni si uvědomují – vědecká komunita, spolková vláda švýcarská i pomalu veřejnost – že švýcarský cíl do 2050 mít energetiku bezemisní, bezfosilní, dostupnou, energeticky zajištěnou po celý rok, nezávislou na okolí, v podstatě bez jádra nevychází.“
„Proto jsme měli velký úspěch právě v letošním prvním ročníku nukleárního fóra, kde můžeme přenášet naše zkušenosti a myšlenky, co se týká mixu obnovitelných zdrojů a jádra jako bezemisní technologie výroby elektřiny.“
Švýcaři pozorně sledují český rozvoj. „Vzhledem k tomu, že ČEZ vstoupil s Rolls-Roycem do joint venture, co se týká malých modulárních reaktorů, tak i toto je ve velkém zájmu Švýcarska. To by mohlo diverzifikovat zdroje elektrické energie, případně také tepla v různých kantonech Švýcarska.“
Zbrojní boom a kontrakty v řádu desítek miliard
Obranný průmysl zažívá boom. „Švýcarsko má zájem o kvalitní české zbraně. Největší zbrojovky mají rozjednány poměrně velké obchodní případy. Budu velice rád, když je dotáhneme do konce. Z těch důvodů, že obchodní transakce nebyly ještě uzavřeny, nemohu být konkrétní.“
„Švýcarská armáda si uvědomuje, že potřebuje zlepšit svoje obranné schopnosti a kooperovat se sousedními zeměmi, s partnerskými zeměmi. Samo Švýcarsko si neumí udělat stoprocentní obranu ve všech segmentech. Spolupráce je s Armádou České republiky i se všemi velkými zbrojařskými firmami. Zájem je veliký.“
Švýcarští experti byli na veletrhu v Brně, na Dnech NATO v Ostravě. „Pořádali jsme prezentaci českých nejvýznamnějších firem, které se zabývají elektromagnetickým bojem. Švýcaři byli natolik zaujati, že jsme nedávno dělali misi švýcarských expertů do České republiky po výrobních závodech, kde si přímo vyzkoušeli, jak výrobky fungují v praxi.“
„V oblasti obranného průmyslu jsou kontakty velice intenzivní. Experti řekli, že jsou obrovsky překvapení, jak pokročilé technologie máme a jak je máme chytře zkombinované. Že to oni ve Švýcarsku takhle chytře nakombinované nemají. Nyní se tedy jedná o prodeji těchto zařízení do Švýcarska.“
Kapitáni českého průmyslu mají ve Švýcarsku své kapitánské můstky. „V Lucernu a Curychu jsou velké české firmy. Je tu značná síla českého kapitálu.“
„Konkrétních obchodních případů je celá řada. Jedná se o velké zakázky v řádech desítek miliard korun, které aktuálně běží nebo jsou rozjednány.“
Americká cla byly psychologický šok
Amerika uvalila na Švýcarsko cla 39 procent. „To byla studená sprcha. Když jsem mluvil s paní státní tajemnicí ministerstva hospodářství, říkala mi, že si myslí, že cla budou někde mezi EU a Británií – 10-15 procent plus minus. Pak přišlo 39 procent.“
„Švýcarsko si myslelo, že Amerika přítel. Je tam velká afinita – švýcarský federální stát je koncipován podle americké konstituce. To byl obrovský psychologický šok.“
Farmacie je z cel vyjmutá. „Ty velké firmy typu Roche a Novartis se předzásobily. A na farmaka se cla nevztahují, protože farmaceutické výrobky Amerika potřebuje.“
„Ale slzy v očích má třeba Nestlé s kávovými kapslemi, které vyváží do Ameriky. Na druhou stranu třeba hodinářský průmysl říká, že jim je to víceméně jedno, protože jejich zákazníci v nejvyšším cenovém segmentu jsou natolik solventní, že to clo klidně doplatí. Prostě zdražení výrobků je nijak nebude bolet.“
„Myslím si, že Švýcaři nakonec dojednají nějaký solidní deal někde kolem úrovně Evropské unie, kolem těch 15 procent.“ To se také krátce po našem rozhovoru stalo a USA skutečně snížily Švýcarům cla na 15 procent.
1,3 dítěte na ženu vytváří problém s pracovní silou
Švýcarsko čelí demografickému problému. „Tady je průměr 1,3 dítěte na jednu švýcarskou ženu. Bude obrovsky narůstat požadavek na pracovníky. Oni je nebudou mít. Co mají za možnost? Buď teda povolit větší migraci, to však nechtějí. Pak zvýšit věk odchodu do důchodu, ale to je politicky neprodejné. Třetí možnost, aby víc lidí pracovalo na plný pracovní úvazek, to Švýcaři taky nechtějí, protože si velice váží volného času. Z nějakých 38 hodin za týden jsme dnes na 30 odpracovaných hodinách za týden. Je to dáno částečnými úvazky, home office…“
Co to znamená pro Česko? „Říkám našim firmám: V průběhu času bude větší poptávka po importu nejen zboží, ale i služeb, protože oni nebudou schopni si je pokrýt z vlastních zdrojů a nebudou ochotni podstoupit to, co jsem teď říkal – migraci, zvyšování věku odchodu do důchodu, zvyšování počtu odpracovaných pracovních hodin týdně.“
„Pro exportně orientované ekonomiky je toto velká šance už teď si dopředu vytipovávat segmenty, kde bude poptávka největší, a už se v nich etablovat. Postupem času bude poptávka narůstat a zvětšovat obraty a tím pádem samozřejmě zisky českých firem.“
Přísná kontrola pracovního trhu
Jak Švýcarsko chrání pracovní trh? „Pravidla jsou velice přísná a přísně se musí dodržovat. Kontrolní mechanismy jsou extrémně důsledné. Není to jen o překračování hranic, ale i trh práce – zapojování lidí na trh práce.“
Systém má tři pilíře. „První je sektorové rozdělení – stavebnictví, strojírenství, oborově rozdělené a kantonálně. Když je třeba někde nezaměstnanost v určitém oboru víc než 5 procent, firmy, které poptávají pracovní sílu, musí tuto skutečnost nejprve nahlásit na úřad práce. Úřad práce má povinnost nabízet žadatele o práci, kteří jsou registrovaní. Nemusí být Švýcaři, mohou to být i cizinci, kteří mají trvalý pobyt ve Švýcarsku.“
„Není rozhodující pas, ale zda jste místní pracovní síla. Oni si chrání místní pracovní trh. Až není žádná pracovní síla, která by se na uvolněné místo hodila, teprve pak si firma může vzít pracovníka ze zahraničí.“
„Když si ho vezme, jsou velmi přísná pravidla, aby tento zahraniční pracovník pracoval za stejných mzdových, pracovních, bezpečnostních a sociálních podmínek jako místní pracovník. Opravdu se to kontroluje. Není třeba možné lidi vyplácet hotově. Musí se jim to prokazatelně poukázat na účet, výpisem z účtu se prokazujete.“
„Stává se velmi často, že malé firmy z neznalosti právního prostředí nesplní nějakou marginální povinnost nebo ji splní jiným způsobem než předepsaným a mají z toho velké pokuty. Často u malých firem – dodávky nábytku a montáž třeba – nakonec podnikatel řekne, že díky pochybení, o kterém neměl ponětí, se mu zakázka nevyplatila, že byla nulová nebo ještě ztrátová díky pokutě.“
Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
Z videa či podcastu se kromě výše uvedeného dozvíte také:
- Detailní informace o konkrétních českých firmách, které dosahují největších úspěchů ve Švýcarsku a jejich strategie
- Velvyslancovy zkušenosti s vyjednáváním na nejvyšší politické úrovni a konkrétní případy velkých zakázek
- Podrobnosti o tom, jak funguje švýcarský azylový systém a dublinský mechanismus v praxi
- Tomášovy postřehy o ratifikaci smlouvy bilaterály III mezi Švýcarskem a EU a co to znamená pro Česko
- Konkrétní příklady toho, jak švýcarské úřady kontrolují zaměstnávání cizinců a jaké sankce hrozí za porušení pravidel
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
