Pokud je dřevostavba v suchu, vydrží tisíce let. Prosadí se ale v kancelářích?
Pražský kancelářský trh zažívá výrazný tlak. Nových kancelářských ploch vzniká minimum, neobsazenost klesla na 5,9 % a firmy stále častěji řeší, jak pracovat s prostorem, který už jim nemusí vyhovovat. V pořadu Big Deal na platformě FocusOn o tom mluvili Martin Holý ze Scott.Weber Workspace a Radek Oslizlo ze společnosti Novatop. Podle nich se kanceláře mění z pevně daného prostoru na službu, ve které rozhoduje flexibilita, wellbeing, náklady i udržitelnost.
Současná situace na pražském trhu, kde neobsazenost kanceláří klesla na pouhých 5,9 %, nutí firmy k radikální změně chování. Podle Martina Holého, komerčního ředitele společnosti Scott.Weber Workspace, již podniky nemohou plánovat své potřeby na roky dopředu, jak bylo zvykem. Flexibilita se tak stává jedinou možnou cestou, jak držet krok s trhem a efektivně reagovat na měnící se počet zaměstnanců i podíl práce z domova.
Trend potvrzují i čísla: přestože flexibilní kanceláře tvoří zatím zhruba 3,6 % celkového trhu, jejich obsazenost dosahuje vysokých 91,8 %. „V dnešní době skutečně firmy, ať už jsou to střední nebo větší podniky, nahlížejí na flexibilní kanceláře jako na moderní a racionální řešení. Dříve to bylo stále vnímáno tak, že je to prostředí spíše pro digitální nomády nebo začínající firmy a startupy, ale to už je úplně jinak,“ vysvětluje Martin Holý. Moderní poskytovatelé dnes nabízejí tzv. Managed Office Solution, kdy firma získá to nejlepší z obou světů, tedy vlastní plně přizpůsobený prostor se všemi výhodami prémiového servisu s nulovými počátečními investicemi a flexibilní délkou smlouvy.
Dřevo se vrací do měst: Čtyři patra jako ideál
Paralelně s proměnou využívání prostor se mění i samotná technologie výstavby. Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti Novatop, vidí budoucnost v masivním dřevě. Přestože je podíl dřevostaveb na trhu administrativních budov v Česku zatím minimální, potenciál pro růst je obrovský, zejména v porovnání se západními metropolemi, kde podíl flexibilních a ekologických ploch přesahuje 10 %.
„Nejefektivnější jsou z pohledu české legislativy čtyři podlaží. Tato výška ještě nevyžaduje instalaci sprinklerových systémů a umožňuje architektům více pracovat s pohledovým dřevem v interiéru, jelikož požárně bezpečnostní pravidla jsou v tomto režimu mírnější,“ uvádí Oslizlo. Ačkoliv je možné stavět i do výšky sedmi pater, dřevo v takovém případě musí ustupovat přísným technickým podmínkám a ekonomická výhodnost se vytrácí.
Ekonomika udržitelnosti: ESG jako nutnost pro financování
Investice do ekologických budov již nejsou jen otázkou image, ale čistě ekonomickým kalkulem. Pro banky a investory je klíčový energetický standard budovy. Podle dostupných dat je 32 % investorů ochotno zaplatit za budovy splňující standardy ESG vyšší cenu. Radek Oslizlo zdůrazňuje, že energetická třída zásadně ovlivňuje zástavní hodnotu nemovitosti, protože banky dnes odmítají financovat objekty v energetických třídách D, F nebo G.
Udržitelnost je navíc vnímána v širším kontextu. Martin Holý upozorňuje, že pro nastupující generaci talentů je zdravé pracovní prostředí naprostým standardem. „ESG již není pouze položkou na seznamu k odškrtnutí, ale směr, kterým mladší generace uvažuje. Není to jen o environmentální části, ale o celkovém komplexu toho, jak se člověk v budově cítí. Brzy již nebude možné pro moderní firmy fungovat a nabírat nové talenty, bez zdravého prostředí, které nabízí hospitality & lifestyle obsah, tedy prostoru který nabídne nejen kancelář ale možnost strávit ten nejlepší pracovní den. Nové generace si více a více uvědomují, že práce tvoří velkou část života. Příliš velkou na to, aby byla průměrná. “ predikuje Holý.
Cena a mýty: Hoří dřevostavby a stojí víc?
Častým argumentem proti dřevostavbám bývá jejich cena a bezpečnost. Oslizlo však tyto obavy mírní konkrétními čísly. Konstrukce u administrativní budovy tvoří zhruba 10 % celkových nákladů. Pokud stavba o rozloze 3 000 m² stojí 300 milionů korun, dřevěná konstrukce z toho vyjde na přibližně 30 milionů. Rozdíl oproti železobetonu je tak v rámci celého rozpočtu v řádu jednotek milionů, což mohou snadno převážit náklady na jiné technologie, jako jsou tepelná čerpadla či interiérové vybavení.
Z hlediska bezpečnosti je klíčovým faktorem ochrana proti vlhkosti, nikoliv oheň, jak se laicky předpokládá. Dřevo sice hoří, ale drží si svou statickou pevnost po předvídatelnou dobu. „Pokud do dřevostavby nebude deset let zatékat bez možnosti vysychání, může taková stavba stát tisíce let. Nejstarší dřevěná bytová stavba ve Švýcarsku pochází z roku 1280. Dokud ji nezničí voda, budova přetrvá,“ uzavírá technický ředitel Novatopu.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Proč je pro firmy výhodnější „outsourcovat“ život v budově profesionálnímu operátorovi místo vlastní správy?
- Jaké konkrétní akustické vrstvy musí dřevostavba mít, aby se vyrovnala zvukové izolaci betonu?
- V čem spočívá největší riziko rekonstrukce u klasických staveb oproti montovaným dřevostavbám?
- Jakým způsobem dokážou flexibilní operátoři „aktivovat“ i prázdné bankovní paláce?
- Proč se u dřevostaveb musí jinak navrhovat rozvody vzduchotechniky a chlazení, aby nebyla narušena estetika stropu?