Roční náklady na provoz budov ve veřejném sektoru dosahují v Česku 30 až 40 miliard korun — a to ještě před geopolitickou krizí, která opět zdvihla ceny plynu i elektřiny. Řešení existuje: jmenuje se EPC, Energy Performance Contracting, a v Břeclavě ho vyzkoušeli hned třikrát, u tří na sobě nezávislých zadavatelů. Radek Vrána, generální ředitel Amper Savings, a Václav Mikulica, náměstek nemocnice Břeclav, v podcastu Amper Jana Palaščáka vysvětlují, jak se spotřeba plynu v nemocnici snížila na polovinu bez jediného metrů čtverečního zateplení, proč je EPC v první řadě služba a nikoliv zboží — a co čeká projekty v době dotační nejistoty.
SpotifyBřeclav: hlavní město energetických úspor
Málokteré město v Česku může říct, že na svém území realizovalo projekty garantovaných energetických úspor ve třech odlišných typech subjektů naráz. Břeclav to říct může. Jako první přišel Gumotex — tradiční výrobce gumových výrobků, jehož EPC projekt odstartoval v roce 2014 a jehož energetiku Amper Savings provozuje dodnes, nepřetržitě, 24 hodin denně. Jako druhý nastoupil Jihomoravský kraj, pro nějž se nemocnice Břeclav stala pilotním EPC projektem. A jako třetí přišlo město samotné, které si všimlo, že metoda funguje i pro komunální budovy.
„Podařil se nám takový krásný trojboj a myslím si, že to dosvědčuje, že EPC lze uplatnit v průmyslu, ve zdravotnictví i v municipalitě. V jiném městě bych to asi nenašel,“ říká Vrána.
Mikulica přidává kontext: nemocnice Břeclav zahájila provoz v roce 1992, výstavba přitom probíhala od roku 1989. Na první pohled jde o jednu z nejmladších nemocnic v kraji — v praxi to ale znamená, že první generace technologického vybavení stárla spolu s nemocnicí a do roku 2015 dospěla na technický limit.
Kotelna z roku 1990 a otázka: co dál?
Impulzem pro první EPC projekt nebyla ambice ušetřit — byl to technický stav. Kotelna postavená v roce 1990 přestala být bezpečnou a provozuschopnou základnou pro nemocnici, jež jede non-stop. Kraj stál před otázkou: kdo to zaplatí, kdo to provede a za jak dlouho.
„Nás k tomu donutily okolnosti. Kotelna z roku 1990 — a v roce 2015 tomu odpovídal i její technický stav. Tehdejší hospodářsko-technický náměstek přesvědčil vedení kraje, že EPC dává smysl, vybrala se poradní firma a začalo se definovat, co všechno do projektu zařadit. A položek bylo překvapivě hodně,“ popisuje Mikulica.
Nemocnice Jihomoravského kraje je příspěvková organizace — každé investiční rozhodnutí musí projít schválením kraje, každý výběr dodavatele podléhá zadávacímu řízení. A ještě jedna specifičnost: zatímco soukromé firmy pracují s cenami bez DPH, příspěvkové organizace počítají vždy s daní. Strop zakázky ve výši 200 milionů korun proto skutečně znamená 200 milionů — nikoliv o 20 procent méně.
EPC není zboží, je to služba
Než se dostaneme k číslům, je důležité pochopit, co EPC vlastně je. Zkratka stojí za pojmem Energy Performance Contracting — investice splácené z garantovaných úspor. Investor, v tomto případě nemocnice, neplatí nic předem: veškeré stavební práce, technologie i jejich provoz hradí dodavatel, který je postupně refunduje z prokázaných úspor na energiích.
„EPC není zboží, je to služba. My nekupujeme zateplení ani plyn — my kupujeme výsledek. Říkáme poskytovateli: chceme snížit energetickou náročnost, máme tyto technické požadavky. Navrhněte řešení,“ vysvětluje Mikulica.
Vrána, který praxí energetického auditora a specialisty prošel od roku 2000, vidí v EPC odpověď na problém, s nímž se v oboru dlouho potýkal: projekty zadávané po částech, nejlevnějším dodavatelem v každém dílčím kroku, které ve výsledku nefungují jako celek.
„Po patnácti letech praxe si dnes myslím, že metodika EPC je nejlepší dostupný produkt na modernizaci budov a technologií v nich obsažených. Pokrývá celý řetězec od návrhu přes realizaci až po dlouhodobou garanovanou provozní udržitelnost,“ říká Vrána.
Z milionu a půl na 780 tisíc kubíků: výsledky první etapy
První EPC projekt v nemocnici Břeclav byl vypsán kolem roku 2016–2017 a Amper Savings jej vysoutěžil z původně čtyř až pěti uchazečů. Investice byla zastropována na 70 milionů korun, garantovaná roční úspora na zemním plynu byla v nabídce uvedena jako 44 procent — bez jakéhokoliv zateplení budov. Číslo, které překvapilo i samotného auditora, jenž ho do nabídky psal.
Výsledek překonal i tento závazek. Roční spotřeba zemního plynu klesla z 1,5 milionu kubíků na 780 až 830 tisíc kubíků v závislosti na tuhosti zimy — reálná úspora se pohybovala mezi 48 a 51 procenty. Smluvní kapacita odběru plynu se zároveň snížila z 10 000 kubíků za hodinu na přibližně 6 400.
„Uspořili jsme opravdu půlku plynu a na kapacitě ušetřili dalších 500 tisíc korun ročně. Garantovaná úspora byla 10,5 milionu ročně, po doplnění o kogenerační jednotky 12 milionů. Projekt byl realizován při cenách plynu okolo 16 eur za megawatthodinu — při cenách, které nastaly po roce 2022, by stejné fyzické úspory představovaly přibližně 30 milionů korun ročně,“ shrnuje Vrána.
Klíčem nebylo zateplení, ale systémová regulace. Vytápění přešlo z páry na teplovodní systém s kondenzačními kotli. Regulace přestala záviset jen na venkovním čidle — systém pracuje s korekčním čidlem v nejchladnější místnosti objektu a s predikcí počasí. Ventily se zavírají hodiny dopředu, nikoliv až tehdy, kdy termostat zahlásí přetop.
Kogenerace: 40 % elektřiny z vlastní výroby
Jakmile byla optimalizována spotřeba tepla, Amper Savings a nemocnice se zamysleli nad dalším krokem. Moderní nemocnice má rostoucí spotřebu elektřiny — přidávají se nová zobrazovací zařízení jako magnetická rezonance nebo CT. Samotná optimalizace vytápění nestačí.
„Začali jsme přemýšlet, jak ovlivnit i elektřinu. Do kotelny jsme doplnili kogenerační jednotky — část tepla se nám nyní vyrábí kombinovanou výrobou. Spotřeba zemního plynu sice mírně vzrostla, ale za to si vyrábíme přibližně 40 procent elektrické energie z kogenerací,“ vysvětluje Vrána.
Bez těchto kroků by se nemocnice podle Vránových slov mohla přiblížit nebo dokonce překročit limit připojení k distribuční soustavě v elektřině — aktuálně nastavený na přibližně jeden megawatt elektrický. Energetická optimalizace tak umožnila samotný provozní růst nemocnice.
Druhá etapa: zateplení, svítidla, fotovoltaika a 250 milionů
Tam, kde první etapa řešila akutní potřebu — odepsaná kotelna, neregulované vytápění — přichází druhá etapa s dalšími vrstvami úspor. Zateplení technických budov, výměna všech svítidel, výměna ventilů na otopných tělesech s napojením na systém měření a regulace a fotovoltaické panely na plochých střechách pavilonového areálu. Celková investice přesahuje 250 milionů korun včetně DPH.
Projekt v roce 2025 získal třetí místo v soutěži o nejlépe připravený EPC projekt v Česku. Dotační podpora ze Státního fondu životního prostředí pokrývá přibližně 30 až 40 procent nákladů — zbývající část splácí nemocnice z garantovaných úspor.
„Neměli jsme jednorázové prostředky na to, abychom třeba vyměnili ventily na otopných tělesech — a přitom je to pro nás velký přínos. EPC nám umožňuje investovat do věcí, které bychom jinak museli odkládat na neurčito,“ říká Mikulica.
Energetický management: záruka, že to funguje i za deset let
EPC projekt neskončí předáním stavby. Garance úspor platí po celou dobu kontraktu — standardně deset let — a to zavazuje poskytovatele k aktivnímu energetickému managementu. Amper Savings sleduje v reálném čase, jak systémy v nemocnici fungují, a prostřednictvím dispatchingu může okamžitě reagovat na odchylky.
„Každý rok se s klientem potkáme a musíme vykázat garantované úspory — fakturační měření před projektem, fakturační měření po projektu, vynásobeno cenou. Pokud se nastavení systému někde vychýlí, vrátíme ho zpátky. Protože my za úspory ručíme,“ říká Vrána.
Pro nemocnici to znamená konkrétní výhodu: nemusí zaměstnávat vlastního energetika. Mikulica jako náměstek odpovědný za více než 60 podřízených a chod celého provozu dohlíží na grafy a indikátory — detailní správu systémů přenechává smluvnímu partnerovi.
Salámová metoda versus jeden projekt
Jednou z klíčových myšlenek celého rozhovoru je srovnání, které Palaščák pojmenovává jako salámovou metodu: organizace rozloží modernizaci do řady menších, na sobě nezávislých zakázek zadávaných postupně na nejnižší cenu. Výsledkem jsou technologie, které si vzájemně konkurují nebo spolu vůbec nekomunikují.
„Když projekt rozdělíte na tři nebo čtyři části v průběhu deseti let, ve výsledku to nebude levnější — podraží se technologie i práce. Studie na ministerstvu financí sama dospěla k závěru, že je lepší to udělat komplexně v jeden moment. Udělá to jeden poskytovatel, jedna koordinace, a úspory běží od jednoho data,“ shrnuje Vrána.
Vrána zároveň reaguje na nejčastější námitku vůči EPC: že je dražší, protože dodavatel si připočítává marži. Jeho odpověď je jednoduchá — v komplexním projektu odpadají slepé linky, opakované koordinace a riziko, že dílčí technologie ve výsledku nesehrají jako celek.
Dotace nejsou nutnost, ale pomáhají
V době dotační nejistoty — zelená úspora v čisté dotační podobě pravděpodobně skončí, diskutuje se o přechodu na dotované financování — přichází přirozená otázka: přežije EPC i bez dotací?
„My jsme na dotacích nevyrostli. Na začátku jsme dělali samonosné projekty. Na druhou stranu, dotace tomu pomáhají — a pokud by někam měly směřovat, tak do EPC projektů. Některá opatření s krátkou dobou návratnosti lze realizovat i bez nich,“ říká Vrána.
Mikulica dodává, že dotace v druhé etapě pokrývají 30 až 40 procent nákladů — projekt by tedy ani bez nich nezanikl, jen by se musel financovat z úspor a vlastních zdrojů po delší dobu. Důležitá je přitom změna rozpočtových pravidel z roku 2024, která nově umožňuje i organizačním složkám státu — ministerstvům a jim přímo řízeným organizacím — vstupovat do EPC projektů. Dosud to bránilo striktní oddělení investičního a provozního rozpočtu.
Celý rozhovor s Radkem Vránou a Václavem Mikulicou si poslechněte v podcastu Amper Jana Palaščáka na FocusOn.cz. V epizodě se dozvíte mimo jiné:
- Jak fungoval EPC projekt v Gumotexu — výrobním závodě s non-stop provozem — a kde se tam podařilo využít odpadní teplo a spodní vodu
- Jak Amper Savings stíhal výměnu osvětlení na zimním stadionu v Břeclavě tak, aby byl hotov před příjezdem světových týmů juniorského hokejového turnaje
- Proč stát po příspěvkových organizacích vybírá DPH z investic do energetických úspor — a co to v praxi znamená pro výši zakázky
- Jak se budou EPC projekty ve veřejném sektoru financovat, pokud zelená úspora přejde z dotační na úvěrovou podobu
- Proč Vrána nedoporučuje odkládat projekt na lepší časy — a co o salámové metodě říká studie ministerstva financí