Čínské baterie ano, data zůstanou v Evropě. Firmy řeší bezpečnost energetiky

Ceny elektřiny kolísají více než kdy dříve a pro firmy představují stále větší náklad i nejistotu. Přesto podle expertů existuje způsob, jak z volatility energetického trhu udělat konkurenční výhodu. V pořadu Inside Tech na platformě FocusOn o tom hovořili Radoslav Slovák ze společnosti Edhouse, Jan Kubálek z Volteonu a Jan Polách z Xenium Europe. Vysvětlili, proč dnes bateriová úložiště dávají ekonomický smysl i bez dotací, jak mohou podnikům přinést úspory až v řádu desítek procent a proč o skutečném výsledku nerozhoduje samotná baterie, ale chytré řízení energie pomocí dat a softwaru.

Spotify

Když se dnes mluví o bateriových úložištích, veřejnost si často představí obří projekty v řádech desítek nebo stovek megawatthodin, které budují energetické nebo investiční společnosti. Podle Jana Polácha je však potřeba rozlišovat mezi velkými systémy pro služby výkonové rovnováhy a řešeními určenými přímo pro firmy.

Zatímco velká úložiště slouží k podpoře elektrizační soustavy, Xenium Europe se zaměřuje na individuální řešení pro výrobní podniky, logistická centra nebo komerční objekty. Každý projekt vzniká na základě detailní analýzy konkrétní spotřeby a provozu zákazníka.

„Snažíme se pomáhat firmám a řešíme úložiště postavená na míru konkrétním výrobním podnikům, ať už jsou malé, nebo velké. Bavíme se o nižších stovkách kilowatthodin až po jednotky megawatthodin podle konkrétní potřeby zákazníka,“ vysvětluje Jan Polách. 

Podle něj je dnes největší chybou představa, že větší baterie automaticky znamená větší úspory. Praxe je často opačná.

„Ve většině případů velikost baterií naopak snižujeme. Neplatí, že větší baterie znamená větší zisk. Často investujete méně a návratnost vychází výrazně lépe,“ říká. 

Rozhoduje analýza dat. Bez ní může být investice zbytečná

Všichni hosté se shodují, že základem každého projektu není samotná technologie, ale kvalitní analýza dat. Firmy často přicházejí s představou konkrétní velikosti úložiště, aniž by skutečně znaly svůj energetický profil. Podle Jana Kubálka stačí k prvnímu posouzení spotřební data za posledních dvanáct měsíců a faktury za energie. Na jejich základě lze vytvořit velmi přesný model budoucího fungování.

„Dokážeme nasimulovat průběh spotřeby prakticky po patnácti minutách a zjistit, jaké úspory může aktivní energetický management přinést. Každá firma má jiný profil a právě proto je analýza absolutní základ,“ říká Jan Kubálek. 

Následuje technická prohlídka objektu, vyhodnocení možností instalace a vytvoření ekonomického modelu. Teprve poté přichází na řadu rozhodování o vhodném investičním modelu. Zajímavé přitom je, že podle hostů dnes nemusí být vstupní investice překážkou. Existují modely, kdy zákazník financuje technologii postupně z dosažených úspor.

„Klient si může vytvořit pozitivní cash flow prakticky od začátku. Investici lze nastavit tak, aby ji splácel z budoucích úspor energie,“ popisuje Jan Polách. 

Skutečný game changer? Software a práce s energií v reálném čase

Samotná baterie podle hostů nepředstavuje zásadní konkurenční výhodu. Tou je až inteligentní software, který rozhoduje o tom, kdy energii ukládat a kdy ji naopak využívat.

Edhouse ve spolupráci s Volteon proto vyvinul systém, který kombinuje historická data o spotřebě, předpověď počasí, výrobu z fotovoltaiky i aktuální ceny na energetickém trhu.

„Baterie je v podstatě energetický buffer. Snažíte se ji nabít ve chvíli, kdy je energie levná nebo kdy vyrábíte vlastní elektřinu, a využít ji ve chvíli, kdy je elektřina nejdražší. To zní jednoduše, ale samotné řízení jednoduché není,“ říká Radoslav Slovák.  Právě schopnost předvídat budoucí vývoj a optimalizovat chování úložiště podle desítek různých faktorů je podle něj klíčovým know-how celého řešení. „Software se učí z historických profilů spotřeby, pracuje s predikcí počasí a vyhodnocuje obrovské množství vstupních dat. To je skutečný game changer,“ dodává. 

Úspory mohou dosáhnout až poloviny nákladů na elektřinu

Právě díky kombinaci bateriového úložiště a inteligentního řízení mohou být výsledky podle zkušeností Volteonu velmi výrazné. „Naše zkušenosti z reálných projektů ukazují, že přínos pro klienta může dosahovat až 40 nebo dokonce 50 procent úspor na elektřině,“ uvádí Jan Kubálek.  Návratnost investic se podle něj aktuálně pohybuje přibližně mezi čtyřmi a šesti lety v závislosti na typu provozu a rozsahu využívaných služeb.

Významnou roli hraje také proměna samotného energetického trhu. Rozdíl mezi nejnižšími a nejvyššími cenami elektřiny se podle Kubálka od roku 2020 každoročně zvyšuje přibližně o 15 až 20 procent.

Důvodem je rostoucí podíl obnovitelných zdrojů a úbytek stabilních výrobních kapacit.

„Když hodně svítí nebo fouká, vznikají přebytky energie a ceny padají dolů. Naopak večer nebo v době nedostatku výroby elektřina výrazně zdražuje. U tohoto trendu zatím nevidíme, že by se měl v následujících letech zásadně změnit,“ říká. 

Některé firmy už dokážou na elektřině vydělávat

Možnost využívat cenové rozdíly na trhu vytváří situace, které ještě před několika lety byly prakticky nepředstavitelné. Jan Kubálek popsal konkrétní příklad klienta se středně velkou spotřebou, který kombinuje fotovoltaiku, bateriové úložiště a aktivní řízení. „Kdyby toto řešení neměl, platil by v průměru zhruba 110 eur za megawatthodinu. Díky aktivnímu řízení se dostal například v květnu na minus sedm eur za megawatthodinu,“ uvádí. 

V praxi to znamená, že firma nejen pokryje vlastní spotřebu, ale díky správnému načasování nákupu, ukládání a prodeje energie dokáže na trhu vytvářet dodatečný výnos.

Hosté zároveň upozorňují, že podobných výsledků nelze dosáhnout bez detailního modelování a přesného návrhu celého systému. „Co nemáme, je věštecká koule. Ale historická data, spotové ceny i chování zákazníka známe velmi přesně. Proto dokážeme vytvořit velmi realistické scénáře,“ říká Jan Polách. 

Technologie zlevnily na zlomek původní ceny

Významným důvodem současného rozvoje bateriových úložišť je prudký pokles cen technologií. Jan Polách připomíná, že ještě před zhruba deseti lety se baterie prodávaly za přibližně 25 tisíc korun za kilowatthodinu. Dnes se kompletní řešení včetně instalace pohybují podle typu projektu přibližně mezi 5,5 až 8 tisíci korunami za kilowatthodinu.

„Když porovnáme ceny kolem dvaadvaceti až pětadvaceti tisíc korun za kilowatthodinu a dnešních pět až osm tisíc korun včetně instalace, je to zásadní rozdíl. Proto dnes investice do baterií ekonomicky dává smysl,“ říká.  Právě kombinace levnější technologie a rostoucí volatility cen energií podle hostů způsobila, že projekty začínají vycházet ekonomicky i bez dotačních programů.

„To nejdůležitější je, že to dnes vychází bez dotací. Konečně se z toho stává standardní byznys,“ shodují se hosté. 

Bezpečnost dat se stává stejně důležitá jako samotná baterie

S rostoucí digitalizací energetiky se stále častěji otevírá také otázka kybernetické bezpečnosti. Velká část bateriových technologií pochází z Číny a firmy řeší, jak zajistit ochranu dat i samotného řízení zařízení. Právě proto Edhouse postavil vlastní cloudovou infrastrukturu splňující evropské bezpečnostní standardy.

„Data jsou ukládána v České republice a celé řízení probíhá přes naše řešení. Dokážeme využít čínskou technologii, ale nevyužíváme čínské cloudy ani ukládání dat mimo Evropskou unii,“ vysvětluje Radoslav Slovák.  Podle něj bude význam bezpečnosti dále růst také s ohledem na geopolitický vývoj. „Nevíme, jaká bude geopolitická situace za dva, pět nebo deset let. Proto je důležité, aby data i řízení zůstávaly v Evropě,“ dodává. 

Největší chybou je naletět na nereálné sliby

Přestože zájem o bateriová úložiště roste, hosté upozorňují, že trh stále zaplavují nabídky s nereálnými předpoklady. Právě proto doporučují firmám věnovat maximální pozornost vstupní analýze, referencím dodavatele i dlouhodobému servisu.

„Měli jsme klienty, kterým jsme řekli, že řešení od jiného dodavatele nedává ekonomický smysl. Někdy je nejlepší investici vůbec neudělat,“ říká Jan Kubálek.  Jan Polách dodává, že důležité je sledovat celý dodavatelský řetězec a dlouhodobou stabilitu partnera. „Je potřeba vědět, kdo za řešením stojí, kdo bude poskytovat servis a komu budete za pět nebo deset let volat, když budete něco potřebovat,“ uzavírá. 

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

1. Jak konkrétně funguje obchodování s elektřinou ve chvílích, kdy jsou ceny na trhu záporné?
2. Jaké typy firem dosahují nejrychlejší návratnosti bateriových úložišť a proč?
3. Jak software předpovídá spotřebu energie na základě historických dat a počasí?
4. Jaké bezpečnostní hrozby přináší využívání čínských technologií v energetice?
5. Jaké další funkce budou energetické systémy budoucnosti nabízet, například v souvislosti s elektromobilitou?