Česku chybí 300 tisíc lidí. Bez zahraničních pracovníků cizinců nebudeme růst, varuje expert

V nejnovějším díle pořadu Export na platformě FocusOn přivítal moderátor Marek Atanasčev vrchního ředitele sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR Tomáše Kuchtu. V rozhovoru vysvětlil, jak se mění role státu při podpoře českých firem v zahraničí, proč se ekonomická diplomacie stále více zaměřuje na mimoevropské trhy a jaké překážky dnes nejvíce brzdí rozvoj českého exportu.

Spotify

Česká republika je z hlediska domácí poptávky relativně malým trhem. Pro řadu tuzemských firem je proto vstup na zahraniční trhy nezbytnou podmínkou dalšího růstu i návratnosti investic do vývoje a inovací. Právě proto se podle Tomáše Kuchty mění pohled státu na podporu podnikání v zahraničí.

Dnešní ekonomická diplomacie už není pouze o jednorázové pomoci s exportem konkrétního výrobku. Jejím cílem je dlouhodobě posilovat konkurenceschopnost českých firem a vytvářet podmínky pro jejich trvalé působení na zahraničních trzích. Firmy jsou motivovány k zakládání poboček, budování lokální výroby nebo navazování dlouhodobých obchodních vztahů. Stát zároveň pomáhá i v opačném směru, například při zajišťování kritických surovin či komponentů, pokud se podnik dostane do situace, kdy není schopen problém vyřešit vlastními silami. ,,Ekonomická diplomacie je velice široká škála různých služeb, které prostřednictvím nástrojů, jež dnes stát má, pomáhají tomu, aby se firmy cítily komfortně a aby fungovala i česká ekonomika,“ vysvětluje Tomáš Kuchta.

Trhu chybí 300 tisíc pracovníků, stát hledá síly v Asii

Jedním z nejvýznamnějších nástrojů ekonomické diplomacie je podle Kuchty pomoc při získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Nedostatek lidí se totiž stal jedním z hlavních limitů dalšího rozvoje české ekonomiky. Ministerstvo zahraničních věcí proto rozšiřuje konzulární kapacity ve vybraných zemích a vysílá pracovníky, kteří pomáhají s náborem, prověřováním a případným základním zaškolením uchazečů ještě před jejich příjezdem do České republiky.

Zatímco v minulosti se české firmy orientovaly především na pracovníky z Balkánu nebo Ukrajiny, stále větší význam získávají země jihovýchodní Asie, zejména Indonésie a Filipíny. Významnou roli hraje rychlost a schopnost konkurovat ostatním evropským státům, které řeší podobný problém. ,,Bez kvalitních pracovníků, kterých dnes na našem trhu chybí zhruba 300 tisíc, nemůžeme přemýšlet o rozšiřování ani o expanzi. Je to limitující faktor,“ upozorňuje Kuchta.

Dělba práce mezi diplomaty a CzechTradem

Důležitou součástí podpory exportu je spolupráce mezi Ministerstvem zahraničních věcí a agenturou CzechTrade. Obě instituce mají odlišné role, které se vzájemně doplňují.

Zatímco CzechTrade poskytuje služby velkému množství klientů a výrazně působí i na tradičních evropských trzích, diplomaté Ministerstva zahraničních věcí se soustředí zejména na složitější a méně tradiční destinace mimo Evropu. Právě tam mohou českým firmám otevřít dveře do prostředí, do kterého by se mnohé podniky bez podpory státu samy neodvážily vstoupit nebo by jej vůbec nezvažovaly.

Na evropských trzích se role ekonomických diplomatů postupně mění. Vedle podpory firem se stále více zaměřují na koordinaci politik, sledování postojů jednotlivých zemí a přípravu na jednání na úrovni Evropské unie.

Transformace 2.0: Od montovny k vlastnímu vývoji a inovacím

Podle Tomáše Kuchty prochází česká ekonomika další významnou etapou transformace. Model devadesátých let založený na přílivu zahraničních investic a levnější pracovní síle už podle něj nemůže být hlavním zdrojem budoucí prosperity. Přestože tehdejší investice pomohly vybudovat výrobní základnu české ekonomiky, rozhodování o produktech, značkách, cenách i maržích zůstávalo v rukou zahraničních vlastníků. Budoucnost proto vidí ve výzkumu, vývoji, inovacích a úzké spolupráci mezi univerzitami a podniky.

,,Abychom mohli být úspěšní do budoucna, musíme disponovat především vlastními výrobky, vlastním vývojem a výzkumem. Jen tak budeme mít pod kontrolou, co se s výrobkem bude dít, komu ho prodáme a jakou marži získáme,“ říká Kuchta. Pozitivně hodnotí také českou startupovou scénu. Jako příklad uvádí účast českých firem na prestižním technologickém festivalu South by Southwest (SXSW) v texaském Austinu, kde se českým inovativním projektům podařilo navázat nové kontakty a posílit svou pozici na americkém trhu.

České firmy jsou inovativní, ale narážejí na domácí limity

Za jednu z největších předností českých firem považuje Kuchta schopnost přicházet s inovativními a nekonvenčními řešeními. Současně však upozorňuje na řadu překážek, které snižují konkurenceschopnost země.

Mezi největší problémy řadí zdlouhavé stavební řízení, vysoké ceny energií nebo pokračující nedostatek pracovníků. Právě kombinace těchto faktorů podle něj komplikuje další rozšiřování výroby i příchod nových investic. Přesto podle něj Česká republika stále disponuje kvalitními univerzitami, odborníky i schopností pružně reagovat na nové výzvy.

Bez státu se některé obory neobejdou

Významnou roli hraje stát zejména v odvětvích, kde je obchodním partnerem veřejný sektor. Typicky jde o zdravotnictví, obranný průmysl, dopravní infrastrukturu nebo velké technologické projekty. V řadě zemí totiž stále neexistuje plně transparentní prostředí a při zadávání zakázek mohou hrát významnou roli politické vazby nebo preference domácích dodavatelů.

V těchto případech je podle Kuchty podpora státu nenahraditelná. Vedle konkrétní pomoci firmám jde také o dlouhodobé budování dobrého jména České republiky v zahraničí.

Podnikatelské mise a společné financování projektů

Za jeden z nejúspěšnějších nástrojů české ekonomické diplomacie považuje Kuchta podnikatelské mise organizované ve spolupráci s vládními představiteli. Jejich realizaci usnadňuje i skutečnost, že Česká republika disponuje vládní letkou.

Důležitým nástrojem je rovněž společný nástroj na podporu ekonomické diplomacie, do kterého přispívají jednotlivé rezorty. Díky tomu mohou ambasády získat prostředky navíc na realizaci významných projektů, konferencí nebo prezentací českých firem v zahraničí.

Typickým příkladem je podpora českého obranného průmyslu na mezinárodních veletrzích, kde se propojuje práce ambasád, ministerstev i samotných podniků. „Jsou to peníze, které jsou investovány na správném místě, a každá koruna investovaná do ekonomické diplomacie není koruna, která by byla někde projedena nebo promrhána,“ uzavírá Tomáš Kuchta.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně probíhají nábory pracovníků v Indonésii a na Filipínách a jakou roli v nich hraje česká diplomacie?
2. Proč se Ministerstvo zahraničních věcí rozhodlo během pandemie upravit síť svých zastoupení v Číně?
3. V čem se liší práce ekonomických diplomatů od služeb agentury CzechTrade?
4. Jaké zkušenosti si odvezly české startupy z technologického festivalu SXSW v texaském Austinu?
5. Jak funguje Společný nástroj na podporu ekonomické diplomacie a jaké projekty díky němu vznikají?