Malá obec, velká lekce pro Česko. Bělotín si vybudoval vlastní příjmy, byty i plán pro blackout

Komunitní energetika, dostupné bydlení, vlastní hospodářské zdroje i připravenost na blackouty. Obec Bělotín patří mezi samosprávy, které se dlouhodobě snaží budovat větší finanční i energetickou nezávislost. V pořadu Greenspin na platformě FocusOn.cz starosta Eduard Kavala popsal, jak se obci daří rozvíjet vlastní příjmy, proč sází na komunitní energetiku a jakou roli mohou hrát obnovitelné zdroje při zvládání krizových situací. V čele Bělotína stojí nepřetržitě od března roku 1990.

Spotify

Když se Eduard Kavala v březnu roku 1990 postavil do čela Bělotína, nejprve na základě kooptace a později po řádných komunálních volbách, řešila obec zcela jiné výzvy než dnes. Obyvatelé od nového vedení očekávali především vyrovnání starých účtů, osobních sporů a křivd, které si nesli z předchozích let.

Tehdejší zastupitelstvo si však hned na počátku definovalo tři hlavní strategické směry rozvoje, u nichž vytrvalo celých 36 let. Tento kontinuální přístup přinesl obci nejen stabilitu, ale také prestižní ocenění, například titul laureáta soutěže Osobnost venkova za přínos k rozvoji samosprávy v rámci projektu Vesnice roku.

Rozpočet, o kterém se v 90. letech ani nesnilo

Dnes Bělotín disponuje rozpočtem, o kterém se jeho vedení v devadesátých letech minulého století ani nesnilo. Klíčem k úspěchu přitom nebyly pouze běžné daňové příjmy od státu, ale také cílené budování vlastních hospodářských zdrojů. Obec se v minulosti odmítla vzdát strategického majetku, což se jí v dlouhodobém horizontu bohatě vyplatilo. Vlastní finanční polštář dnes Bělotínu umožňuje efektivně kofinancovat dotační tituly a investovat do rozvoje, aniž by byl stoprocentně závislý na vnějších transferech.

„Naše filozofie po celou dobu spočívala v tom, že peníze, které dostáváme od státu, máme na běžné hospodaření a normální provoz. To, co se nám podaří získat na dotacích, se pak snažíme kofinancovat právě z vlastních zdrojů,“ vysvětluje Kavala ekonomický model obce.

Kamenolom, skládka a 108 bytů s regulovaným nájemným

Ekonomická síla Bělotína stojí na třech pevných pilířích, které v minulosti čelily tlakům na uzavření či prodej. Prvním je místní kamenolom, který si obec ponechala ve svém vlastnictví a sama jej provozuje. Druhým zdrojem je skládka odpadů, jejíž zachování bylo v minulých letech riskantním krokem, avšak v současnosti generuje stabilní finanční příjmy. Třetím a sociálně nejvýznamnějším pilířem je rozsáhlý bytový fond. ,,Máme 108 obecních bytů a teď jsme získali peníze na dalších osm. Pořád držíme regulované nájemné a už to není prodělečné. To jsou ty peníze, které přidáváme k prostředkům, jež se nám podaří získat,‘‘ uvedl Kavala

Tento přístup k bytové politice přitom není žádným novým experimentem. Zatímco velké finanční instituce a státní koncepce teprve v posledních letech objevují výhody družstevního či dostupného obecního bydlení, v Bělotíně s tímto formátem začali pracovat už před pětadvaceti lety.

Akcionářem proti proudu

Vstup samospráv do akciových společností bývá v tuzemsku přijímán s mírnou skepsí, pro Bělotín však korporátní prostředí nepředstavuje neznámou půdu. Sám Eduard Kavala působí již 35 let v orgánech společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a. s., kde v současnosti zastává pozici místopředsedy představenstva. ,,Podařil se nám husarský kousek, že jsme dvakrát zabránili, aby se vodárna prodala. Dneska je naše vodárna komunální podnik patřící komunitám a jsem strašně rád, protože co je základem života? Je to voda,“ zdůraznil Kavala.

Na podobných principech společného vlastnictví staví Bělotín i své současné angažmá v oblasti energetiky. Obec se před dvěma lety stala akcionářem společnosti Envis, která buduje komunitní energetickou síť napříč českými samosprávami. Starosta Kavala byl navíc zvolen do její dozorčí rady, kde se podílí na kontrole fungování a dalšího směřování projektu. Podle něj stojí Envis na podobné myšlence, na jaké v minulosti vznikaly pivovary nebo cukrovary. Lidé a obce spojí své síly, investují vlastní prostředky a společně budují podnik, který slouží jejich komunitě.

Stop solárům na polích, zelenou dostaly větrníky

V oblasti obnovitelných zdrojů energie má Bělotín velmi striktní, ale pragmatickou koncepci. Místní zastupitelstvo, které v současnosti tvoří dva zkušení matadoři a devět mladších zastupitelů, se hned na začátku jednomyslně shodlo, že nenechá zastavět úrodná pole fotovoltaickými panely. Solární energetika dostala zelenou výhradně na střechách budov či průmyslových brownfieldech. Naopak velkou budoucnost vidí obec ve větrné energii. Záměr vybudovat větrné elektrárny schválilo všech jedenáct zastupitelů.

Příprava větrných projektů je sice během na dlouhou trať, obec však mezitím nezahálí a investuje do instalace tepelných čerpadel, střešních fotovoltaik a bateriových úložišť.

Klíčem k úspěchu u veřejnosti byla maximální transparentnost. Společnost Envis v obci uspořádala dvě veřejná slyšení s osobními pozvánkami pro každého občana, kde se shromažďovaly podněty a vyhodnocovaly připomínky. Vedení obce zároveň umožnilo obyvatelům navštívit větrné elektrárny i jadernou elektrárnu v Dukovanech, kde se mohli seznámit s jejich provozem přímo na místě. ,,Naložili jsme lidi do autobusu, ať si to projdou, ať jim to vysvětlí, ať to slyší. Hlavně, ať ví, že tam ta tráva roste,“ uvedl Kavala.

Civilní obrana jako absolutní priorita: Šest povodní a blackouty

Proč je pro relativně malou moravskou obec vlastní energetické zázemí tak kriticky důležité? Důvodem je civilní bezpečnost a připravenost na krizové situace. Bělotín byl od roku 1997 celkem šestkrát postižen povodněmi a zkušenosti z minulých let ukázaly, že největší zranitelnost moderní společnosti nastává v okamžiku, kdy dojde k masivnímu výpadku elektrické energie.

Samospráva proto systematicky buduje ostrovní systémy a záložní zdroje elektřiny. Ty mají primárně zajistit pohon čerpadel pro zásobování pitnou vodou a energetické zázemí pro místní hasičskou zbrojnici. Cílem obce je vytvořit bezpečné útočiště. „Tato země je naprosto bezbranná v okamžiku, kdy vám vypnou proud. Po těch zkušenostech máme vlastní zdroje elektřiny pro pohon vody. Potřebujeme, aby si lidé mohli dobít telefony, protože když vám ustřihnou proud, nic nefunguje. Chceme, aby měli možnost se ubytovat, najíst, přespat a dobít si telefon,“ uzavírá Eduard Kavala.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se dozvíte?

1. Jaké tři strategické směry rozvoje si vedení Bělotína definovalo v roce 1990 a proč je nemuselo měnit ani po 36 letech?
2. Jak reagovali starší obyvatelé během veřejných slyšení, když srovnávali výstavbu větrných elektráren s historickým budováním dálnic, plynovodů a vedení vysokého napětí na svých pozemcích?
3. Jak dopadl spor o akcie společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a. s., a jakým způsobem se podle Eduarda Kavaly pokusila Česká spořitelna získat nad vodárenskou infrastrukturou kontrolu?
4. Jaké kuriózní mýty o žížalách a vlivu větrných elektráren na přírodu museli zástupci obce vyvracet během exkurzí pro občany?
5. Proč podle Eduarda Kavaly nestačí budovat obnovitelné zdroje jen kvůli úsporám, ale také jako součást krizové připravenosti obce?