Češi selhávají v první pomoci. V krizové situaci zasáhne jen každý pátý

Foto zdroj: FocusOn.cz
iMedical Life 31. 07. 2025

Češi selhávají v první pomoci. V krizové situaci zasáhne jen každý pátý

Mozek bez kyslíku začíná odumírat po pěti minutách. Přesto se v krizové situaci odváží pomoci jen každý pátý Čech. První pomoc stále obestírá strach, mýty a neochota zasáhnout. Lektor Václav Melka v rozhovoru pro pořad iMedical na platformě FocusOn varuje, že i malý zásah může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. V rozhovoru odhaluje, proč Češi raději přihlížejí, jaké chyby dělají nejčastěji a proč technologie ani záchranka nestačí, když selže lidská odvaha.

Podle dat, která zmiňuje Václav Melka, v případě náhlé zástavy oběhu reaguje správně pouze každý pátý člověk. Tedy přibližně 20 %. Zbývajících 80 % buď přihlíží, nebo propadne panice.

„Lidé se bojí, že zraněnému ublíží. Ale i zlomené žebro je lepší než smrt. Prioritou je vždy okysličení mozku. To rozhoduje o budoucí kvalitě života,“ upozorňuje Melka. Když je člověk v bezvědomí a nedýchá, mozek začíná odumírat po 3 až 5 minutách bez kyslíku. Každá minuta navíc znamená o 10 % nižší šanci na přežití.

Navzdory těmto alarmujícím číslům zůstává první pomoc pro většinu populace okrajovým tématem. Nejčastěji se s ní lidé setkají během autoškoly, bohužel i tam jen kvůli testu. „Většina kurzů se bohužel omezuje na to, jak uspět u zkoušky. Neučí lidi zvládat stres a jednat v reálné situaci,“ doplňuje Melka.

Filmy jako škodlivý učitel: mýty z Hollywoodu zabíjejí

V praxi lektora první pomoci se opakovaně objevuje jeden fenomén: vliv popkultury. „Lidé věří tomu, co viděli ve filmu. Ptají se mě, jak se píchá adrenalin do srdce jako v Pulp Fiction. To je naprostý nesmysl,“ říká Melka.

Mezi nejčastější filmové mýty patří:

  • použití defibrilátoru při tzv. „rovné čáře“ (v praxi se používá při fibrilaci, nikoliv asystolii)
  • vytahování jazyka rukou u člověka v bezvědomí
  • vyvolávání zvracení při podezření na intoxikaci
  • snaha změřit tep – přestože laici často cítí spíše svůj vlastní

Melka zdůrazňuje, že filmová dramaturgie sice vypadá dramaticky, ale v reálu vede k fatálním chybám. „Měření tepu u krku je zbytečné a složité. Stačí zkontrolovat, zda člověk dýchá. Pokud nedýchá, přejdeme rovnou k masáži srdce,“ vysvětluje.

Tři kroky k záchraně života: Zastavit, zhodnotit, jednat

Představa, že někdo zkolabuje přímo před vámi, je pro většinu lidí paralyzující. První reakcí bývá šok a pocit bezmoci. Právě proto Václav Melka doporučuje jednoduchý postup, jak situaci zvládnout.

V první řadě je nutné se zastavit, nadechnout a rozhlédnout se kolem sebe. „Zjistěte, co se stalo, zda vám nehrozí nebezpečí. Může jít o úraz elektrickým proudem, otravu plynem, nebo třeba konflikt v okolí,“ upozorňuje.

Pokud je situace bezpečná, je potřeba přistoupit k člověku, hlasitě ho oslovit a lehce s ním zatřást. Pokud nereaguje, následuje kontrola dýchání. Ucho přiložené k ústům a pohled na hrudník spolehlivě odhalí, zda postižený dýchá. V případě, že dech chybí, je nutné okamžitě zahájit masáž srdce.

Masáž se provádí stlačením hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů, ideálně tempem 100 až 120 stlačení za minutu. „Nebojte se síly. Přirovnávám to ke stlačení jako když zmáčknete krabičku od cigaret. I pokud někomu zlomíte žebra, pořád mu zachráníte život,“ připomíná Melka. Právě včasná a rozhodná reakce často rozhoduje o tom, zda se člověk po kolapsu vůbec ještě probere.

Technologie v terénu: Aplikace Záchranka ušetří minuty

Moderní technologie dnes významně zkracují cestu mezi neštěstím a zásahem záchranářů. Jedním z nejlepších příkladů je česká aplikace Záchranka, kterou si do mobilu stáhly už více než dva miliony lidí. Funguje po celém území České republiky a díky integrované GPS okamžitě sděluje dispečerům přesnou polohu volajícího. „To je zásadní hlavně v místech, kde by popis místa trval dlouho: třeba v lese, na dálnici nebo v horách,“ říká lektor.

Aplikace navíc umožňuje i přímý videopřenos z místa události, předání zdravotní anamnézy včetně alergií nebo chronických nemocí a je napojena na systém horské služby. Každá z těchto funkcí ušetří čas, který často rozhoduje o životě.

„Díky přenosu obrazu dispečer přesně ví, co se děje, a může okamžitě nasměrovat správný typ pomoci,“ říká Melka. Zároveň primárně doporučuje volat linku 155, protože na univerzální 112 hovor nejprve přijme hasič, který ho teprve přepojí. „Každá vteřina rozhoduje. A 155 je přímo k odborníkům,“ doplňuje.

Komiks jako nástroj vzdělávání: černý humor funguje

Melka je spoluautorem edukativního komiksu Dědek a Zmetek, později i dětské verze Děda a Nezbeda. Obě série používají černý humor, nadsázku a neotřelý jazyk k tomu, aby zaujaly i ty, kteří o první pomoc běžně nejeví zájem.

Většina edukačních materiálů nikoho nezajímá. Cílíme na to, aby si lidé komiks aktivně našli, četli ho a těšili se na pokračování,“ vysvětluje. Komiksy umisťují do škol, hospod, podniků i veřejných toalet. „Ideální místo je nad pisoárem. Člověk si během chvíle přečte krátký příběh a třeba si zapamatuje, že 155 je linka záchranky,“ říká.

Speciální situace: mrtvice, epilepsie, drogy na festivalech

První pomoc se netýká jen zástavy srdce. K typickým situacím patří mrtvice. Zde Melka doporučuje používat zkratku FAST:

  • F – Face: pokles koutku, asymetrie obličeje
  • A – Arm: slabost jedné paže
  • S – Speech: porucha řeči
  • T – Time: okamžité volání záchranky

U epileptického záchvatu je zásadní nezasahovat, nestrkat nic do úst, nepřekládat jazyk. „Podložte hlavu, zajistěte bezpečný prostor a nechte záchvat odeznít,“ radí Melka.

Na festivalech často dochází k přehřátí, intoxikaci nebo dehydrataci. Pomoc komplikuje davová psychóza a nedostatek vody. „Pokud člověk nereaguje, nepokoušejte se o domácí metody. Nevyvolávejte zvracení. Může to být nebezpečné. Zavolejte zdravotní dozor nebo 155,“ říká.

Nedostatek prevence

Navzdory dostupnosti zdravotní péče (záchranná služba přijíždí v průměru do 15–20 minut) se Češi o první pomoc téměř nezajímají. V praxi to znamená, že do příjezdu profesionálů se musí spolehnout sami na sebe nebo na kolemjdoucí.

Bohužel většina lidí o první pomoci nic neví a nic se učit nechce. Věří, že záchranka vše vyřeší. Jenže těch 10–15 minut může být pro mozek fatálních,“ varuje Melka. Přitom základní školení trvá 2–3 hodiny a existuje množství kurzů pro firmy i jednotlivce.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

  1. Jak konkrétně reaguje dispečer linky 155 a jak vás provede první pomocí krok za krokem?
  2. Jak poznat, kdy je epileptický záchvat nebezpečný a kdy není potřeba volat záchranku?
  3. Co dělat, když někdo zkolabuje na festivalu a není nablízku žádný zdravotník?
  4. Proč jsou edukační komiksy efektivnější než letáky a jak je přijímají učitelé i veřejnost?
  5. Jak vypadá běžný den lektora první pomoci a jaké krizové situace už zažil na vlastní kůži?

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další rozhovory