Geopolitické napětí, konflikty v Izraeli a na Ukrajině, náznaky recese na některých trzích, klimatické extrémy, kyberútoky i celní restrikce mění mezinárodní obchod ze dne na den. Přesto české firmy, malé i střední, exportují, expandují, investují a jejich aktivita směrem do zahraničí roste nevídaným tempem. „Vidíme, že firmy jsou zkušenější, kapitálově silnější a nebojí se investičně vstupovat na trhy, které dříve vůbec nezvažovaly,“ říká Michal Holzer, ředitel mezinárodních služeb RENOMIA, v pořadu Export na platformě FocusOn.
Český export stojí na tradici vyrobit doma a vyvézt ven. Letitá rovnice, kterou ale poslední roky nepříjemně narušují geopolitické otřesy a další nejistoty. Zatímco Německo, hlavní exportní partner, chladne pod tlakem recese, cen energií a problémů v automotive, ruský a běloruský trh je kvůli sankcím pro české exportéry uzavřený. A nestabilita či ztráta těchto trhů nutí firmy hledat nové cesty.
Michal Holzer to shrnuje jasně: ,,Exportéři pociťují chladnoucí poptávku v tradičních regionech. Mnozí také přišli o trhy v Rusku a Bělorusku, takže hledají alternativy. Může to být Asie, Afrika nebo jiné části světa.“
Do toho roste nejistota spojená s konflikty na Blízkém východě nebo na Ukrajině. Tam musí exportéři počítat i s reálným rizikem fyzického poškození zboží během přepravy. ,,Ukrajina je ve válečném konfliktu, může se stát, že se během dopravy něco stane,“ říká Holzer.
Češi už nechtějí jen exportovat. Stávají se investory
Současně výrazně roste trend posledních let: české firmy se z exportérů stávají investory. A nejsou to jen největší české skupiny, které kupují velké etablované firmy v západním světě nebo na Západě investují do energetické infrastruktury. Přidávají se malé a střední podniky, které si v zahraničí troufají budovat výroby, kupovat konkurenty a dodavatele nebo přebírat lokální týmy.
,,Firmy mají za sebou třicet let podnikání. Jsou zkušenější a mají kapitál. Nebojí se trhů, které jsou kapitálově náročnější,“ vysvětluje Holzer. A mění se i geografie expanze. Zatímco dříve se investoři drželi regionu, například Slovenska či Polska – dnes častěji vyrážejí „na západ“.
Skryté hrozby expanze a exportu
V době, kdy každý mluví o válce a klimatu, upozorňuje Holzer na dvě rizika, která exportéři často podceňují: politické a kreditní. ,,V cílové zemi se může změnit vláda a odmítnout zakázku předchozí administrativy. Mohou zavést nové licence, stáhnout povolení nebo zavřít hranice. Může být problém s konvertibilitou měny,‘‘ vyjmenovává.
Stejně důležité je riziko, že odběratel nezaplatí. ,,Čekáte, že protistrana dodrží kontrakt a bude solventní. Jenže ta solventnost může být ovlivněna mnoha důvody, mimo jiné i politikou,‘‘ upozorňuje.
RENOMIA se často zapojuje do exportních kontraktů jako konzultant. Někdy doplňuje EGAP, jindy ho může nahradit, pokud má státní pojišťovna vyčerpané limity. A že pojištění bývá rozdílovým faktorem, ukazuje příklad nedávného konfilktu v Izraeli: ,,Mnozí exportéři měli zboží na cestě a báli se, že izraelské banky zastaví platby. Podařilo se ale pojistit akreditivy během několika dnů a exportéři tak měli jistotu, že dostanou zaplaceno,“ říká Holzer.
Pojištění jako „kyslík byznysu“. Bez něj nepostavíte fabriku ani nedostanete zakázku
V případě expanze pak mohou překvapením být lokální pojistné povinnosti a zvyklosti. Například stavíte-li ve Francii a lokální legislativa po vás vyžaduje desetiletý záruční bond za kvalitu stavby, takzvanou decennial liability. Pokud ji nemáte, riskujete pokutu. V některých zemích je zase zdravotní pojištění na velmi komerční bázi a zaměstnanci někdy volí zaměstnavatele i podle toho, jak kvalitní pojištění v rámci pracovního kontraktu nabízí, a zda kryje i rodinu.
A pak jsou tu limity odpovědnosti. ,,Na západních trzích mohou být soudní žaloby mnohem nákladnější. Limity, které stačí v Česku, vám tam stačit nemusí,‘‘ dodává Holzer.
Západní trhy mají často přísná pravidla: bez pojištění se nehne ani kámen. Doslova. ,,Když si chcete pronajmout kancelář nebo výrobní halu, musíte doložit certifikát o pojištění. V tendrech jsou stanovené minimální podmínky pojištění. Banky chtějí vidět, jak jste pojištěni,‘‘ popisuje Holzer.
Ukrajina: válka neznamená konec pojištění. Trh funguje a i roste
Překvapivá informace? Pojistný trh na Ukrajině obecně stále funguje. ,,Na trhu působí několik západních pojistitelů. Omezením občas může být apetit zajistitelů či pojistitelů poskytovat kapacitu pro větší rizika a ty se tak často upisuji složitěji ,‘‘ vysvětluje Holzer. Riziko války je u většiny pojistek vyloučeno, ale existuje samostatné pojištění válečných škod – a o to roste zájem, zejména při exportu a následném transportu například u technologických celků.
Kyberútoky: nejrychleji rostoucí riziko současnosti
Pandemie covidu změnila pravidla hry. Když firmy poslaly zaměstnance pracovat domů, dramaticky se zvýšila jejich zranitelnost. ,,Najednou jste měli 100 notebooků ve 100 lokalitách s různou úrovní zabezpečení,‘‘ popisuje Holzer. Počet kyberincidentů v Česku mezitím výrazně rostl. Trend je jasný: kybernetické útoky rostou rychleji než jakýkoliv jiný druh podnikatelského rizika.
Globální kyberpojištění zatím tvoří jen malou část celkového pojistného trhu, přibližně dvě procenta, tedy zhruba 15 miliard ze sedmi bilionů dolarů. Je to ale segment s nejvyšším tempem růstu. A i podle Holzera dnes kybernetické pojištění zlevňuje a zjednodušuje se.
RENOMIA sází na konzultace a risk management
RENOMIA neprodává pojistky. Rolí RENOMIA je analyzovat, kvantifikovat a konzultovat s klientem jeho rizika. Klasická pojistná smlouva je pak jedním z nástrojů, jak tato rizika ochránit. ,,Snažíme se pochopit, jakým rizikům klient čelí. Nabídneme mu možnosti, kvantifikujeme rizika, ukážeme data a dáme doporučení, jak nejefektivněji dané riziko ošetřit, naši službu nejlépe definuje pojem risk management‘‘ říká Holzer.
Firma investuje do vzdělávání, pořádá odborné snídaně, přednášky, školení a spolupracuje s mnoha asociacemi a komorami, například CzechTrade nebo Asociací exportérů. Co se změnilo? ,,Firmy dnes o rizicích přemýšlejí mnohem více. Ptají se samy a mají větší povědomí, jsou edukovanějšíí. Už se téměř nesetkáváme s tím, že by si vůbec nepojišťovali zakládní rizika. Ne vždy si ale uvědomují komplexitu práce s riziky, správné nastavení limitů, nebo potřebují řešit specifické druhy pojištění a pojištění v zahraničí ,‘‘ uzavírá.
Celý rozhovor, který moderuje Marek Atanasčev (CEO Enantis) si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně RENOMIA během konfliktu v Izraeli pojistila akreditivy během několika dnů?
- Jaké konkrétní otázky zazní při rizikové analýze exportéra mířícího do Afriky nebo Asie?
- Co všechno obsahuje povinná francouzská „decennial liability” a proč může české firmy překvapit?
- Jak vypadá proces due diligence u exportních projektů v rizikových regionech krok za krokem?
- Jaké jsou nejčastější typy kyberútoků na exportní firmy a co přesně pokrývá jejich pojištění?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
