Nezaměstnanost v Česku je nejnižší v EU a přesto si firmy zoufají. Chybějí lidé nejen na montážních linkách, ale i v administrativě nebo v IT. Automatizace, stárnutí populace a složitá imigrační politika situaci dál zhoršují. „Demografie je jako tichá tikající bomba,“ varuje Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup. V rozhovoru pro pořad Big Deal na platformě FocusOn mluví o zásadních změnách, které čekají český pracovní trh.
Česká republika se stále drží na špici žebříčku zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. V květnu 2025 činila 2,7 %, což by na první pohled mohlo vypadat jako pozitivní zpráva. Realita je ale jiná.
„Český trh práce je dlouhodobě zamrzlý. Lidé málo mění zaměstnání, přestože je nabídek víc než uchazečů. Nízká nezaměstnanost dnes brzdí naši ekonomiku,“ upozorňuje Jaroslava Rezlerová.
Podle údajů ManpowerGroup se 66 % zaměstnavatelů v Česku potýká s nedostatkem pracovníků a nedokážou obsadit své volné pozice. Situaci komplikuje i strukturální nesoulad, kdy uchazeči nemají kvalifikaci odpovídající požadavkům firem. Úřady práce přitom evidují zhruba 300 000 neobsazených míst.
Nízké mzdy a vysoké odvody
Přestože v některých odvětvích mzdy meziročně rostly až o 10 %, vývoj reálných mezd zaostával za inflací. „Letos jsme teprve začali dohánět propady způsobené inflací. Česká ekonomika je postavena na levné pracovní síle, což je strukturální problém,“ říká Rezlerová.
Průměrná mzda v roce 2024 dosahovala přibližně 46 000 korun, ale medián činil jen 38 400 korun. Dvě třetiny pracujících se k průměru ani nepřiblíží. „Obrovskou bariérou jsou i vysoké odvody. Zvlášť u nízkopříjmových skupin by mělo dojít k jejich snížení. Pomohlo by to jak zaměstnanosti, tak spotřebě,“ doplňuje moderátor.
Automatizace zruší statisíce míst
Do roku 2030 zanikne kvůli automatizaci přibližně 300 000 pracovních míst. Nejvíce ohrožené jsou opakující se manuální pozice ve výrobě, ale i rutinní administrativní činnosti.
„Už teď odchází z průmyslu každý rok zhruba 20 000 lidí, protože jejich práci přebírají stroje. Tito lidé často nemají dostatečné digitální dovednosti a jen těžko hledají nové uplatnění,“ upozorňuje Rezlerová.
Dnes už 75 % všech zaměstnanců v Česku pracuje ve službách. Automatizace se však postupně prosazuje i tam. Například právní koncipienti nebo účetní budou nahrazováni nástroji umělé inteligence.
Demografická bomba tiká
Velkým problémem je i stárnutí populace. Podle údajů z roku 2024 dosáhlo věku 50 let 190 000 lidí, zatímco 25. narozeniny oslavilo jen 95 000.
„To je obrovský rozdíl. Do 15 let nám odejde do důchodu silná generace Husákových dětí a nebude je mít kdo nahradit,“ varuje ředitelka ManpowerGroup.
Prognóza Boston Consulting Group předpovídá, že v roce 2040 bude v České republice chybět až 400 000 pracovníků. Stát zatím nepřijal žádná razantní opatření. Stávající sleva 5 % na odvody pro lidi v předdůchodovém věku je podle Rezlerové nedostatečná. Navrhuje motivaci v podobě 10 až 12 % a větší nabídku zkrácených úvazků.
Ženy a senioři jako nevyužitý potenciál
Velkou příležitostí jsou dvě často opomíjené skupiny: ženy s malými dětmi a lidé nad 55 let. Obě čelí překážkám, které jim brání v návratu na pracovní trh.
„Ženy chtějí pracovat, ale nemají kde. Není dost školek, chybí nabídka flexibilních úvazků a zaměstnavatelé jim nevycházejí vstříc. U starších lidí chybí motivace a podpora pro postupný odchod do důchodu, místo aby odešli pozvolna, prostě ze dne na den zmizí,“ shrnuje Rezlerová.
Zahraniční pracovníci jako nutnost
Situaci může pomoci jedině příliv kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Česko ale v tomto ohledu zaostává.
„Budeme potřebovat zahraniční pracovní sílu. Pokud to nebude politická priorita, naše ekonomika se zastaví,“ konstatuje Rezlerová. Proces získání víza trvá u některých zemí až rok. Mnoho Ukrajinců, Rusů či Kazachů s technickým vzděláním přitom pracuje na nekvalifikovaných pozicích. Stát jim neumožňuje uplatnit své schopnosti.
Generace Z: flexibilní, ale nestabilní
Generace Z přichází na trh s jiným přístupem. Cení si smysluplnosti, flexibility a pohody. Podle průzkumu ManpowerGroup plánuje až 49 % z nich změnit zaměstnání do půl roku.
„Není to znak lenosti, ale přirozený vývoj. Pokud firma nenabízí růst, výzvy nebo zajímavý projekt, mladý člověk odejde,“ říká moderátor. Firmy s tradičním řízením budou mít problém. Flexibilita a respekt k hodnotám mladých se stává novým standardem.
Adaptabilita místo jistoty
Jak se připravit na budoucnost, kde bude změna jedinou konstantou? Důležitá nebude jen kvalifikace, ale hlavně schopnost adaptace.
„Ochota učit se novým věcem je dnes zásadní. Technologie se budou vyvíjet dál a pracovní náplně se budou neustále měnit,“ říká Rezlerová. Dodává, že kritické myšlení, schopnost práce s informacemi a otevřenost digitálním nástrojům budou klíčové nejen pro mladé, ale i starší generace.
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak firmy reálně přicházejí o investice kvůli nedostatku lidí a kam odcházejí?
- V čem konkrétně selhává česká byrokracie při uznávání zahraničních kvalifikací?
- Jak lze změnit přístup zaměstnavatelů ke zkráceným úvazkům a co je k tomu motivuje?
- Co si o sobě myslí generace Z a proč ji starší ročníky často nepochopí?
- Jaké nové dovednosti se vyplatí rozvíjet v době AI, ale školy je zatím neučí?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
