Čína pomáhá Rusku ve válce

Veřejně dostupné celní záznamy potvrdily to, o čem se doposud jen spekulovalo. Čína pomáhá Rusku ve válce. Dodává mu například kriticky důležité drony sloužící k zaměřování ukrajinské armády nebo čipy, které jsou pro vedení moderní války nezbytné.

Čínská podpora skrz obchod

Peking je věrný svému historickému přístupu. Už za dob Stalina a Mao Ce-tunga byla jeho podpora motivována ryze pragmaticky a výsledkem rudé politiky by mělo být ideálně co největší oslabení ostatních velmocí. A tuto linii razí Čína i o desítky let později. 

Nesoudí vojenské aliance podle morálních zásad, ale dopadu na Čínu. Přítomnost západních jednotek na Ukrajině a dále v Asii pro ni není vítána. Proto je žádoucí, aby Rusko vzdorovalo a přežilo sankce. 

Po zrušení covidových uzavírek bude Čína Západ ekonomicky potřebovat. Navenek proto zůstává neutrální. Obchodní údaje však ukazují opak. 

Čína zásobuje Rusko strategickými technologiemi

Do Ruska proudí státní zakázky technologií tzv. dvojího využití – tedy zařízení, která jsou konstruována primárně k mírovým účelům, mohou být ale zároveň velmi účinným pomocníkem v boji. Podle americké organizace C4ADS, která analyzuje bezpečnostní hrozby, jde o navigace, drony, rušičky a součásti stíhaček.

„Identifikovali jsme 281 dříve neohlášených dodávek citlivého zboží dceřinými společnostmi čínské firmy Poly Group ruským obranným organizacím v letech 2014 až 2022. V lednu 2022 například vyvezla součásti protiletadlových radarů firmě Almaz Antey, na kterou byly uvaleny sankce,“ uvedla C4ADS pro server ČTK.

Pro dokreslení situace porovnejme čínský přístup s naším českým, kdy dokonce ještě před samotným vypuknutím konfliktu byly zrušeny povolení soukromých strojírenských firem na export obráběcích strojů do Ruska. „Jako důvod bylo uvedeno možné použití pro válečné účely,“ vysvětluje obchodní ředitel firmy Kovosvit MAS Jan Kočvara a zároveň vyvrací, že to byl účel zakázky. „Ano, na stroji můžete obrobit nejen strojírenské díly, ale i vojenské hlavice. Pro tento účel však konstruovány nebyly.“

Dvě pětiny čipů jsou z Číny

Vybavení ruské armády zůstalo většinou zakonzervováno, svou perestrojku v podobě výbavy nejnovějšími technologiemi nezažila. Rusko je samo ani neumí vyrobit a je závislé na jejich dovozu. Právě sankce na jejich dovoz mohly Rusko velmi účinně oslabit.

Co čert nechtěl, obchodní údaje ukazují opak. Rusko dokázalo po vypuknutí války jejich dovoz zvýšit. Čtyřicet procent čipů dodaly Čína a Hongkong. Podle Pekingu je export v souladu se zákony.

„Čínská vláda vždy vyžadovala, aby podniky dodržovaly národní zákony a předpisy o kontrole vývozu a zajistily, aby byl v souladu s čínskými národními bezpečnostními zájmy a mezinárodními zájmy,“ řekla pro ČTK mluvčí čínského ministerstva obchodu Šu Ťüe-tching.

Čína profituje z levné ruské ropy

Po zrušení covidových uzavírek potřebuje Čína víc energie než kdy jindy. A současná geopolitická situace jí hraje do karet. Ceny ruské ropy a uhlí kvůli západním sankcím klesly. Zlevněné komodity začaly skupovat čínské firmy. Vzájemný obchod dosáhl rekordních výšek, meziročně stoupl o 30 procent.