Helena Jelínek žije čtyři roky ve švýcarském Hergiswilu, malebné vesničce pod Alpami. Marketingová manažerka vysvětluje, proč si musí každý Švýcar platit zdravotní pojištění sám, jak funguje podpora v nezaměstnanosti ve výši 70 procent platu po dobu dvou let a proč se zbavila koncovky ová v příjmení. Popisuje také, jak obtížné je konkurovat Švýcarům, kteří mluví plynně minimálně třemi jazyky, a co všechno ji na životě v Alpách překvapuje. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn – sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.
Jak funguje švýcarské zdravotní pojištění? „Je to docela jiný systém, než známe v Česku, kde zdravotní pojištění je placené automaticky zaměstnavatelem nebo strhávané z mzdy. Tady je to jinak – člověk si musí platit své zdravotní pojištění sám a nastavit si ho podle toho, jaké má potřeby a jak je na tom zdravotně.“
„Pojišťoven je tu spousta, člověk si musí vybrat, které bude důvěřovat, a nastavit si balíček podle sebe. Když třeba někdo nosí brýle, čočky, vybere si variantu balíčku, kde mu tohle bude pokryto. Čím víc do systému přispívá, tím víc pak ušetří, když se něco stane.“ A zubaři? „K zubaři většina jezdí do Česka.“
Příroda, práce a láska
Jak se Helena ocitla ve Švýcarsku? „Byla to souhra několika okolností. Za prvé moje láska k přírodě, horám a sportovním aktivitám. Za druhé pracovní příležitost – udělala jsem si tady spoustu kontaktů v rámci bývalé práce. A pak třetí faktor byla láska, neboli vztah. V jeden moment se tohle všechno nějak zkombinovalo.“
Bylo těžké sehnat práci? „Nebylo to tak, že by na mě čekala připravená pozice. Měla jsem tu bývalé kolegy a známé z marketingu. Informovala jsem se u nich, jestli je volná nějaká marketingová pozice v oblasti technologií. Pak jsem si prošla klasickým výběrkem. Na začátku to bylo díky networkingu o něco jednodušší, ale později jsem zažila i fázi hledání práce úplně naslepo – stejně jako kdysi v Praze.“
Život v alpské vesnici
Hergiswil je malebná vesnice pod Alpami. „Cítím se tady úplně skvěle. Čistotu, bezpečnost, kompletní zorganizovanost vnímám od prvního dne. Věci mě neustále překvapují.“
„Mně tohle hrozně vyhovuje, ale samozřejmě nemusí vyhovovat všem. Tahle vesnice je velmi klidná. Pro lidi, kteří jsou extrovertní nebo z jižní Evropy, to může být problém – je tu hodně ticho.“
Existují věci, které Heleně vadí? „Je jich hrozně málo. Mě samotnou překvapilo, jak málo věcí mě štve. Jsou to prkotiny, ale nakonec věci, se kterými máte práci navíc.“
„Jsou to cla. Nejsme v Evropské unii. Pro lidi v EU je to dávno minulost, o kterou se nechtějí zajímat. Pro mě bylo těžké si na tohle zvyknout. Musím mít švýcarskou simku, nemůžu z ní za stejné peníze zavolat do Česka nebo po Evropě. A poslat věci ven ze země bez větší administrativy není jednoduché.“
Helenin přítel Peter, Slovák, získal švýcarské občanství po více než 10 letech. Chce ho i Helena? „Záleží na tom, kam se vydává vaše životní cesta. Pro mě osobně je to logická věc, pokud si po osmi, deseti, dvanácti letech uvědomím – líbí se mi tu a chci tu zůstat.“
„Chci se podílet na chodu země, na rozhodování, na referendech. Referenda jsou tady velmi častá. Docela hodně známých v našem okolí si tím procesem prošlo nebo prochází. Když víte, že v cizí krajině chcete dlouhodobě zůstat, má to smysl.“
Ze strachu koupit chleba k otužování
Jak dlouho trvalo, než se Helena cítila jako doma? „Jsem tady čtyři roky a už se tu cítím opravdu jako doma. Za čtyři roky si projdete hodně situacemi a vidím, jak se to všechno mění.“
„Ze začátku jsem se bála jít si koupit do pekárny chleba a promluvit německy nebo se dát do neformální řeči v němčině se sousedy. Teď už mi to přijde úsměvné, protože člověk se vyvíjí, adaptuje a integruje.“
Mimopracovní život je ve znamení sportu. „Než jsem přišla do Švýcarska, myslela jsem si, že jsem byla velmi sportovně aktivní a nadaná. Ale musím říct, že teprve tady jsem začala pořádně jezdit na kole, ať už horském nebo silničním. Teprve tady jsem začala pořádně hajkovat. Teprve tady jsem začala pořádně snowboardovat.“
„Dřív jsem jezdila v Česku nebo v Alpách jenom po sjezdovce. Tady už si zkouším prašan a off trail. Je to všechno víc adrenalinové. Jezero se snažím využívat celoročně. Začala jsem se v zimě otužovat.“
Trh práce, kde základem jsou jazyky
Je ve Švýcarsku dost práce? „Je tady dost nabídek. Velký rozdíl je ale konkurence na trhu práce. Švýcarsko má tři, v podstatě čtyři oficiální jazyky. Každý Švýcar mluví plynule minimálně třemi a většinou je tam angličtina navíc. To dělá situaci o něco těžší – člověk musí mít opravdu nějaké dovednosti.“
Jazyky jsou klíčové. „Pokud chcete zvýšit své šance, měli byste minimálně jeden z místních jazyků ovládat na komunikativní úrovni. Samozřejmě někteří přijedou a nechtějí se učit místní jazyky. Třeba dostanou jako experti super pozici v Curychu nebo Ženevě v mezinárodních organizacích. To může fungovat. Ale pokud přemýšlíte o tom tady zůstat a nějak se integrovat, bez místního jazyka to nejde.“
Podpora v nezaměstnanosti: 70 procent na dva roky
Helena prošla i obdobím nezaměstnanosti. „Ztratila jsem práci ve švýcarské firmě, byla jsem na Úřadu práce. Podpora v nezaměstnanosti byla velmi dobrá. To je jedna z obrovských výhod, co tady opravdu cením. Stát, kanton nebo obec se o občany opravdu stará. Když do systému něco dáte, vrátí se vám to.“
Jak funguje podpora? „Obecně – může to být v různých kantonech různé – ale máte právo po odpracovaném roce na plný úvazek na dva roky podpory. 24 měsíců. A zaplatí vám 70 procent výdělku. Nelze to srovnat s tou českou. Ani co se týče délky, ani výše.“
Zbavila se “ová“, kvůli diskriminaci
Helena se nedávno zbavila koncovky ová v příjmení. „Myslím si, že není potřeba rozdělovat lidi z jedné rodiny podle pohlaví. A někdo má pak zbytečně delší jméno, které se cizincům těžko vyslovuje. Chtěla jsem to usnadnit.“
„A taky se vyhnout možné diskriminaci na trhu práce. Protože jakmile máte ová v příjmení, nevím proč, všichni se mě ptali, jestli jsem z Ukrajiny nebo z Ruska. Nikdy se nikdo nezeptal, jestli jsem z Česka, což mi přišlo jako škoda.“
„Samozřejmě nemám problém s tím, že by si někdo myslel, že jsem z Ruska nebo Ukrajiny. Mám přátele v obou zemích, ale jméno nesymbolizovalo, kdo jsem. Lidi z něj nepochopili, odkud pocházím. Bez ová je to jednodušší pro všechny.“
Návrat do Česka?
Uvažuje Helena o návratu? „Upřímně, teď o tom neuvažuji. Jsem tady opravdu velmi spokojená. Ale kdyby se něco změnilo v životě, návrat do Prahy nebo do Česka by byl jedna z možností.“
„Vždycky jsem chtěla žít v zahraničí, učit se jazyky. Vyhovuje mi mezinárodní prostředí a vždycky jsem chtěla hodně cestovat. Kdybych se měla vrátit do Česka, je to možné, ale přemýšlela bych hodně hluboce, jestli by mi to přinášelo všechny výhody, co jsem našla tady.“
Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
Z videa či podcastu se kromě výše uvedeného dozvíte také:
- Detailní porovnání zdravotního pojištění v Česku a Švýcarsku a konkrétní příklady, kolik stojí různé balíčky
- Heleniny zkušenosti s networkingem ve švýcarském marketingovém prostředí a jak si vybudovala kontakty
- Konkrétní příklady situací, kdy Heleně jazyková bariéra komplikovala profesní život a jak ji překonala
- Podrobnosti o administrativě spojenené se získáváním švýcarského občanství a jak proces probíhá
- Heleniny postřehy o rozdílech mezi životem v Praze a v alpské vesnici a co jí chybí z české kultury
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
