První nápad na byznys je vzrušující – ale co všechno je potřeba vyřešit, aby se sen stal úspěšnou firmou? Advokát a partner společnosti BDO Legal Štěpán Kleček v prvním díle podcastu Byznys DNA odhaluje, na co si dát pozor při zakládání firmy, kdy má smysl založit s.r.o., jak nastavit vztahy s partnery a jaké chyby podnikatele pronásledují i po dvaceti letech.
Životní cyklus firmy: Průvodce podnikáním od nápadu po exit
Jak roste firma? Jaké chyby podnikatelé dělají opakovaně? A co odlišuje ty, kteří uspějí? BDO představuje celoroční podcastovou sérii Životní cyklus firmy – průvodce podnikáním od prvního nápadu až po úspěšný prodej.
V 12 dílech se společně s odborníky z praxe podíváme na klíčové etapy života každého byznysu. Od založení a financování firmy, přes digitalizaci, účetní strategii či kyberbezpečnost, až po akvizice, generační předání či samotný exit. Každý díl nabídne praktické návody, reálné zkušenosti, upozorní na nejčastější problémy a pomůže podnikatelům i manažerům dělat informovanější, rychlejší a bezpečnější rozhodnutí.
První otázky určují budoucnost
Když do BDO přijde klient s nápadem na byznys, jde rovnou k podstatě. První, co ho zajímá, jsou peníze. „Bude to z vlastních zdrojů, nebo z cizích? Od toho se odvíjí celá řada dalších kroků,“ říká advokát z BDO. Hned nato přichází druhá klíčová otázka: Je na to sám, nebo má obchodní partnery?
„Pokud má partnery, zajímá mě, jestli má rozmyšlené, zda budou společníci ve firmě, nebo jestli to nastavení bude přes smlouvy o spolupráci. To je velmi důležité mít na začátku dobře promyšlené,“ upozorňuje Kleček.
Kamarádství nestačí – smlouvy rozhodují
Mají to podnikatelé promyšlené? „Asi velmi často ne,“ přiznává Kleček. „Spoléhají na kamarádské vztahy. Říkají si: Jsme kámoši, vždycky se dohodneme.“ A to je podle něj zásadní chyba.
Na začátku je kamarádství skutečně dostatečné – ale když byznys roste a přicházejí těžká rozhodnutí, už není tak jednoduché se dohodnout. „Mám praktické zkušenosti z poslední doby. Když si to partneři nenastaví dobře na začátku, pak třeba za 10 nebo 20 let mohou mít velké problémy,“ varuje advokát.
Další klíčové oblasti na začátku jsou například regulatorní rámec a potřebná povolení, ochrana duševního vlastnictví, volba formy podnikání a časový horizont rozvoje firmy.
Byznysplán jako základ pro investory
Zásadní je konkrétní byznysplán. „Ptám se, jestli ho vůbec má. Jestli má dobře propočítané náklady a výnosy. A jestli má rozpracované konzervativní, střední a optimistický varianty výnosnosti,“ vyjmenovává Kleček.
Proč je to tak důležité? „Když půjde na trh pro investice, potřebuje přesvědčit investory,“ vysvětluje. „Investoři v České republice jsou velmi zkušení, inteligentní, půjdou do velké hloubky. Čím víc bude byznysplán propracovaný a podnikatel dokáže přesvědčit, že předpoklady dávají smysl, tím větší má šanci.“
OSVČ versus s.r.o.: Kde je hranice?
Kdy má smysl založit společnost a kdy stačí živnost? „Může se to lámat někde kolem pěti milionů. Když je roční obrat plus minus pět milionů, může podnikatel začít přemýšlet o tom, že si založí společnost,“ odhaduje Kleček.
OSVČ bude skoro vždycky o něco výhodnější pro samostatného podnikatele. „Máme tam progresivní daň – nad zhruba 1,7 až 1,8 milionu už máme sazbu 23 procent. U s.r.o. je teď 21 procent, ale pak je třeba pamatovat na srážkovou daň 15 procent při výplatě zisku.“
Ale úvahy nejsou jen o daních. „S.r.o. umožňuje vzít svůj byznys a detašovat ho od své osoby do separátní právní schránky. Rizika jsou pak na s.r.o., ne na mně jako fyzické osobě. To hraje obrovskou roli,“ zdůrazňuje Kleček.
Akciovka pro větší počet investorů
S.r.o. se hodí, když je partnerů zhruba do deseti. Akciovka má smysl při větším počtu akcionářů v budoucích kolech. „S akciemi je jednodušší nakládání. U s.r.o. je všechno zapsané v obchodním rejstříku, u akciovky je to neformálnější,“ vysvětluje rozdíl.
Vstupní kapitál je u akciovky dva miliony, u s.r.o. teoreticky i koruna. „Možná je to víc psychologie pro okolí, než že by to hrálo zásadní roli,“ zamýšlí se Kleček.
Financování: Banky versus investoři
„Banka neodfinancuje jen nápad,“ říká jasně Kleček. Banky potřebují, aby projekt už generoval příjem a bylo tam něco hmotného jako zajištění.
U startupů platí jiná logika: „Typicky hledají investory. Když dosáhnou milníku – třeba zaregistrují patent – otevře se další finanční kolo. Hodnota firmy v čase roste,“ popisuje mechanismus. „Investoři na začátku riskují víc, ale dostávají největší podíl.“
Společenská smlouva versus akcionářská dohoda
Společenská smlouva je veřejný dokument s omezenými možnostmi. Akcionářská dohoda je soukromá smlouva, kde lze ošetřit mnohem větší detail.
Nejdůležitější aspekty akcionářské dohody: role a odpovědnosti partnerů, způsob rozhodování, financování jednotlivých kol, nakládání s podíly a exit strategie. „To je hrozně důležité si nastavit, jak to bude teď i do budoucna,“ zdůrazňuje Kleček.
Co dělat, když firma uvízne kvůli neshodě? „Smlouvy obsahují klauzuli pro nákupně-prodejní mechanismus nebo rozstřel, aby se věc vyřešila vzájemným výkupem podílů,“ říká právník.
Ochrana duševního vlastnictví: Od začátku
„U byznysu, který stojí na inovátorském nápadu, je to naprosto klíčová věc,“ odpovídá Kleček na otázku ohledně registrace ochranných známek.
Ochrana má několik rovin: opatrnost s tím, komu co ukazujete, správné smlouvy se spolupracovníky a zaměstnanci, a právní ochrana. „Ochranná známka chrání značku nebo logo. Poplatek je asi 5 000 korun. Evropská ochranná známka stojí víc, ale stále to nejsou stovky tisíc.“
Daně a nejčastější chyby
U OSVČ lze využít paušální daň, která pokrývá všechny tři složky jednou částkou. U s.r.o. je daň 21 procent plus srážková daň 15 procent z dividend – dvojí zdanění, na které je třeba pamatovat.
Co se týče nejčastějších chyb, Kleček často vidí zbytečně složité daňové struktury. Ale největší problém je jinde: „Je velmi nepříjemné, když si partneři vztahy nenastaví dobře na začátku. S takovou věcí jít k soudu znamená pět, deset let. To není řešení. Potřebuji mít řešení smluvně upravené – a to se dá nastavit zejména na začátku.“
Závěrečná rada: Investujte do přípravy
„Podnikání vyžaduje odvahu, odhodlání, víru ve svůj nápad,“ shrnuje Kleček. „Ale někdy je potřeba to nadšení malinko krotit v tom, že potřebuji si to pečlivě připravit.“
A nebát se zaplatit za radu: „Je to investice, která se může mnohonásobně vyplatit. Malý problém na začátku se neprojeví – ale když bude můj byznys úspěšný a velký, stane se z něj velký problém.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video, kde se navíc dozvíte:
- Kdy má smysl přemýšlet o geografické expanzi a jak na to z pohledu právní struktury
- Jak fungují jednotlivá finanční kola u startupů a co je to seed round
- Proč jsou některé dceřiné společnosti bank otevřenější rizikovějším projektům než tradiční banky
- Jaký je rozdíl mezi ochranou IP u externích spolupracovníků a zaměstnanců firmy
- Jak konkrétně funguje mechanismus „rozstřelu“ při řešení patové situace mezi partnery
Štěpán Kleček je advokát a partner společnosti BDO Legal, specializuje se na korporátní právo a zakládání firem.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
