Lenost je motor lidstva. Rutinní práce zmizí, objeví se nové. Třeba psycholog pro AI, říká expert

Umělá inteligence je dnes téměř v každé firemní prezentaci. Jenže mezi technologickým nadšením a realitou je často propast. Mnoho společností totiž nemá ani základní data a digitalizované procesy, na kterých by AI mohla skutečně fungovat. „Firmy chtějí umělou inteligenci, ale často ještě nemají digitalizaci,“ říká podnikatel Miroslav Buček, spolumajitel společnosti AIVIRO a jeden z průkopníků českého internetu. V rozhovoru pro pořad Echo digitalizace vysvětluje, proč AI zatím nenaplňuje velká očekávání, jak může zásadně proměnit pracovní trh a proč se jednou může objevit úplně nová profese – psycholog umělé inteligence.

Spotify

Podnikatelský příběh Miroslava Bučka začal už během studia v druhé polovině 90. let. Tehdy ho k programování vedla především snaha ušetřit si práci. „Vždycky říkám, že lenost je motor lidstva. Jsem líný tak, že vynaložím obrovské úsilí na to, abych si práci ušetřil,“ říká Buček.  

Na vysoké škole proto vytvořil jednoduchý systém, který umožňoval studentům sdílet studijní materiály. V době, kdy ještě neexistovala dnešní diskusní fóra ani sociální sítě, šlo o poměrně inovativní řešení.

Princip fungování byl přitom založený na jednoduché psychologii. Autoři studijních materiálů byli veřejně viditelní a mohli se pochlubit kvalitou svých poznámek. „Motivací byla ješitnost těch nejlepších studentů. Chtěli ukázat, jak perfektně mají připravené podklady,“ vysvětluje Buček.  

Jak vzniklo Rajče?

Nejznámějším projektem Miroslava Bučka se později stala služba Rajče, která umožňovala jednoduché sdílení fotografií na internetu a ve své době byla největší českou sociální sítí. Na začátku 21. století totiž nebylo nahrávání digitálních fotografií zdaleka samozřejmostí. „Nahrát digitální fotku na internet bylo strašně zdlouhavé. Trvalo to minuty a člověk musel fotografie ručně zmenšovat,“ vzpomíná Buček.  

Řešením byl jednoduchý skript, který celý proces automatizoval. Původně šlo o osobní nástroj, ale brzy o něj začali mít zájem i další uživatelé. Tak vznikla veřejná služba pro sdílení fotografií. Buček přitom nečekal, že projekt získá tak velkou popularitu.

„Vůbec jsem nečekal, že se to tak rychle rozjede. Bylo až překvapivé, že něco podobného ještě nevzniklo,“ říká. Služba později zaujala mediální dům Mafra, který ji koupil. Buček pak projekt dál rozvíjel přibližně deset let.

Název Rajče vznikl velmi kuriozně

Zajímavý je také samotný název služby. Ten totiž nevznikl jako marketingová strategie, ale spíše náhodou.

Původně se služba jmenovala iAlbum. Buček však hledal název, který by byl jednoduchý a dobře zapamatovatelný.

„Hledal jsem název, který nebude mít nic společného s fotografiemi. Tehdy se služby jmenovaly fotoalbum.cz nebo galerie.cz,“ vysvětluje. Inspirací byl hostingový server banan.cz. Buček proto začal hledat podobně jednoduché názvy. „Hledal jsem ovoce nebo zeleninu, kde je ještě volná doména. Jediné, co bylo volné, bylo rajce.net,“ dodává.  

Dnešní AI potřebuje především data

Dnes se Buček věnuje technologickému startupu AIVIRO, který vyvíjí nástroje pro automatizaci kancelářské práce. Základní princip je jednoduchý: software pomocí počítačového vidění sleduje obrazovku počítače a dokáže provádět stejné úkony jako člověk.

„Vidíme přesně to, co vidí uživatel, a dokážeme ovládat jakoukoliv aplikaci,“ vysvětluje Buček. To je podle něj zásadní rozdíl oproti mnoha konkurenčním řešením. Ta se snaží komunikovat s aplikacemi přímo přes jejich interní strukturu, což u starších systémů často není možné.

Technologie AIVIRO tak může automatizovat i práci v aplikacích, které jinak nejsou pro automatizaci připravené.

Rutinní práce postupně zmizí

Podle Bučka bude největší dopad umělé inteligence právě v oblasti rutinní kancelářské práce. AI může například automaticky přepisovat data mezi systémy, zpracovávat dokumenty nebo provádět opakující se úkony na počítači. „Rutinní práce, kterou nikdo nechce dělat, postupně skončí,“ říká Buček.  

Neznamená to ale, že lidé přijdou o práci. Historie technologického vývoje podle něj ukazuje, že nové technologie spíše vytvářejí nové profese. „Kdo by si před pár lety myslel, že vznikne pozice prompt inženýra?“ připomíná.  

Většina firem ale na AI není připravena

Velkou překážkou rozvoje umělé inteligence ve firmách je podle Bučka nedostatek kvalitních dat. AI totiž potřebuje kontext a informace o fungování firmy. „Umělá inteligence potřebuje ke svému fungování kontext. Pokud firmy sbírají data o zákaznících a procesech, může pracovat mnohem přesněji,“ vysvětluje.  

Mnoho firem ale podle něj stále funguje s neformálními procesy, papírovými poznámkami nebo nepropojenými systémy. „Nejdřív je potřeba nastavit procesy. Nemůžete automatizovat firmu, která má v procesech chaos,“ upozorňuje.  

AI psycholog jako nová profese

Technologické změny podle Bučka vytvoří zcela nové typy pracovních pozic. Vedle dnešních profesí jako prompt engineer nebo AI developer mohou vzniknout i méně očekávané role. „Možná vznikne profese AI psychologa. Někdo bude muset kontrolovat, jestli firemní umělá inteligence není depresivní,“ říká Buček.  

Firmy totiž budou stále více spoléhat na vlastní AI systémy, které budou pracovat s obrovským množstvím dat. Podle něj tak vznikne potřeba odborníků, kteří budou tyto systémy kontrolovat a optimalizovat.

Největší chybou je brát AI jako nepřítele

Mnoho lidí má dnes z umělé inteligence obavy. Buček ale tvrdí, že klíčem je technologie využít, nikoli se jí bránit. „Pokud budu AI brát jako nepřítele, tak se nepřítelem stane. Pokud ji ale zaměstnám, stane se mým pomocníkem,“ říká.  

Podle něj je dobré dívat se na technologické změny v historickém kontextu. Podobné obavy totiž provázely i jiné technologické revoluce. „Oheň nebo parní stroj také vzaly lidem práci. Přesto dnes lidé bez práce nejsou,“ připomíná. Zásadní podle něj zůstává jedna věc. „Technologie se mění, ale lidé zůstávají. To je ten pevný bod“ uzavírá.  

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak přesně vznikl projekt Rajče a jak rychle se rozšířil mezi uživateli internetu?
2. Jaké konkrétní typy kancelářských procesů dnes dokáže AI automatizovat?
3. Jak funguje technologie počítačového vidění při ovládání aplikací?
4. Proč většina firem zatím není připravena na masivní nasazení umělé inteligence?
5. Jaké nové profese může rozvoj AI vytvořit v příštích letech?