Lucie Krejčová: Mladý Čech si práci najde snadno

Čeští absolventi středních i vysokých škol mají velkou výhodu ve srovnání se svými vrstevníky ze západní Evropy. Díky přehřátému pracovnímu trhu patří tuzemská míra nezaměstnanosti mladých lidí mezi nejnižší v Evropě, říká Lucie Krejčová z Moore Advisory CZ.

Podle dat Úřadu práce bylo na tuzemském pracovním trhu od jara 2018 téměř pět let více volných pracovních míst než uchazečů, poměr se obrátil až letos v lednu. S mírným zjednodušením se dá říct, že kdo práci hledá, což je pro absolventy typické, tak ji dříve či později poměrně snadno dokáže najít.

A navíc mladí Češi jsou obvykle ochotni za prací cestovat, či se dokonce přestěhovat. To je u starších pracovníků s vybudovaným zázemím mnohem složitější a přispívá to ke strukturální nezaměstnanosti v některých regionech.

Nízká kvalita uchazečů

Obecně dlouhodobě nízkou nabídku pracovníků zesiluje také fakt, že do nejmladších skupin produktivního obyvatelstva v těchto letech spadají demograficky nejslabší ročníky narozené na přelomu 20. a 21. století. 

Jedna věc je kvantitativní pohled, příznivě však nelze hodnotit ani kvalitu absolventů tuzemských středních a vysokých škol. Od řady našich klientů víme, že nábor a proškolení absolventů je mnohem složitější než v minulých letech. Zřejmé to je především v technických profesích, ale výjimkou nejsou nedostatky ani pro ekonomické pozice. Například u technických oborů mají absolventi minimální zkušenosti s obsluhou pracovních strojů.

Firmy tak v rámci možností podávají vzdělání pomocnou ruku prostřednictvím různých partnerství se školami, čímž se snaží ovlivnit úroveň absolventů a sledují tím lepší výchozí pozici při náboru. Na předních tuzemských školách se spolupráce s praxí v posledních letech zintenzivnila, prostor pro ještě hlubší propojení, které ve výsledku pomůže celému Česku, zde ale stále je. Obavy z upozadění akademické role univerzit není na místě, protože systémy mohou fungovat souběžně a pozitivně si pomáhat.