Za zdražováním energií může velkou měrou regulační úřad

Zdroj: SforP
Byznys 27. 01. 2022

Za zdražováním energií může velkou měrou regulační úřad

„Nepodepisujte smlouvy s cenami, které neodráží realitu. Pokud někdo nyní prodává energie o 30 % levněji než všichni ostatní, tak to asi nebude solidní,“ říká v otevřeném rozhovoru Ondřej Doležal, jednatel poradenské a dodavatelské společnosti Students for People (SforP). 

V čem vidíte příčinu současné energetické krize? Proč jsou úřady v podstatě bezmocné a nejsou schopny lidem více pomoci?

Po deseti letech v oboru to vnímám tak, že ERÚ (Energetický regulační úřad) nikdy nebyl schopen zákazníkům pomoci. Tento úřad není dodavateli energií vnímán jako instituce regulující trh. Energetický zákon a navazující vyhlášky zákazníka téměř neřeší, proto se tento úřad nemá o co opřít a je téměř bezzubý. Náprava vztahu mezi zákazníky a dodavateli energií přes mnoho kauz a podvodů nebyla prioritou nikoho a podle toho to dnes vypadá.  

Můžete být konkrétnější? 

Je nutné zdůraznit, že ve vztahu dodavatel energií-zákazník je dnes téměř všechno legální. My dodavatelé energií si můžeme dělat v podstatě, co chceme, o zprostředkovatelích energií ani nemluvím, tam je to totální divoký západ. Jen pro ilustraci, dodavatelé mohou beztrestně vystavovat zákazníky smluvním pokutám, mohou zvyšovat ceny, měnit obchodní podmínky jen tak tím, že je vyvěsí do patičky na svém webu. Mohou vytvářet obstrukce a vystavovat sankce, když někdo chce ukončit smlouvu, protože třeba prodal danou nemovitost. Je toho daleko víc. Skoro každý z nás má nějakou negativním zkušenost s dodavatelem energií ať už svojí, nebo přenesenou. Většinu z toho ale nelze nazvat nekalými praktikami, minimálně ne pro odpovědné úřady. 

V čem spočívá role tzv. zprostředkovatelů?

Zprostředkovatelé jsou kapitola sama o sobě. Jsou to prostředníci mezi dodavateli a zákazníky. Domlouvají e-aukce, nabízejí vysoutěžení té nejlepší možné ceny. Pokud se ale podíváme na zprostředkovatele na našem trhu, zjistíme, že jsou velmi často majetkově propojeni s určitým dodavatelem, u kterého všichni jimi oslovení zákazníci končí. To, zdá se mi, popírá samou podstatu věci a je to krajně podezřelé. 

Čím si nefunkčnost regulačního úřadu vysvětlujete? 

Myslím, že propast mezi představou o tom, jak ERÚ funguje a reálným stavem je propastný. Lidé, kteří vědí, jak ze současné situace ven, jsou upozaďováni a nedostávají adekvátní prostor. 

Častá obhajoba, že ERÚ nemá kompetence a že za nic nemůže, protože kompetence ERÚ určují politici, je pro mě úsměvná. ERÚ má monitorovat trh. Má předkládat návrhy k úpravě zákona a být na trhu aktivním účastníkem, za což od nás všech dostává peníze, a to se bohužel neděje. Když se podíváme na návrhy úřadu, které podával k novele energetického zákona, tak je velmi dobře připomínkovaný bod ohledně financování úřadu, ale samotné úpravě vztahu mezi dodavateli energií a zákazníky se tolik péče nedostalo. O žádné potřebě větších kompetencí či dokonce o výrazném posílení práv odběratelů tam opravdu nic moc není. Větší ochrana odběratelů se nám podařila do zákona dostat až díky Senátu ČR a díky práci pana předsedy Miloše Vystrčila, který si mé připomínky osobně vyslechl a rozhodl se to změnit. 

Co může v současné situaci stát prostřednictvím svých kontrolních institucí dělat? 

Už toho moc zachránit nelze, možná se rozjela nějaká správní řízení, začala se sbírat data pro žaloby a podobně, ale například poslední velká energetická kauza z roku 2015, kde se stále soudí o cca 250 milionů, dosud výsledek nemá. Šlo toho hodně udělat na začátku, náznaky byly, ale bohužel asi chyběla odvaha. Dodavatelé energií na počátku krize byli zhruba 3 týdny před kontrolními orgány, které pořád tahají za kratší konec. Moc té situaci nepomáhá, že spousta dodavatelů nenakupuje energie napřímo, ale od někoho většího, a pro ně je ještě jednodušší takzvaně „zavřít krám“. 

Teď je problém evidentně jinde. Jde o to dostat lidi z DPI (Dodavatel poslední instance), protože to, co se stalo, je bezprecedentní. Právní úpravy a systémy na podobný kolaps nejsou připravené a ještě před rokem, až na pár jednotlivců, nikdo podobný vývoj nepředvídal.  

A co by se nyní podle Vás mělo dít?

Jestli na začátku krize byly úřady tři týdny pozadu, dnes to tipuju tak na rok až dva. Jediný orgán, který něco podle mě může udělat, je ČNB (Česká národní banka), která by se mohla podívat na prodej zákazníkům dle SPOTových cen. SPOTOvé ceny jsou ceny na burze a mění se z hodiny na hodinu dle okamžitého vývoje. K této ceně si dodavatelé připočtou fixní marži a mají hotovo. Podle mě je to ale zprostředkování přístupu zákazníků na komoditní burzu a osobně bych čekal, že na to musí mít od ČNB licenci. Že ty firmy s klienty nejdříve vyplní nějaký investiční dotazník. Protože jestli někdo nakoupí klientům komoditu na burze a klient za to platí odměnu, přičemž zároveň nese veškeré riziko, tak co je to jiného než brokerská činnost. ČNB by s k tomu mohla vyjádřit, a to i s ohledem na desítky tisíc českých odběratelů, kteří se do těchto vrcholně rizikových produktů nechali přesvědčit. 

ERÚ by se zase mohlo vyjádřit, jestli výpočet cen po hodinách, kdy se zákazníkovi může každou hodinu konečná cena zdražit, je vlastně neoznámené zvýšení ceny. Protože každé zvýšení ceny musí dodavatelé dle energetického zákona zákazníkovi oznámit, jinak je neplatné. ČOI (Česká obchodní inspekce) by mohla říct, jestli je možné počítat konečnou cenu spotřebitelům energií dle odhadů. Elektroměry totiž nevedou hodinové spotřeby, neexistuje o nich žádný záznam. Jednou za rok k vám přijde pán s notýskem a udělá odečet. Ví se tedy, kolik odběratel spotřeboval za rok, ale rozpočet na hodiny je udělaný podle odhadů, nikoliv dle reality. Klientovi tedy nyní může být fakturována vysoká cena elektřiny za 10 hodin, i když nebyl doma a naopak nefakturovaná nízká cena, když měl puštěnou cirkulárku. Zkrátka ten výpočet konečné ceny je do velké míry vycucán doslova z prstu.

Hrozí vůbec dodavatelům nějaké postihy? Nebo jejich majitelům, pokud již vrátili licenci?

Pokud se bavíme o skupině Bohemia energy, tak se domnívám, že to proběhlo legálně. Před ukončením činnosti oznámili zdražení – což dle energetického zákona mohli, tudíž zákazníkům v podstatě zrušili možnost vymáhat škodu, která by se vyčíslila podle rozdílu v cenách. Samotné vrácení licence Energetický regulační úřad umožnil, a tak to asi bylo v pořádku. Problematická je podle mého názoru ta změna na ceny dle SPOTového trhu a nejasnosti ohledně výkonu brokerské činnosti dodavatelů energií. Jestli jde o brokerskou činnost nebo ne, to by měla říct ČNB. Kdyby tu změnu cen udělali na konkrétní vysokou částku, tak by jim nemohl nikdo nic. Pokud ale ČNB řekne, že způsob určení ceny dle vývoje na burze není bez licence možný, tak by se možná otevřel prostor pro vymáhání škody. 

Máte pro zákazníky, kteří museli měnit dodavatele energií nějaké konkrétní doporučení?

Ať nepodepisují smlouvy s cenami, které neodráží realitu. Pokud někdo nyní prodává o 30 % levněji než všichni ostatní, tak to asi nebude solidní. Dnes nemá žádný dodavatel nakoupeno do zásoby, to, co jsme měli, jsme už dávno prodali v listopadu nebo prosinci. Bylo tu milion klientů, se kterými nikdo nepočítal. To, co bylo nakoupené dopředu, je dávno pryč. Na co si dávat a nedávat ve smlouvách pozor asi nemá smysl říkat. Dodavatelé energií si stále mohou dělat, co chtějí, to jsem říkal už před rokem a půl na našem youtube kanálu, v rozhovoru pro ČT i na TV Stream. Energetický trh není problém odběratelů, ti ho detailním čtením čehokoliv nevyřeší. Selhal celý systém, a to už minimálně před 10 lety. Podnikavci, kteří toho celou dobu využívali, jsou známí jako energošmejdi. Během minulých let se jim prostě jen nevyplatilo odcházet, protože od roku 2009 šla cena energií víceméně jen dolů a oni vydělávali. Nyní se to obrátilo a někdo se rozhodl všech těch chyb využít a ještě na tom znovu pořádně vydělat. Vlastně se nic neočekávaného nestalo, my na to upozorňujeme už od roku 2013. 

Vidíte naději na zlepšení situace?

Asi ano. Před osmi lety jsme poměry na trhu komentovali jen v novinách a nikoho to moc nezajímalo. V minulém roce jsme s předsedou senátu Milošem Vystrčilem protlačili úpravu zákona, tak aby zákazníci nebyli necháni úplně napospas svému osudu. Možná se dnes ukazuje, že i naše další navrhované úpravy byly relevantní a měly se zavést. Bohužel v rámci vratky ze Senátu nešlo předělat celý zákon, a tak jsme udělali jen to nejdůležitější. Naději na další zlepšení energetického zákona vidím. Věřím, že s poslankyní Evou Decroix dotáhneme zakomponování dalších úprav a ochranu zákazníků zase posuneme. Potřebné body máme v podstatě napsané. V ČR přece nemusí být 500 licencovaných obchodníků, kteří trhu vlastně nic dobrého nedávají. V tomhle směru jsem optimista, něco se určitě změní. Bohužel ale cena za současné selhání bude obrovská a určitě se nyní objeví mnoho pseudozachránců, kteří se budou snažit získat levné politické body. Když jsem politikům před rokem a půl detailně popisoval, že ochrana zákazníků má velké mezery, tak jediný, kdo něco udělal, byl předseda senátu Miloš Vystrčil. A v tom tu naději vidím, že až tahle krize pomine, tak se tomu budou věnovat lidé, kteří pozitivní změny udělají i bez záře reflektorů.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články