Cirkulární ekonomika nebývá spojována s „wow“ efektem, přesto může rozhodujícím způsobem ovlivnit naši budoucnost. V rozhovoru pro pořad Audit na platformě FocusOn vysvětlila certifikační odbornice Martina Gregorová, jak funguje oběhové hospodářství, proč firmy získávají nejen environmentální, ale i ekonomické výhody, a co všechno už dnes reálně vzniká z odpadu — od asfaltových směsí z cigaretových oharků po designové batohy z automobilových čalounění. Pořadem provází Pavol Plevják ze společnosti DQS.
Na úvod rozhovoru zazněl jednoduchý, ale trefný příměr. Zatímco plastový kelímek z festivalu se po jediném použití stává odpadem, skleněná pivní lahev absolvuje v oběhu v průměru sedmnáct cyklů. „To je příklad cirkulární ekonomiky v praxi. Ta láhev je zálohovaná, sbírá se zpět, umývá, a znovu plní. Její životní cyklus trvá dva až tři roky,“ vysvětlila Gregorová.
Na rozdíl od lineárního modelu (vytěžit–vyrobit–vyhodit) se cirkulární ekonomika snaží zachovat hodnotu materiálu co nejdéle. I když na první pohled může být recyklace komplikovanější, například kvůli nutnosti zajišťovat zpětný odběr, v konečném důsledku přináší nižší uhlíkovou stopu. „Cílem je, aby ta spirála spotřeby nebyla příliš široká a my používali co nejméně primárních surovin,“ doplnila.
Proč se do toho vůbec pouštět? Kvůli dětem, ne dotacím
Gregorová upozorňuje, že přechod na cirkulární model často nepřináší okamžité finanční benefity. „Je to o postoji. Chceme tu být za deset, dvacet let, chceme něco předat dalším generacím. Nejde o zisky, ale o dlouhodobý směr,“ říká.
Firmám ale přece jen cirkulární přístup něco dává: nižší náklady díky menší závislosti na primárních zdrojích, lepší reputaci, větší šanci oslovit nové zákazníky a také výhodnější přístup ke kapitálu. „Banky už zohledňují, zda firma uvažuje udržitelně. Tlak přichází i od velkých odběratelů, třeba v automobilovém průmyslu,“ připomíná Gregorová. Cirkulární myšlení podle ní buduje nejen ekologickou, ale i podnikatelskou kulturu firmy.
Certifikace jako zrcadlo: co ISO firmy naučí a ověří
Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo napojení certifikace na principy cirkulární ekonomiky. ISO normy podle Gregorové pomáhají firmám měřit, nastavovat a zlepšovat procesy. „Vnímám je jako učebnici a zároveň jako zkoušku – podle toho poznáme, jestli firma téma opravdu pochopila a implementovala,“ říká.
Například ISO 14001 se zaměřuje na environmentální řízení, ISO 50001 na energetický management a ISO 46001 na hospodaření s vodou. Gregorová upozornila, že právě téma vody firmy často podceňují: „Pitná voda se běžně používá i v technologických procesech, protože máme velké zásoby, ale to nemusí trvat věčně.“
Navíc už existují i normy přímo věnované cirkulární ekonomice – řada ISO 59000, která vysvětluje metody, nastavování procesů, práci s druhotnými materiály nebo měření efektivity. Zatím jsou však nové a v praxi se teprve rozšiřují.
Recyklace v praxi: pneumatiky, hliník i špačky
Velká část rozhovoru se věnovala konkrétním příkladům. V automobilovém průmyslu se již běžně recyklují kovové výlisky. „Odpad z hliníku zpracovávají dodavatelé a vracejí jej ve formě ingotů zpět do sléváren. Firmy se snaží zvyšovat podíl recyklátu až na 80 %,“ popisuje Gregorová.
Další inspirace přichází z malých projektů. „Jedna slovenská firma zpracovává cigaretové špačky a používá je při výrobě asfaltu. Jiné podnikatelky šijí z textilního odpadu z aut reklamní předměty nebo ruksaky,“ uvedla. Podobně mladý podnikatel z Čech zajišťuje sběr polystyrenu v menších obcích, protože jeho firma jej dokáže znovu využít v produkci. Dle Gregorové jde o důkaz, že cirkulární ekonomika už dávno není jen doménou velkých firem.
Evropa tlačí na změnu, ale firmy se musí připravit
Evropská unie letos slaví deset let akčního plánu pro cirkulární ekonomiku. Přesto členské státy nesplňují plánované kvóty. „Připravuje se nový zákon o cirkulární ekonomice, který se promítne i do národní legislativy,“ říká Gregorová. V praxi to znamená, že firmy se budou muset adaptovat – a čím dříve začnou, tím lépe pro ně.
Evropa je podle ní v mezinárodním srovnání dál než jiné části světa, ale tempo je potřeba držet. „Cirkulární ekonomika je o uvědomění. O tom, že i malý krok může vést ke změně,“ shrnuje Gregorová závěr rozhovoru. „Věřím, že budoucnost je světlá. A že to půjde – i díky nové generaci, která hledá smysl, nejen zisk.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak firmy technicky uzavírají materiálové smyčky („closed loop“) v praxi?
- Které nové ISO normy už dnes přesně definují principy cirkulární ekonomiky?
- Jak banky konkrétně hodnotí „zelené“ firmy při schvalování investic?
- Jak funguje recyklace cigaretových oharků nebo pneumatik a co z nich vzniká?
- Jak se evropská legislativa promění v českém a slovenském právu a koho se dotkne?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
