Brýle na čtení, na řízení, na počítač… a pořád je nemůžete najít? Dnešní medicína nabízí cestu. Jenže co reklama slibuje za 20 minut, v ordinaci trvá trochu déle a závisí na stovce detailů. V pořadu Science Lab na platformě FocusOn popisuje Andrea Janeková z Očního centra Praha, jak přesně vypadá operace, která vám může změnit život – nebo vám ji lékař naopak nedoporučí.
„Refrakční operace je zákrok, který člověka zbaví brýlí – zcela nebo částečně. Ale oko musí být jinak zdravé,“ říká Andrea Janeková. Řešení se vždy odvíjí od věku a typu dioptrické vady – jiné postupy volí u mladých dospělých, jiné u pacientů nad padesát let. Záleží také na tom, zda člověk potřebuje brýle na dálku, na blízko či na čtení, a v neposlední řadě na výsledcích podrobného vyšetření.
Laser pro mladé, metoda Smile, nejšetrnější pro oko
Mladší pacienti, zpravidla ve věku 18 až 35 let, přicházejí s krátkozrakostí a plnou schopností akomodace. To z nich dělá ideální kandidáty na laserové zákroky. Nejčastěji volenou metodou v Očním centru Praha je takzvaný Smile.
Metoda Smile (Small Incision Lenticule Extraction) využívá femtosekundový laser, který v rohovce vytváří mikroskopickou „čočku“, tzv. lentikulu. Ta je silná podle počtu dioptrií. Tato čočka se pak čtyřmilimetrovým řezem ve tvaru úsměvu vyjme. „Dojde tím ke zploštění rohovky a odstranění dioptrické vady,“ popisuje Janeková. Výsledky? Už první den po zákroku pacient vidí lépe než před ním, druhý den je u většiny vidění mezi 90–100 %.
Když laser nestačí. Čočky pro extrémní případy
Ne každý se však na laser hodí. Někdy kvůli příliš vysoké vadě, jindy kvůli příliš tenké rohovce. „Laser je vhodný zhruba do –7 až –8 dioptrií, výjimečně o něco víc. Pokud má pacient třeba –15 dioptrií nebo rohovku tenkou, používáme tzv. fakické čočky,“ říká Janeková. Ty se implantují před čočku pacienta a korigují tak jeho dioptrickou vadu. Faktická čočka není natrvalo, lze ji kdykoliv vyjmout a vyměnit.
„Není to klasická kontaktní čočka. Ta se nesundává. Tato tenká čočka, do které se vloží potřebné dioptrie, se vkládá přímo do oka. Nezasahujeme ale do rohovky, ta zůstává neporušená,“ vysvětluje. I zde bývá vidění ostré už druhý den. Fakické čočky dnes umožňují korigovat i extrémní vady – krátkozrakost až kolem –20 dioptrií.
Po čtyřicítce přichází presbyopie
S věkem přichází další komplikace – presbyopie neboli vetchozrakost. „Zhruba po 45. roce života čočka v oku ztrácí pružnost. Člověk začne hůř vidět na blízko,“ popisuje Janeková. Ti, kdo vidí dobře do dálky, začnou natahovat ruce a hledat lepší světlo na čtení. Ti, kdo nosili celý život brýle na dálku, si je naopak při čtení sundávají.
Tito pacienti začínají střídavě používat brýle na dálku i na blízko – někdy i třetí typ na práci s počítačem. „V takovém případě nabízíme výměnu lidské čočky za čočku trifokální. Ta má tři ohniska a koriguje vidění na dálku, střední vzdálenost i blízko,“ říká Janeková.
Nové čočky, nové vidění. A mozek, který si musí zvyknout
„Neexistuje žádná metoda, která by navrátila vidění zdravého dvacetiletého oka,“ připomíná Janeková. I trifokální čočky mají svá omezení. Například u profesionálních řidičů se nedoporučují kvůli možnému rozptylu světel ve tmě. I běžní pacienti si musí na nové vidění nějakou dobu zvykat.
„Říká se tomu neuroadaptace – mozek se učí nově zpracovávat obraz. Někdo si zvykne hned, jiný potřebuje týdny. Perfekcionisté mohou mít problém se smířit s tím, že to není úplně dokonalé,“ popisuje. Proto je důležitý pečlivý výběr metody i osobní rozhovor s pacientem. Kromě zdravotního stavu je nutné znát i jeho zaměstnání, denní režim a nároky na vidění.
Katarakta – nečekaný „bonus“ šedého zákalu
O šedém zákalu (kataraktě) se většinou mluví až ve vyšším věku – nejčastěji po 60. roce života. Jde o zakalení přirozené čočky. Většina pacientů si stěžuje na to, že mají vidění zamlžené, u některých lidí způsobuje rozptyl světel, jiným paradoxně zlepší vidění na blízko. „Pacientka najednou zjistí, že čte bez brýlí – ale neví, že jde o začínající zákal. Jak kalení bude postupovat, tak se potom změní i tyto dioptrické vady,“ říká Janeková.
Operace spočívá ve výměně zakalené čočky za umělou. A opět se zde nabízí možnost zbavit se brýlí – pokud pacient zvolí multifokální implantát. „Materiály jsou dnes špičkové. Ta čočka pacienta pravděpodobně přežije,“ říká s úsměvem Janeková. Vyrábějí se z biokompatibilního akrylátu a v oku zůstávají trvale.
Kdo není vhodný kandidát? Čísla nejsou všechno
Ne každý pacient je vhodný pro každý zákrok. „Některé vady – třeba kombinace vysoké hypermetropie a astigmatismu u mladých – jsou problematické. Diskvalifikovat ho ale může i celkové onemocnění. A někdy hraje roli i složitost osobnosti pacienta,“ vysvětluje Janeková. I pokud je oko zdravé, může být kontraindikací právě typ osobnosti – perfekcionisté často hledají dokonalost, kterou žádná čočka nezaručí.
Proto se v Očním centru Praha provádějí detailní předoperační vyšetření. Pacient během nich stráví až 90 minut na přístrojích, měřeních a rozhovorech o jeho očekávání. „Výběr metody není jen otázkou čísel. Musíme znát celý kontext života pacienta,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně probíhá předoperační vyšetření (včetně délky, měření a postupů)?
- Proč by neměl mladý člověk čekat s operací? Jakých 25 let života bez brýlí tím získá?
- Jak vypadá praktický rozdíl mezi Smile, LASIK a PRK v reálných scénářích?
- Co dělat, když pacient zjistí, že multifokální čočka není ideální?
- Jak funguje neuroadaptace a jak poznat, že „nové vidění“ sedlo?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
