E-shop Footshop.cz dosáhl za první pololetí 2025 tržeb 891 milionů korun a počet objednávek vzrostl o 41 procent. Zakladatel Peter Hajduček v rozhovoru pro pořad Big Deal na platformě FocusOn odhaluje, proč expanduje do válečné Ukrajiny, jak funguje spolupráce se Spartou a proč má Francie nejnižší míru vratek v celé Evropě. Poodhalil také, proč kamenné prodejny stále dávají smysl a jak robotizace pomáhá zvládat nápor zákazníků.
Na úvod padla otázka, zda funguje streetwarový byznys podobně jako supermarkety, kde výrobci platí za lepší umístění svých produktů v regálech.
„Je to kombinace. Stále jde hlavně o to, co zákazníci kupují, protože ať už jde o kamenný nebo internetový obchod, musí především sloužit zákazníkovi,“ vysvětluje Hajduček. „Není to tak institucionalizované jako v obchodech s potravinami nebo ve velkých nákupních centrech.“
Přesto některé značky mají s Footshopem strategičtější partnerství. „Investují do obchodu více nejen z hlediska dodávek, ale i marketingových prostředků, a na oplátku získávají více visibility.“
Téměř 900 milionů a růst 41 procent
Za první pololetí 2025 dosáhl Footshop tržeb 891 milionů korun a počet objednávek vzrostl o 41 procent na 558 tisíc. Odkud berou zákazníky v době, kdy si lidé stěžují na nedostatek peněz?
„Footshop se v případě úspěšné sezóny přiblíží k tržbám ve výši dvou miliard korun, a to je stále velmi málo. Jsme na obrovském trhu,“ říká Hajduček. Podle něj úspěch firmy nemusí kopírovat celkový trh. „Trh s teniskami i módou se v Evropské unii počítá v miliardách eur.“
Klíčová je geografická diverzifikace. „Naše tržby z České republiky tvoří méně než 20 procent našeho obchodu. Jsme rozprostřeni po celé Evropské unii a těžíme z geografické expanze, ze zvyšujícího se povědomí o značce a z toho, že jsme vlastně malou kapkou v moři.“
Footshop expanduje do deseti nových zemí a chystá vlajkovou prodejnu v Paříži nebo Lyonu. Proč právě Francie?
„Několikrát jsme se setkali s tím, že nás údaje vedly k rozhodnutí a ukázalo se, že bylo správné,“ vysvětluje Hajduček. Jako příklad uvádí Rumunsko. „V letech 2015 až 2020 bylo Rumunsko naší zemí číslo jedna. Měli jsme tam větší prodeje než z České republiky. Ukázalo se, že musíme věřit tomu, co nám ukazuje obchod, více než třeba intuici.“
U Francie jde především o kupní sílu a nízkou konkurenci. Ale hlavně o jedinečnou vlastnost – kulturu vracení zboží. „Zatímco naše průměrná míra vrácení je kolem 20 procent, z Francie je to někde mezi 10 a 15 procenty. Z Německa je to přes 30 procent.“
V Německu si podle něj lidé rádi objednají víc věcí. „Zabalí si krabici, nechají si, co chtějí, pošlou zpět, co nechtějí, a pak zaplatí. To společně se silnými německými konkurenty vede k vysoké míře vratek. Pro nás, co máme sklad jenom v Praze, je logistika dost důležitá. Ve Francii je naopak velmi nízká míra vratek, nejnižší v Evropské unii u nás ze všech zemí, a to nám podporuje dobrou ekonomiku.“
Robotizace skladu: Ne propouštění, ale zvládnutí náporu
Footshop investuje do robotizace skladu s úsporou 40 procent personálních nákladů. Kolik lidí přijde o práci?
„Naštěstí jsme teď v tak skvělé situaci, že musíme automatizovat, a to ne proto, abychom propouštěli, ale abychom zvládli nápor zakázek,“ vysvětluje Hajduček. „Dnes nepočítáme s žádným propouštěním, ale počítáme s tím, že budeme přijímat mnohem méně lidí, než bychom přijímali bez automatizace.“
Na otázku ohledně podmínek ve skladech, které nedávno rezonovaly v kauze Knihobot, reaguje otevřeně. „Práce ve skladu je pro mnoho lidí méně atraktivní než například práce v IT. To se pravděpodobně dlouhodobě nezmění, takže spokojenost bude vždy o něco nižší.“
Zároveň zdůrazňuje tržní mechanismus. „Je to trh. Aby tyto společnosti mohly získat zaměstnance, musíme nabídnout lepší služby nebo podmínky než ostatní – lepší platy, lepší pracovní podmínky.“
Footshop má podle něj specifickou výhodu. „Máme velmi nízkou fluktuaci ve skladu. Náš sklad je trochu specifický, jsme schopni tam přenést kulturu Footshopu. Spousta lidí i ve skladu má rádi tenisky, mají rádi streetwear, jsou rádi blízko produktu, občas tam jezdí i na skateboardech.“
Expanze do válečné Ukrajiny: „Lidé nemůžou jen sedět doma“
Jednou z nejpřekvapivějších informací je loňská expanze na Ukrajinu. Jak se podniká v zemi, kde probíhá válka?
„Je to specifické. Především nám to dává trochu více nahlédnout do toho, jak to tam funguje, a je to smutný pohled. Je mi opravdu líto, že se s tím tito lidé musí potýkat,“ říká Hajduček. Firma najala country manažerku přímo v Kyjevě. „Není výjimkou, že musí přerušit hovor, protože je poplach a ona se musí někam schovat, nebo že mají výpadek proudu. Je neuvěřitelné, že je to tak i v dnešním světě.“
Z obchodního hlediska jde o náročný trh. „Není to Evropská unie, takže se potýkáme s cly a daněmi. Těžko se dělá opačná logistika. Otázkou je, kde vlastně stanovíme hranici, kdy ještě poskytujeme služby a kdy už ne.“
Na druhou stranu tam vidí příležitost. „Když začala válka, mnoho společností se z ukrajinského trhu stáhlo, což nám vytvořilo prostor. Současně lidé chtějí méně chodit do nákupních center a shromažďovat se na veřejných prostranstvích, takže vyhledávají o to více elektronický obchod.“
Hajduček má jasný postoj k tomu, že lidé v zemi ve válce nakupují tenisky. „Občas jsem se setkal s komentáři, že se asi nemají tak špatně, když si kupují tenisky. Ale není to pravda. To období už trvá skoro čtyři roky. Když si představíme člověka, kterému bylo 15, když začala válka, dnes je mu 19. To je čas, který mu nikdo nevrátí. V tomhle věku už člověk nemůže jen smutně sedět doma a čekat, až se to zlepší. Ti lidé se snaží žít a součástí toho je občas si udělat radost nějakým novým výrobkem.“
Sparta je jen marketingový nástroj, ne základ byznysu
Sportovní kategorie Footshopu vzrostla o 44,5 procenta a dres Sparty se stal hitem. Je firma závislá na takovýchto jednotlivých spolupracích?
„Celá sportovní sekce bude letos atakovat hranici 100 milionů příjmů. Spolupráce se Spartou se pohybuje v nízkých jednotkách milionů,“ odpovídá Hajduček. „Takže ten význam pro marketing a zviditelnění, které je pro nás důležité, není založen na spolupráci se Spartou.“
Firma prodává běžecké, outdoorové a tréninkové produkty značek Adidas, Nike, Asics a další. „Je tam větší diverzifikace a nestojíme na jedné noze.“
Spolupráci se Spartou vnímá především jako marketingový nástroj. „Snažíme se vystoupit z bubliny lidí, kteří nás znají už dlouho na Instagramu a TikToku, a oslovit nové publikum. Díky Spartě, nejúspěšnějšímu českému sportovnímu klubu, máme možnost oslovit nové publikum. Logo našeho obchodu je vidět i na fotbalovém stadionu, hráči hrají v našich dresech. Zároveň je ten dres nejprodávanější, který kdy Sparta uvedla.“
V Česku se chce firma soustředit na Spartu jako dlouhodobého partnera. „V zahraničí je to otázka. Česká republika je pro nás 20 procent tržeb, zajímají nás tedy i další možnosti spolupráce ve sportu.“
Přes 3,5 milionu odběratelů newsletteru? Aktivních je méně
Footshop má přes 3,5 milionu odběratelů newsletteru. Kolik z nich je skutečně aktivních?
„Ve skutečnosti jich není ani milion aktivních,“ přiznává Hajduček. „Snažíme se celou základnu jednou za čas reaktivovat, ale těch lidí, kteří nás aktivně kupují, otevírají e-maily, klikají na ně, jsou stovky tisíc.„
Zajímavější je pro firmu mobilní aplikace. „Za poslední dva roky se nám velmi úspěšně daří rozšiřovat mobilní aplikaci, kde máme asi 600 tisíc stažení a kde můžeme posílat push notifikace. Překvapivě to dnes už generuje více prodejů než samotné e-maily.“
Souvisí to s cílovou skupinou. „Jsou to často mladí lidé, většina nákupů probíhá přes mobil a ti dnes reagují spíše na notifikaci v mobilu než na e-mail v inboxu. Postupně vnímáme pokles významu e-mailové komunikace.“
Cíl: Tři miliardy do roku 2029
Do roku 2029 chce Footshop dosáhnout tržeb tří miliard korun. Jak k tomu číslu došli?
„V roce 2023 jsme měli příjmy těsně nad miliardou, v roce 2024 zhruba 1,4 miliardy, letos předpokládáme kolem 1,9 miliardy,“ vypočítává Hajduček. Firma má podle něj jasnou trajektorii.
Cesta ke třem miliardám vede třemi směry. „Jednak geografická expanze, otevření kamenných prodejen a také posílení značky. V posledním roce se nám podařilo výrazně zvýšit prodeje v České republice, zejména s pomocí YouTube kampaně a televizní kampaně.“
„Mám z toho velkou radost, protože to ukazuje, že i na trhu, kde jsme již 14 let, pokud děláme správné aktivity, můžeme stále zvyšovat prodeje. Pokud uděláme podobnou věc na dalších 20 trzích, kde působíme, může to opět fungovat.“
Zajímavé je, že firma chce otevírat více kamenných prodejen, zatímco jiní retaileři je zavírají.
„Ano, každá z našich kamenných prodejen je v současné době zisková a přispívá také online, protože tam si lidé vyzvedávají zásilky a využívají je k vrácení,“ vysvětluje Hajduček. Prodejny mají podle něj více funkcí. „Je to místo, kde se setkáváme s médii, influencery, pořádáme akce, je to billboard uprostřed města. Má to spoustu pozitivních dopadů nad rámec ziskovosti.“
Strategie je podle něj jednoduchá. „Na trzích, kde se nám daří online, chceme postupně mít kamenné prodejny. V tuto chvíli je největší zemí z hlediska online, kde ještě nemáme prodejnu, Francie.“
Firma však nespěchá. „Nejsme v nákupních centrech, ale v centru města a vždy hledáme výjimečný prostor. Někdy musíme počkat. V současné době jsme požádali o jedno místo v Paříži, podali jsme letter of intent, silné vyjádření zájmu, a budeme se s pronajímatelem dohadovat o podmínkách. Pokud to vyjde, mohli bychom obchod otevřít třeba do konce roku. Pokud ne, budeme hledat znovu a může to být třeba za rok.“
Burza: Trh je opatrný
Footshop vstoupil na burzu zhruba před dvěma lety v srpnu 2023. Tržní kapitalizace vzrostla o 14 procent. Je to podle plánu?
„Je to volný trh, takže ho musíme respektovat. Je pravda, že vstup je setkání nabídky a poptávky,“ říká diplomaticky Hajduček. „Vnitřně cítíme, že jsme se za ty dva roky posunuli mnohem více. Možná je fér, že investoři jsou opatrní a vyčkávají a chtějí vidět konzistentní výsledky v dlouhodobém horizontu.“
Firma se podle něj zaměřuje na dlouhodobé výsledky. „Více než na to, jak je akcie oceněna dnes, se soustředíme na dlouhodobé výsledky.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se v něm mimo jiné:
- Jak konkrétně vypadá každodenní komunikace s manažerkou v Kyjevě a jaké překážky musí řešit
- Proč má Footshop nejnižší fluktuaci zaměstnanců ve skladu a jak tam funguje firemní kultura
- Detailní pohled na to, jak firma vybírá lokace pro kamenné prodejny a co znamená „výjimečný prostor“
- Konkrétní čísla o tom, kolik stojí spolupráce se Spartou a jaký má reálný dopad na byznys
- Jak funguje strategie rozšiřování mobilní aplikace a proč nahrazuje klasickou e-mailovou komunikaci
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
