;

ROZHOVOR: Zavádění robotů neznamená vysokou nezaměstnanost

18. 09. 2019

ROZHOVOR: Zavádění robotů neznamená vysokou nezaměstnanost

Rozhovor s Karlem Havlíčkem, ministrem průmyslu a obchodu

Pokrok nelze zastavit, moderních technologií je potřeba co nejvíce využívat, říká v rozhovoru vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Jak se díváte na takzvaný Průmysl 4.0? Co to vlastně znamená? Není to jen prázdný novinářský pojem?

Průmysl 4.0 je nedílnou součástí našich životů. Technologická revoluce zavedla informatiku a kybernetiku do všech oblastí lidské existence, kdy v řadě z nich je Česká republika na absolutní špičce. Třeba co se týče umělé inteligence. Jsme totiž šikovní, kreativní a umíme lépe než jinde inovovat a přenášet poznatky z vědy a výzkumu do praxe. Díky tomu u nás pojmy jako internet věcí, cloud computing či autonomní roboti zdomácněly, stejně jako chytrá města (smart cities), která rychle přibývají. Logické tedy je, že i průmysl musí být „chytrý“, tedy chytře, nápaditě, účelně a efektivně používat moderní informační a komunikační technologie. Usnadňovat lidem život, nahrazovat opakující se či na výpočty náročné činnosti a dávat tak prostor pro jiné, například už zmiňované tvůrčí aktivity, v nichž stroje lidi jednoduše nahradit neumí. Vše je samozřejmě i generační otázkou.

Jak tedy
pojem Průmysl 4.0 vysvětlovat napříč generacemi?

Moji rodiče se na digitální svět včetně Průmyslu 4.0 dívají úplně jinak než já a moje děti, které s počítačem vyrůstaly, jsou rovněž někde úplně jinde. Nezávisle na věku je však zcela zásadní vycházet technologickému pokroku vstříc, podporovat vědu a výzkum a vychovávat technicky zdatnou společnost. Proto mám radost z předmětu technika, který od nového školního roku zavádíme na několika desítkách škol, příští rok jejich počet navýšíme a v roce 2022 bude předmět povinný. Takový přístup je klíčem k tomu, jak nejen udržet krok s vyspělými státy, ale být v souladu s Inovační strategií 2019–2030 inovačním lídrem. Předpoklady na to máme.    

Některé obory robot nenahradí

Nedávno vyšla statistika,
že do roku 2030 roboti nahradí práci 20 milionů lidí. Souhlasíte s tím?

Zcela jistě budou existovat oblasti, kde bude člověk nadále nenahraditelný, například kreativní průmysl nebo některé řemeslné či nízkonákladové profese. S automatizací se přitom zásadně mění nároky na dovednosti lidí. Technologie totiž podle průzkumu, který loni zveřejnil Úřad vlády, budou během pěti let v 11 procentech povolání schopny nahradit víc než 50 současných dovedností, v horizontu 30 let pak víc než 50 procent dovedností v naprosté většině aktuálních profesí. Na tyto změny se jako průmyslová země musíme včas připravit, budou mít zásadní dopad na profesní strukturu.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Co je potřeba změnit?

Pro změnu kvalifikace je nutná už zmiňovaná změna vzdělávacího systému. Posun k robotizaci a automatizace výrobních i nevýrobních procesů se týká celého světa, což pro tuzemskou otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku znamená jít změnám naproti, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Trend tak reflektujeme v Národní strategii umělé inteligence v ČR, Inovační strategii Czech Republic: The Country for the Future a samozřejmě se odrazí v připravované Národní hospodářské strategii, jejímž základem je právě Inovační strategie. Musíme investovat do vědy a vývoje, inovací, do modernizace výrobních zařízení včetně robotů apod. To je klíč k úspěchu. 

Máte nějaké relevantní srovnání se zahraničím, jak moc je odvislá robotizace od zaměstnanosti? 

Podle výroční zprávy World Robotics Report mezinárodní organizace IFR v roce 2018 připadalo v České republice na 10 000 zaměstnanců 119 průmyslových robotů, zatímco světový průměr je 85 a evropský průměr je 106. Nejvyšší počet průmyslových robotů na obyvatele má Jižní Korea se 710 roboty. Jižní Korea s více než 50 miliony obyvatel má velice podobný procentuální podíl průmyslu na tvorbě HDP jako my, jedná se o zhruba 30 procent, ale díky této vyspělé robotizaci v sektoru průmyslu pracuje o 14 procent méně pracovníků. Přesto si zachovává velmi nízkou nezaměstnanost, která se pohybuje okolo 3,7 procenta. Z toho lze vyčíst, že neplatí přímá úměra mezi zaváděním robotů a vysokou nezaměstnaností. Naopak, jako silně průmyslová ekonomika bychom se měli snažit vytvářet a podporovat podnikatelsky přívětivé prostředí směrem k pokročilé robotizaci a automatizaci, abychom si do budoucna zachovali svou konkurenceschopnost mezi vyspělými státy.

V Česku prodej robotů roste meziročně o skoro 50 procent

Jak si vůbec z hlediska robotizace výroby stojí Česká republika
oproti jiným státům?

Čísla za Česko jsem už zmiňoval. Nejvíc průmyslových robotů na obyvatele má Jižní Korea, a to 710, následuje Singapur s 658 roboty, Německo s 322 roboty a Japonsko s 308 roboty. V USA je to 200 robotů na obyvatele a v sousedním Slovensku 151 robotů. Za posledních pět let se prodej průmyslových robotů ve světě zvýšil o 114 procent. Mezi pět největších trhů patří Čína, Japonsko, Jižní Korea, USA a Německo, které v roce 2017 dohromady reprezentovaly víc než 70 procent podílu celkových globálních dodávek robotů. V České republice došlo v roce 2017 k nárůstu prodaných průmyslových robotů o 47 procent na téměř 2 900 robotů.

Asi nejrozšířenější je využití robotů v automobilovém průmyslu, kde
naopak jsou velké mezery?

Ano, v automobilovém průmyslu se průmysloví roboti skutečně využívají nejvíc. V roce 2017 toto odvětví vykazovalo zhruba 33procentní podíl (125 000 robotů) z celkových světových prodejů průmyslových robotů, následoval elektrotechnický průmysl, který v posledních letech výrazně rostl a aktuálně dosáhl 32procentního podílu z celkového prodeje. Strojírenský průmysl spolu s ocelářským průmyslem rovněž zažil oživení a podílel se zhruba 12procentním podílem (45 000 robotů) na celkovém prodeji, následoval pryžový a plastikářský průmysl s 5 procenty a dále farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl a další oblasti. Do značné míry tento světový trend reflektuje i prodej robotů v České republice.  Obecně, velké mezery jsou a budou v takových oblastech a profesích, kde je důležitá lidská tvořivost, péče, empatie a další lidské vlastnosti, které lze těžko automatizovat, robotizovat nebo algoritmizovat. Otázka je, co s tím v budoucnosti udělá stále dokonalejší umělá inteligence…

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Plánuje vláda investice nebo pobídky v oblasti robotiky? 

Investiční pobídky se nově zaměřují na projekty s vyšší přidanou hodnotou. Ty samozřejmě souvisejí i s robotikou a Průmyslem 4.0. Dané oblasti se podporují i z dotačních programů, například v OP PIKu to byly výzvy v programech Aplikace, Inovace nebo Technologie, zaměřuje se na ně i nový program MPO The Country for the Future (CFF). První soutěž v třetím podprogramu CFF určenou výhradně pro malé a střední podniky chystá MPO už na konec letošního roku. Podpořit bude možné zejména nákup know-how (licence), pořízení technologií či úpravy technologií stávajících, osobní náklady pracovníků podílejících se na zavedení konkrétní inovace a další.

Moderní technologie je třeba podporovat

Máte i nějaká specializovaná pracoviště, úředníky, kteří mají na starosti přímo propagaci, osvětu těchto nových výrobních postupů? Děláte třeba nějaká školení o robotizaci?

Na ministerstvu stavíme profesionální marketingový tým, který se bude věnovat pokročilým technologiím, mj. i proto, že Inovační strategie Czech Republic: The Country for the Future získává body u nás i v zahraničí, překlápíme tuto značku i do Národní hospodářské strategie, která bude založena právě na inovacích. Mimo jiné pořádáme cyklus inovačních seminářů. Týkají se například umělé inteligence, technologií blockchainu, digitálních inovačních hubů, budování infrastruktury pro technologie HPC, podpory a rozvoje technologických start-upů apod. Úplně jinak pojímáme i veletržní akce, příkladem bude zcela revoluční pojetí naší expozice na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Historicky poprvé se bude jednat o Českou národní expozici, v níž služby veřejnosti samozřejmě včetně podnikatelů nabídne třináct státních institucí.

Budete podporovat i rozvoj nových studijních oborů souvisejících s těmito
novými trendy?

To je součást opatření Národní
strategie umělé inteligence. Podílíme se třeba na přípravě nových
doktorandských studijních programů pro oblast umělé inteligence apod. Národní
hospodářská strategie potom výslovně bude propojovat trendové obory
s novými studijními programy.

Robotické firmy identifikovaly velký potenciál u malých a středních
firem. Je tohle směr, který chce vláda podporovat? 

Samozřejmě. Automatizace zvyšuje efektivitu, produktivitu, kvalitu a má i finanční přínos – dochází k rychlé návratnosti investic. Roboti také pomáhají, když chybí pracovní síla. To vše pomáhá zvyšovat naši konkurenceschopnost.

Automatizace ve výrobě

O zdanění robotů současná vláda neuvažuje

Jak se vláda staví ke zdanění práce robotů?

O žádné dani na roboty nebo práci robotů se v současné době neuvažuje. Naopak – zavádění robotů do výroby i služeb vláda maximálně podporuje. Pokrok nelze zastavit, je třeba mu vycházet vstříc a vytěžit z něj maximum pro naše firmy i obyvatele. 

Maji podle vás potenciál roboti ve veřejném sektoru?

Jednoznačně ano. Minimálně v oblasti
nahrazení úřední komunikace s obyvateli. Navíc ve veřejném sektoru se
přece využívá software, máme elektronické navigační systémy, řadu dokumentů lze
podat elektronicky. To všechno jsou formy robotizace, takže ano, ve veřejném
sektoru mají roboti své místo a velký potenciál, kde se uplatnit. 

Jaký je vůbec zájem mezi českými podniky o modernizaci,
digitalizaci?

Velký. Úspěšné firmy myslí dopředu, strategicky plánují a ví, že na trhu uspěje jen ten, kdo odhadne budoucí trend. Takových podnikatelů je u nás velké množství, a zdaleka nejde jen o korporace. Například menší rodinné firmy začínají být velkým tahounem regionů, včetně toho, že jsou nositeli nejpokročilejších technologií. Proto jsme jim na vládě dali zelenou a stali jsme se jednou z osmi zemí v Evropské unii, která jim připravuje legislativní podporu.

Autor: Jiří Böhm

Další rozhovory