Stát ročně protopí 40 miliard. Přitom může ušetřit desítky procent bez snížení komfortu

Foto zdroj: FocusOn.cz
Ekologie 15. 12. 2025

Stát ročně protopí 40 miliard. Přitom může ušetřit desítky procent bez snížení komfortu

Energetické úspory jsou dlouhodobě podceňovaným tématem české ekonomiky. Přitom stát jen na provozu budov ročně utratí 30–40 miliard korun. V pořadu Amper to připomněli dva přední experti: Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), a Jiří Beranovský, jednatel poradenské společnosti EkoWATT CZ. Vysvětlují, jak mohou energetické služby se zárukou (EPC) snižovat náklady o desítky procent, modernizovat zanedbanou infrastrukturu a zároveň přispět k růstu domácí ekonomiky.

Stát každoročně utrácí na provoz budov 30–40 miliard korun, přičemž velká část směřuje přímo na energie. Podle Radima Kohoutka lze správnými opatřeními v budovách uspořit „řádově desítky procent“ spotřeby. Pokud by se tento potenciál naplnil, znamenalo by to úsporu vyšších jednotek až desítek miliard korun ročně.

Kohoutek uvádí, že typické projekty snižují energetickou náročnost o 20 až 60 procent. Záleží na výchozím technickém stavu objektu. Modernizace tak může výrazně snížit mandatorní výdaje a zároveň zlepšit kvalitu budov, které byly dlouhodobě podinvestované.

Multiplikátor, který se vyplácí: Úspory jako motor ekonomiky

Zatímco velká část fotovoltaických technologií se dováží z Asie, většina zařízení používaných při renovacích budov vzniká přímo v Evropě — a často v Česku. Týká se to kotlů, tepelných čerpadel, regulací i stavebních materiálů. Radim Kohoutek k tomu říká: „U úsporných projektů je drtivá většina produktů evropské nebo české výroby.“
Jiří Beranovský doplňuje, že multiplikační efekt stavebnictví se v některých studiích pohybuje na úrovni pěti až sedmi. Každá investovaná koruna se tak několikanásobně vrací v ekonomické aktivitě.

EPC není dodávka technologie. Je to garantovaný výsledek

EPC je služba, při které se dodavatel smluvně zaváže k dosažení konkrétních energetických úspor. Pokud jich nedosáhne, rozdíl doplatí. To zásadně mění motivaci dodavatelů. Nesnaží se prodat co největší technologii, ale najít ekonomicky optimální řešení.

Jak vysvětluje Kohoutek: „Pokud garantuji roční úsporu milion korun a klient ušetří jen devět set tisíc, rozdíl musím doplatit. Naopak při překročení úspor získám bonus.“

Výsledkem je, že dodavatel i klient mají společný zájem ušetřit maximum energie, aniž by se zhoršil komfort.

Ne snížení komfortu, ale zvýšení efektivity

Mnozí lidé mají obavu, že úspory znamenají chladné místnosti a omezování. Kohoutek ale připomíná, že EPC projekty se zaměřují na zbytečnou spotřebu. Odstraňují přetápění, netěsnost rozvodů, neefektivní větrání nebo staré technologie.
„Tyto projekty nejsou o tlustých ponožkách. Komfort se ve skutečnosti zlepšuje,“ zdůrazňuje.

Financování bez koruny z rozpočtu: Proč stát EPC potřebuje

Velký průlom přináší novela zákona o rozpočtových pravidlech, díky které mohou dodavatelské financování EPC využívat i organizační složky státu — policie, soudy, hasiči a další instituce. Ty dříve získávaly jen omezené investice, často pouze na dílčí opravy typu „jedna řada oken ročně“.

Nyní mohou financovat kompletní rekonstrukce bez jediné koruny z vlastního rozpočtu, protože investice se splácí přímo z dosažených úspor. Kohoutek uvádí příklad Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: „Garantovaná úspora přesahuje padesát milionů korun ročně. Za deset let to znamená úsporu přes půl miliardy.“

Konec paradoxu: Úspory jako dluh

V minulosti byly EPC projekty problémem kvůli tomu, že se splátky úspor započítávaly do dluhu organizace — přestože nešlo o skutečnou zadluženost, ale samosplácení z budoucích úspor. Novela tento paradox odstranila a podle expertů jde o jednu z nejdůležitějších změn pro budoucnost české infrastruktury.

Legislativa EU a ČR: Přísnější normy kultivují trh

Evropská unie tlačí na zvyšování energetické účinnosti prostřednictvím dvou klíčových směrnic: EED a EPBD. Ty se do českého právního rámce promítají především zákonem o hospodaření energií a energetickým zákonem. Beranovský upozorňuje, že výrazným posunem prošly také průkazy energetické náročnosti budov (PENB).


„Developeři už vědí, že nekvalitní budovu neprodají. Kupující si nechávají dělat vlastní průkazy nebo audity,“ popisuje. Podle něj taxonomie EU funguje jako nástroj, který chrání hodnotu investice — nutí developery stavět a renovovat na vyšší kvalitativní úrovni.

Bohnice a další zdravotnická zařízení: Kde EPC mění realitu

Jedny z prvních EPC projektů v Česku probíhaly v psychiatrických nemocnicích. Šlo o segment, který byl roky investičně zanedbávaný. V Bohnicích má projekt hodnotu zhruba půl miliardy a přinesl výrazné úspory a zlepšení komfortu.

Kohoutek vysvětluje, že i když památkáři nedovolili zateplení historických budov, efekt přinesla výměna oken, modernizace rozvodů, regulace a osvětlení.
„Vyměnily se kilometry potrubí, což výrazně snížilo tepelné ztráty,“ dodává.

Certifikované moderní komplexy: Radlice, Dock a Hagibor

Beranovský uvádí i úspěšné projekty certifikovaných budov v komerční sféře, například ikonickou centrálu ČSOB v Radlicích nebo nové pražské čtvrti Dock a Hagibor.
„Certifikace posouvá projekty desítky let do budoucnosti. Budovy jsou kvalitnější, efektivnější a hodnotnější,“ shrnuje.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

  1. Jaké konkrétní argumenty přesvědčily Ministerstvo financí, aby podpořilo novelu rozpočtových pravidel?
  2. Jak dlouho trvá příprava typického EPC projektu a jaké etapy jsou pro investora kritické?
  3. Jak v praxi funguje rozdělování bonusů a sankcí mezi dodavatelskou firmou a klientem?
  4. Jaké mýty o EPC zaznívají ze strany starostů, krajů a státních institucí?
  5. Co hosté očekávají od další verze evropské směrnice EPBD a jejího dopadu na český trh?

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další rozhovory