Průlomová a první svého druhu. Taková byla vzdělávací akce připravená pro téměř tři sta studentů základních a středních škol, na které se mohli dozvědět více o elektromobilitě, umělé inteligenci, 5G sítích nebo kyberbezpečnosti. Zábavně, jasně a prakticky. Dvoudenní program připravilo na 20. a 21. března Národní centrum Průmyslu 4.0 ve spolupráci se Škoda Auto a platformou Technologická gramotnost. Studenti si mohli prohlédnout i unikátní vědecké pracoviště RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0 na CIIRC ČVUT v Praze a promluvit se známými vědci.
Pamatujete si na střední školu? Hodiny matematiky a fyziky, kdy jste se učili vzorečky a málokdy jste se dostali dál než k základnímu vysvětlení, čeho by se to v praxi asi tak mohlo týkat? A teď si představte, že byste se tehdy ocitli v moderní laboratoři o velikosti fotbalového hřiště, která je zaplněna nejmodernější digitální infrastrukturou.
Vidíte robota čepovat pivo, vlastně kofolu, a ani kapka nepřijde nazmar. Nebo interaktivní robotickou pracovní stanici s kolaborativními roboty, kteří jsou schopni sestavit Hanojskou věž pomocí fotoaparátu nebo hrát deskové hry. O kus dál stojí 3D tiskárna, která vám vytiskne masku s nejvyšším stupněm ochrany, přesně na míru vašemu dětskému obličeji.
Oči vám najednou svítí radostí. Chcete být jako ti pánové v bílém plášti. Nevíte, že se jmenují Tomáš Mikolov, Petr Kadera nebo Alexandr Lazarov. Víte jen, že chcete být úspěšný technický vědec, umět pracovat s chytrými roboty a vydělat si slušné peníze, protože na vlastní oči vidíte, co technika umí a že hýbe světem.
Máme málo techniků, volá průmysl už dvě dekády
Kapitáni průmyslu říkají už téměř dvě dekády to samé: Nemáme dostatek kvalifikovaných pracovníků. Technické obory jsou málo podporovány, ubývá jejich absolventů. „Řešení jsem navrhoval v rámci Svazu průmyslu a dopravy už před více než deseti lety, a nic se nezměnilo,“ říká s rezignovaným výrazem Antonín Růžička, generální ředitel Wikov Industry.
Zdroj: ČVUT v Praze
Minimální posun k lepšímu vede k razantním návrhům. Například bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, jinak sveřepý zastánce volné ruky trhu, je pro zrušení státní podpory humanitních oborů „Kdo chce studovat třeba historii umění, dobře, ale ať si to zaplatí. Ze státního rozpočtu bych financoval pouze technické školy.“ „Nechci tady obnovovat nějaké sociální inženýrství, ale humanitní obory bych ve velké míře zrušil,“ jde ještě dál majitel Brano Group Pavel Juříček.
Proč je nadchnout mladou duši pro techniku tak důležité?
Fungují „donucovací“ prostředky, pokud jde o volbu budoucího povolání? Respektive, abychom práci dělali dobře? Mnohem lepší cesta je veřejnosti ukazovat, jak zajímavá a perspektivní technika je. Na prvním místě rodičům, kteří rozhodují o aktivitách svých potomků v útlém věku. Rozvíjet potřebné znalosti je totiž třeba odmala, už od mateřské školy.
A později se zaměřením na studenty. Různorodá a zábavná praxe je toho nedílnou součástí. Jednak může ke studiu techniky motivovat více studentů, ale také dokáže poodhalit realitu toho, o čem mladí přemýšlí, že budou studovat. Proto hraje popularizace technických věd zcela zásadní roli a aktivity, které pořádá Národní centrum Průmyslu 4.0 a jeho partneři, jsou klíčové.
„Zvyšování úrovně technického vzdělávání a motivace studentů ke studiu technických oborů je jednou z klíčových osvětových aktivit Škoda Auto. Již několik let jsme také generálním partnerem projektů Technologické gramotnosti, které jsme se nyní rozhodli propojit s aktivitami na půdě Národního centra Průmyslu 4.0. Naším cílem je ukázat žákům a studentům nejnovější technologie naživo, nejen formou přednášek, ale také na praktických příkladech,“ zdůrazňuje Jana Polášek Filová, odborná koordinátorka digitalizace a inovací Škoda Auto.
Technické muzeum je krásné, ale nestačí
Chceme-li nadchnout mladé lidi pro studium techniky, musíme jim ji umět představit jako moderní a perspektivní obor. A nejlépe jim ještě ukázat, že i v těch nejnovějších trendech mohou excelovat jejich vrstevníci.
„V Testbedu pro Průmysl 4.0 se mohli studenti seznámit i s projekty, které vytvořili studenti například v rámci svých bakalářských prací. Třeba s robotickou dámou, která funguje na principech umělé inteligence, nebo s robotickým kávovarem,“ vysvětluje Robert Keil, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0. a dodává, že pro úspěch celé akce určitě nebyla tou poslední, kterou v dejvickém vědeckém institutu uspořádali.
Galerie
Autor: Alena Burešová
