ZLÍNSKÝ SPECIÁL: Češi se nemusí bát, slivovice letos bude dost, říká ředitel likérky

Foto zdroj: Focuson.cz
Byznys Lidé 30. 09. 2022

ZLÍNSKÝ SPECIÁL: Češi se nemusí bát, slivovice letos bude dost, říká ředitel likérky

Gastronomie utrpěla v posledních dvou letech z důvodu pandemie koronaviru nespočet ran. Ztráty pocítili i výrobci alkoholu, kteří nemohli své produkty dodávat do zavřených restaurací a hospod. Nyní přichází další rána v podobě vysokých cen energií. Jak se s touto nelehkou dobou již zmíněný segment gastronomie vypořádá? Na to a spoustu dalšího odpoví Miroslav Motyčka, obchodně-marketingový ředitel české likérky Rudolf Jelínek.

Jaká byla letos úroda a jakou očekáváte produkci?

Letošní úroda ještě není pod střechou, abych tak řekl, takže je celkem předčasné ji hodnotit, protože jsme ve velmi pokročilé fázi sklizně a výkupu švestek. Ale zaplať pánbůh to vypadá, že to na rozdíl od loňského roku bude dobré. V našich sadech, tady ve Vizovicích, už jsme sklidili více než 600 tun ovoce. Loni to bylo necelých 150, ten rozdíl je obrovský, a ještě zhruba týden až 10 dní sklízet budeme. Začali jsme na konci července, končit budeme na sklonku září a sklidit bychom měli kolem sedmi set tun, což bude pro představu zhruba 15 % naší spotřeby švestek. I v obecné rovině, u našich tradičních dodavatelů z řad těch československých, případně zahraničních, to zatím vypadá na nadprůměrnou sezónu. Z tohoto pohledu se tedy dá říct, že slivovice bude dost.

To je určitě dobrá zpráva. Po dvou letech covidu už letos fungujeme téměř normálně. Evidujete s otevřením hospod a restaurací zvýšení poptávky, nebo spíše vnímáte, že si lidé zvykli popíjet doma u televize?

Začnu od konce. Trend spotřeby doma, nebo spíš mimo to tradiční místo, kterým je gastronomie, ten si myslím, že už tu do určité míry s námi přetrvá napořád. Pro spoustu lidí je to ve finále pohodlnější. Zůstanete v teplákách – spousta lidí už dva roky v home officu nesvlékla pyžamo, když to přeženeme s nadsázkou – a samozřejmě u řady z nich hraje roli i nějaká obava, kterou získali za dobu covidu. Na straně druhé, někdy od 10. května letošního roku gastronomie funguje naprosto bez omezení. Pro vaši představu, náš obchodní tým zaměřený výslovně na gastronomii se v období covidu musel zčásti uzemnit a zčásti jsme byli nuceni bohužel i propouštět, protože jsme lidem nemohli nabídnout žádnou alternativu. Máme fabriku ve Vizovicích a obchodní zástupce z Karlových Varů nám nebude dojíždět pomáhat do výroby, takže jsme se museli s částí lidí rozloučit. Dnes už jsme prakticky zpět na velikosti týmu, jaký byl před covidem. Nejsme tam určitě ještě z pohledu tržeb, ale oproti průměru dvou covidových let jsme určitě na násobcích spotřeby v gastronomii. I tak ovšem ani zdaleka nejsme na číslech třeba z roku 2019. A teď mluvím ne tak úplně za nás, ale obecně za segment gastronomie a alkoholických nápojů.

Zmínil jste, že lidé více popíjeli doma. Vnímali jste v době covidu růst poptávky, že byla spotřeba daleko vyšší?

Ne, spotřeba nebyla vyšší, ale přesunula se. My jsme společnost, které se dařilo tradičně udržovat byznysový model, nebo tu distribuční cestu, v té podobě, že přibližně polovina objemu tekla přes gastronomii a polovina přes maloobchod. A samozřejmě v období, kdy gastronomie byla uzavřená nebo existovala obrovská omezení, tak se významná část spotřeby přesunula do maloobchodu. A to je právě to, o čem jsem mluvil, už to tu s námi asi zůstane. Já si troufám tvrdit, že jsme zvládli na to docela dobře zareagovat, takže nám narostly příjmy a výnosy z maloobchodu, naopak nám klesly samozřejmě v gastronomii. Ten poměr se výrazně změnil, dnes se drží na úrovni třeba 70 : 30, což je obrovský rozdíl. Ale celkový náš prodej, můžeme tedy říct spotřeba se vrátila do cca těch předcovidových čísel.

Žijeme v bezprecedentní době, kdy drahé energie doléhají na průmysl. Jak tuto situaci vnímáte vy ve vaší likérce? 

S velkými obavami. Jde o to, že my jsme palírna. My musíme – letos věříme, že to bude více než pět tisíc tun – všechno ovoce vykvasit. To je v pohodě, tam se bez plynu obejdeme, protože to je provoz, který nemusíme temperovat. Ale potom to musíme vydestilovat a ta destilace probíhá na kotlích, které jsou buď zahřívané plynem, anebo z větší části párou, ale ta pára je vyvíjena v plynové kotelně. Takže pro nás je cena plynu obrovské téma. Dnes jsme na násobcích nákladů na energie. Samozřejmě i to se v mnohem větší míře a podílu propisuje třeba do našich kalkulací a do hodnoty produktů, kde ten podíl energií zdaleka nebyl takový.

On ten problém komplexnější krize dopadá i na sklárny. Například sklárny Moravia, které jsou vaším dodavatelem lahví, oznámily ukončení výroby. Jak tento výpadek může ovlivnit vaši produkci?

Brutálně, protože dlouhodobě spoléháme na české sklárny a na české dodavatele. Jsme česká společnost a věříme tomu, že máme svým dodavatelům platit v Česku, oni mají platit jejich českým zaměstnancům a ti si pak mohou na rozdíl od zaměstnanců v Turecku koupit naše výrobky. Dnes se nám to ale maličko vymstívá, protože podpora průmyslu zejména v západní Evropě je evidentně na vyšší úrovni a některé české podniky z řad našich dodavatelů, jmenovitě třeba sklárny Moravia, jsou ve velkých problémech a přestávají být konkurenceschopné. My bychom samozřejmě velmi rádi s produkcí lahví zůstali tady v Česku, jsou tu dvě velké sklářské skupiny. My jsme ten problém zaregistrovali dříve, než  nastal, a už delší dobu vyjednáváme o výrobě našich láhví v jiné sklárně. Ale to je opravdu proces na půl roku, až rok a půl. Tak dlouho trvá přemístit výrobu typizované lahve, konkrétní lahve, chráněné průmyslovým vzorem, do jiné sklárny. Takže my jsme dnes postiženi cenou obalů, protože sklárny jsou opět energeticky velmi náročný provoz a cena skla je na násobcích toho, co jsme platívali do roku 2021. Vedle toho je navíc samozřejmě dostupnost skla daleko horší, proto i dneska jednáme a hledáme nové cesty, nové dodavatele.

Nejde tedy jen o to, o kolik bude lahev dražší, ale zdali bude k dispozici v dostatečném množství a včas. Dá se vyčíslit, o kolik se vám zvednou těmito komplikacemi na trhu náklady?

Určitě to budou desítky milionů korun. Ale nedá se to vyčíslit teď, protože máme fiskální rok, stejně jako kalendářní. Zajíce počítáme zásadně až po honu, a zatím po něm ještě není. Čeká nás velmi komplikované poslední čtvrtletí a opravdu do něho hledíme s velkým respektem. Protože od řady našich dodavatelů zaznívá, že mají seriózní problémy. My sami máme obrovské problémy s energiemi, ale samozřejmě jako každá krize je to i příležitost, takže já věřím, že my z toho vyjdeme nakonec posíleni.

Věřím, že konkrétní číslo zatím neznáte, ale troufnete si procentuálně odhadnout, kolem kolika procent se zvýšení nákladů může pohybovat?

Ve srovnání s podobným základem, například z roku 2021, budeme na násobcích, pokud jde o nákladovou stránku, zejména z pohledu energetického mixu a suchého materiálu, materiálového a technického zabezpečení. To znamená, že tam se pohybujeme více než nad sto procenty nárůstu.

Dokončili jste plynovou kotelnu, kterou jste nově převzali. Ta by vám mohla uspořit až čtvrtinu plynu. Kolik taková modernizace stála a zavádíte třeba i jiná úsporná opatření?

Kotelnu jsme skutečně převzali a to má dva důležité efekty. Prvním je obrovská modernizace našeho zařízení. Je to investice, která je na úrovni řádově více než deseti milionů korun a připravovali jsme se na ni dlouho, dávno před energetickou krizí. Přípravy sahají více než dva roky zpět a je to také o tom, že jsme kotelnu umístili tentokrát přímo k pálenici, kde je jí nejvíc potřeba. Stará kotelna je v jiné části areálu a právě to, že vedeme páru nebo teplo, jsou tam obrovské ztráty. Mimo jiné tím snížíme o 50 % emise oxidu dusíku, což nám přijde jako dobré. Loni se nám podařilo vystavět a zkolaudovat fotovoltaickou elektrárnu, která je umístěna na jedné z našich průmyslových budov. Koneckonců, kde jinde by měly být fotovoltaické elektrárny. Tam je jim určitě líp než na polích nebo zemědělské půdě. Tím dneska můžeme pokrýt spotřebu naší elektrické energie řádově ze 16 %. Zrovna včera jsme finalizovali zadání pro výběrové řízení na další dodávky fotovoltaických elektráren. Takový vnitřní závazek na pětiletku je, že bychom chtěli mít řádově přes 60 % energie vyrobené vlastními silami, tedy fotovoltaickými elektrárnami. Protože průmyslových budov máme ještě několik a na střechu každé z nich se dá umístit poměrně velká fotovoltaická elektrárna.

Dá se tedy říct, že jste uvažovali hodně prozíravě a na dobu, která přišla, jste se, ať už vědomě, či méně vědomě, připravovali. Podívejme se na pozitivnější věc, tou je, že se po třech letech ve vašem areálu konalo klasické Trnkobraní. Jak letošní akci hodnotíte?

Za největší úspěch bych považoval to, že se konala. Spousta lidí měla lístky koupené na ten několikrát přeložený ročník. Takže máme velkou radost z toho, že se Trnkobraní podařilo uskutečnit a že si opět poměrně velký počet návštěvníků k nám našel cestu, byť těch lidí bylo méně než před covidem. Poslední dva proběhnuvší ročníky Trnkobraní byly totiž historicky nejúspěšnější. Takže tam je to srovnání drsné. Ale  tak tu akci hodnotíme velice kladně a máme radost z toho, že se to především podařilo uskutečnit.

To je dobrá zpráva. Doufejme, že další roky se na tradici naváže. Hádám správně, že nejoblíbenějším nápojem na Trnkobraní byla slivovice?

Nehádáte správně. Nerad vás musím opravit, a je to dlouhodobá věc. Víc než 10 ročníků je nejoblíbenější hruškovice. Musíme si uvědomit, že jsme na Valachách a Trnkobraní je akce, na kterou opravdu míří spousta místních lidí z okolí jižní Moravy. Řada z nich slivovici považuje za naprosto běžnou součást svého alkoholového konzumního mixu, kdybych to tak nazval, ale hruškovici v domácích podmínkách málokdo dělá. A možná proto je hruškovice pro lidi zajímavější. To je jeden rozměr. A druhým je, že je opravdu snadněji pitelná. Je to jemnější, pocitově sladší cukr a pocitově sladší pití. Jen pro představu, za ty dva dny jsme na Trnkobraní prodali kolem dvaceti tisíc panáků hruškovice.

Když se na spotřebu podívám mimo Trnkobraní, je slivovice stěžejním nápojem, nebo i v rámci celkové spotřeby jsou oblíbenější jiné pálenky?

Zdaleka ne. Slivovice je stále naprosto dominantním produktem. V uplynulých deseti letech se k ní ve výraznější míře přidává právě hruškovice, ale kdybychom to rozdělili na menší, specifičtější kategorie, tak dnes vidíme velký zájem o ročníkové slivovice, odrůdové slivovice, ročníkové odrůdové pálenky. Máme vlastní třešňové sady apod. Takže v malé výseči luxusnějšího, dražšího alkoholu, tam lidi čím dál více zajímá autenticita a příběh. To, že je to z tohoto konkrétního sadu nebo že to dozrávalo v tomto konkrétním sudu.

Vy jste hostem zlínského speciálu. My se tedy nacházíme v kraji, kde by se dalo říct, že lidé hodně pálí i sami doma. Není třeba tento fakt handicapem? Jak se na to díváte, když máte výrobnu přímo v kraji, kde lidé často pálí doma?

Fabrika je tam více než 120 let a posunovat ji to nikam nebude, to je neoddiskutovatelný fakt. Ve Vizovicích je mimo jiné právě proto, že tady na Valašsku se ničemu jinému moc nedaří. Já jsem z jižní Moravy, ze Slovácka, a s oblibou říkám, že u nás na podzim zapomenete rýč na poli a na jaro sklidíte malé rýče. Tady to tak není, tady kopnete do země a je tam kámen. Daří se tady stromovému ovoci, které má poměrně hluboké kořeny, a z něho nejvíc švestkám, protože jsou tady poměrně jílovité, kyselé půdy. Tohle je podle mě fakt, který je stěžejní pro to, že se tady ve velkém pálí slivovice, po hříchu i doma. Naštěstí ale i v pěstitelských pálenicích, protože doma to není nelegální. A k meritu té věci: Ano, je to jakýsi handicap. Ale musím říct, že v posledních deseti letech opravdu pracujeme na tom, abychom lidem dokázali, že je naše průmyslová slivovice naprosto konkurenceschopná s tou domácí. Někdy tajně dáváme vzorky našich běžných, standardních pálenek, které si může koupit každý v obchodě, do koštů a pravidelně s nimi velmi dobře uspíváme. I tyto výsledky v slepých degustacích a anonymizovaných koštech nám dávají vodítko, že uspíváme, a lidi to začínají vnímat. Takže i tady ve Zlínském kraji se ta situace zlepšuje.

Takže poptávka roste?

Poptávka roste.

Já se závěrem zeptám na takovou zajímavost. Slyšela jsem, že se do alkoholu dá investovat. Je tomu tak i u likérky Rudolf Jelínek? Pokud ano, tak jaké produkty v portfoliu máte a jak se cena může v čase vyvíjet?

Výhodou alkoholu je, že se nekazí, na rozdíl od mléčných produktů. Takže zvolíte-li správné skladování, nehrozí vám, že by se alkohol – při nejhorším, pokud investice nedopadne – nedal alespoň vypít, což je vždycky dobré. Ale já jsem přesvědčen, že investice do alkoholu je potřeba podle mě vnímat v širším měřítku. A z pohledu likvidity a uplatnitelnosti na trhu jsou české značkové produkty světově neukotvené. Například v případě limitovaných ovocných pálenek jde o jeden sud, z něhož se dá stočit tři sta lahví, více jich tam prostě není. A je-li tedy ta série, šarže nebo produkt limitovaný svým množstvím a má jasný transparentní původ, v našem případě dokazatelný do vlastního ovoce a sadu, tak takový alkohol my prodáváme za x korun a za 3 roky vidíme na aukcích násobky těchto částek. Takže ano, vnímáme, že tu existuje poptávka po alkoholu tohoto typu. A ano, jde i o naše pálenky a naše whisky. Produkujeme českou velmi originální a svébytnou whisky, která nese jméno Gold Cock. Je to značka, kterou jsme převzali, vznikla v sedmdesátém osmém roce na Hané poblíž Olomouce a dneska se produkuje ve Vizovicích. A i ta je předmětem těchto investic.

Dá se odhadnout, jaká bude u produktu Gold Cock za deset let výnosnost? 

Přijde na to. Ale zrovna u whisky Gold Cock je v podstatě jisté, že když si někdo koupí lahev z limitované edice, je v horizontu jednoho, dvou let schopen zhodnotit ji stoprocentně. Já už viděl transakce, kdy za kompletní sbírku dvaceti lahví bylo placeno sto tisíc korun, jejich pořizovací cena přitom byla do patnácti tisíc korun. Ale je to způsobené takovým tím „hajpem“, zejména na českém internetu a sociálních sítích. Spousta lidí chce mít kompletní sbírku a je ochotná za to zaplatit takřka jakékoliv peníze. Takže to zhodnocení není 10 procent, ale může být ve stovkách procent.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další rozhovory