Pražská záchranná služba patří mezi světovou špičku. Vedoucí pracoviště krizové připravenosti Ondřej Šedivka v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn vysvětlil, že ochota Čechů pomáhat, technologické vybavení i systémová připravenost dělají z České republiky lídra v poskytování první pomoci. Přesto se sektor potýká s rostoucími riziky, od výpadků elektřiny přes nedostatek personálu až po mimořádné události masového charakteru.
Podle Ondřeje Šedivky je Česká republika na špici, pokud jde o ochotu a schopnost lidí poskytnout první pomoc. „My se strašně podceňujeme, ale v realitě patříme mezi nejlepší na světě. V ochotě pomáhat rozhodně ano,“ uvedl.
Záchranáři se přitom často setkávají s obavami lidí, že by při zásahu mohli udělat chybu a nést právní následky. Šedivka zdůrazňuje, že český systém naopak laiky podporuje: „Naše zdravotnické operační středisko dokáže volajícím krok za krokem poradit. Stačí zavolat na 155.“
V porovnání s některými zeměmi je to velký rozdíl. Například v Číně, kde Šedivka zasahoval při dopravní nehodě, místní průvodce české zdravotníky nepustil k pomoci, protože by mohli skončit u soudu.
Dojezd v Praze: průměrně šest minut
Český zákon stanovuje maximální dojezdový čas záchranky na 20 minut. V Praze je ale realita výrazně lepší. „Průměrný dojezd k nejzávažnějším případům máme šest minut. Patříme tak mezi nejlepší na světě,“ říká Šedivka.
Pro srovnání uvedl příklad z Rumunska, kde kamarád narazil na těžce zraněného pastevce a dozvěděl se, že sanitka přijede až o víkendu. „A to se pořád bavíme o Evropské unii,“ dodal.
Blackout? Záchranka jede dál
Velkým tématem je připravenost na rozsáhlé výpadky elektřiny. Pražská záchranná služba má podle Šedivky všechny základny zálohované a disponuje mobilními čerpacími stanicemi. „Počítáme i s tím, že v případě blackoutu pojedeme tankovat mimo postižený region. Zajišťujeme palivo nejen pro sanitky, ale i pro agregáty,“ vysvětlil.
Zdravotníci se v takových situacích potýkají nejen s vyšší nehodovostí kvůli nefunkčním semaforům, ale i s ohrožením pacientů závislých na domácí oxygenoterapii nebo ventilátorech. „Bez elektřiny jim do pár hodin dojde baterie, a bez kyslíku nepřežijí,“ varuje Šedivka.
Střelba na FF UK: balistická ochrana už je standard
Jedním z nejsilnějších zásahů poslední doby byla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Šedivka zdůraznil, že záchranáři musí čekat, až policie prostor zajistí. „Nikde na světě nemá zdravotník co dělat v horké zóně. Naše posádky vstupují až do bezpečnější oblasti,“ popsal.
Pražská záchranná služba je vybavena balistickými vestami i helmami. „V Praze vyjíždíme několikrát týdně k případům, kde si vesty automaticky bereme. Typicky jde o nahlášenou střelbu nebo útok nožem,“ dodal.
Speciální týmy a moderní technika
Pražská záchranka disponuje i unikátními specializovanými týmy. Například skupinou pro zásahy při chemických, biologických a radiačních hrozbách, ale i výjezdovou základnou speciální techniky. „Máme nákladní vozidlo pro 12 ležících pacientů, další do terénu i do vody a modul Golem pro intenzivní péči až 12 pacientů,“ popsal Šedivka.
Speciální tým pak dokáže působit až tři týdny v terénu s plným logistickým zajištěním, včetně satelitního spojení a vlastního zásobování. Akční rádius činí až 3 000 km. „Umíme fungovat bez toho, aniž bychom zatěžovali místní systém,“ shrnul.
Nedostatek personálu? Hrozba do budoucna
Aktuálně má pražská záchranka dostatek zaměstnanců, ale Šedivka upozorňuje, že to nemusí trvat věčně. „Je to nesmírně náročná práce: fyzicky i psychicky. Denní a noční služby, bez ohledu na počasí. Do budoucna se může stát, že nebude tolik absolventů, kteří by nastoupili,“ varuje.
Každý záchranář je dnes vysokoškolsky vzdělaný. Výjimkou jsou řidiči sanitek, kteří absolvují více než rok a půl trvající intenzivní kurz. „Poptávka po službě roste spolu s populací metropole, takže stále přijímáme nové lidi,“ dodává.
Technologie i první pomoc v praxi
Aplikace Záchranka podle Šedivky zachraňuje životy. Kromě přímého napojení na linku 155 odesílá i GPS polohu a umožňuje videohovor se zdravotníkem. V databázi obsahuje i nemocnice, lékárny a defibrilátory AED.
Při resuscitaci pražští záchranáři využívají moderní přístroje Lucas, které dokážou nahradit masáž srdce. „Díky propojení s nemocnicemi, které pacienty rovnou napojují na mimotělní oběh ECMO, máme šance na přežití obrovské. V zásadě: jestli se vám má někdy zastavit srdce, pak nejlépe v Praze,“ říká Šedivka s nadsázkou.
Celý rozhovor, který moderuje Amar Ibrahim, si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně záchranáři zvládali psychicky zásah při střelbě na Filozofické fakultě?
- Jak funguje systém psychosociální podpory přímo uvnitř záchranky?
- Co všechno má u sebe Ondřej Šedivka v kapse, když jde do služby?
- Jak vypadají reálné tréninky s armádou a speciálními složkami?
- Jaké nejextrémnější zásahy v Česku a zahraničí Šedivka osobně zažil?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
