Játra nás varují pozdě. Třetina dospělých má problém, o kterém ani neví

iMedical 16. 05. 2026
Autor: redakce

Metabolické onemocnění jater spojené s metabolickou dysfunkcí – zkráceně MASLD – postihuje přibližně třetinu dospělé české populace. Přitom si to většina z nás vůbec neuvědomuje: nemoc se dlouho nijak neprojevuje a čeká, až bude pozdě. Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v rozhovoru pro FocusOn vysvětluje, proč jsou játra tak zákeřná, co je k jejich onemocnění dožene a proč nás jarní detox nezachrání.

Tichý nepřítel jménem ztučnění jater

Játra patří mezi nejdůležitější orgány v těle. Jenže právě proto, že zastávají desítky funkcí najednou, jsou také náchylná k celé řadě onemocnění. Mezi těmi, která dnes odborníky nejvíce znepokojují, vyčnívá MASLD – metabolické onemocnění jater. Podle nejnovějších průzkumů jím trpí zhruba třetina dospělé populace; slovenský projekt Sirius naznačuje, že reálné číslo může být blíže čtyřiceti procentům.

Záludnost tohoto onemocnění spočívá v jeho tichosti. Dokud játra alespoň základně fungují, člověk zpravidla nic zvláštního nepocítí. „Mohou se objevit nespecifické příznaky jako únava nebo horší koncentrace – ale to má má příčin. Jarní únava, nedostatek železa, prodělané infekce… V počátečních fázích je to zákeřný nepřítel, který o sobě nedává vědět,“ říká Slíva. Teprve v pozdějších stadiích, kdy se v pravém podžebří začíná rozvíjet zánět, přichází první varování – jenže tehdy je léčba podstatně náročnější.

Obezita, cukrovka a játra: trojúhelník, který nechcete

Jednou z hlavních příčin MASLD je obezita – a ta se v Česku i ve světě šíří alarmujícím tempem. Přibližně polovina dospělé české populace má nadváhu nebo obezitu. Kombinace obezity a diabetu 2. typu pak riziko jaterního onemocnění násobí: zatímco u člověka bez cukrovky se MASLD vyskytuje ve dvaceti až třiceti procentech případů, u diabetika 2. typu je to až šedesát procent.

Slíva hovoří o provázaném systému civilizačních chorob: „Obezita, cukrovka a jaterní onemocnění se navzájem živí a posilují. Hovoří se o diabezitě, o kardiabetesu – jsou to všechno tváře téhož problému.“ K tomu přidává znepokojivý globální trend: poprvé v historii je na světě více dětí s nadváhou nebo obezitou než dětí trpících podvýživou. Ještě v devadesátých letech byl poměr opačný. A s dětskou obezitou přicházejí i jaterní diagnózy tam, kde bychom je dříve nečekali.

Alkohol: jed v každé dávce

Ztučnění jater způsobené alkoholem je sice odlišná diagnóza od MASLD, ale výsledek je stejný – játra to odnáší. A Česká republika si v konzumaci alkoholu nezadá se světovou špičkou. „Na hlavu a rok připadá dvanáct až čtrnáct litrů čistého alkoholu – a to číslo zahrnuje i kojence, děti, těhotné ženy a seniory v léčebnách. Půl litru dvanáctistupňového piva obsahuje pětadvacet mililitrů čistého alkoholu. Snadno si to přepočítejte na svůj týden,“ připomíná Slíva. Alkohol je přitom podle něj jedem v jakékoliv dávce – to dnes odborníci považují za dostatečně ověřený fakt.

Prevence není hypochondrie

Co tedy dělat? Slíva odpovídá bez velkých překvapení – ale s důrazem, který stojí za pozornost. Tři pilíře prevence jaterního onemocnění jsou strava, pohyb a pravidelné lékařské kontroly.

Pokud jde o stravu, klíčovým pravidlem je vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám. „Čím dál je potravina od původní suroviny, tím hůře pro vaše tělo. Čím více konzervantů, čím delší trvanlivost, čím pestřejší barvy – tím větší šance, že to krátkodobě potěší chuťové buňky, ale zdraví to neudělá,“ shrnuje farmakolog. Základ stravy by měly tvořit zelenina, ovoce, ryby a celozrnné obiloviny. K tomu pravidelný pohyb přiměřený věku a možnostem. A třetí pilíř, který lidé nejčastěji podceňují: preventivní prohlídky u praktického lékaře.

„Preventivní prohlídky se nejmenují preventivní náhodou. Nejde o to přijít, až nás něco bolí. Jde o to zachytit problém dřív, než se vůbec ohlásí – stejně jako chodíme k zubařovi na kontrolu, i když nás zub nebolí,“ vysvětluje Slíva. V aktivním věku stačí zpravidla jednou za dva roky; s přibývajícím věkem by frekvence měla růst.

Detoxy a doplňky: pomoc, nebo placebo?

Na internetu se každé jaro množí reklamy na detoxy, jaterní čaje a doplňky stravy. Slíva je věcný: kopřivový čaj nebo pampeliška vám neuškodí a příjemný pocit z jarního rituálu má svoji hodnotu. Ale zázraky nečekejte.

„Játra jsou sama o sobě detoxifikačním orgánem – to je jedna z jejich klíčových funkcí. Představa, že je potřebujeme nějakým čajem vyčistit, je do značné míry mýtus,“ říká. Podobně je to s ostropestřcem mariánským. Určité biologické účinky na jaterní buňky prokázány má, ale velké metaanalýzy ani randomizované klinické studie jeho účinnost přesvědčivě nepotvrzují. Na rozdíl od doplňků stravy musí mít léčivé přípravky klinicky prokázanou účinnost – a některé z nich v péči o játra skutečně pomáhají. To je ale věc lékaře, ne internetu.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.

  • Proč jsou MASLD a obezita největší hrozbou pro jaterní zdraví a jak tato čísla vypadají v Česku.
  • Jakým způsobem obezita, cukrovka a jaterní onemocnění tvoří provázaný systém a co to znamená pro léčbu.
  • Co se skutečně skrývá za pojmem detox a proč jsou játra svým vlastním filtrem, který žádný čaj nedokáže nahradit.
  • Jak na játra působí alkohol a proč jsou čísla jeho spotřeby v České republice tak alarmující.
  • Kdy a jak často chodit na preventivní prohlídky – a proč je čekání na příznaky ta nejhorší strategie.