V nejnovějším dílu pořadu Amper na platformě FocusOn.cz si jeho autor Jan Palaščák vyměnil roli s hostem. Za moderátorský stolek tentokrát usedl Václav Vislous, energetický expert Pirátů, a společně rozebrali, co čeká českou energetiku po volbách, kolik skutečně stojí zlevnění elektřiny a zda má smysl úplné zestátnění ČEZ. Mluvili i o stovkách miliard z emisních povolenek, které se podle Palaščáka rozdělují netransparentně.
Podle Jana Palaščáka nelze očekávat rychlé zázraky. „Novou vládu mít budeme, otázka je jakou,“ říká. Připomíná, že proces jejího sestavování bude delší, než si veřejnost myslí. Prezident podle něj „rozehrává svou politickou partii v tradici Masaryka nebo Zemana“ a využívá silné postavení, které mu český systém dovoluje.
„Bude to trvat ještě dlouho, ale výsledek nakonec konverguje k nějaké konsensuální vládě, která nebude vystupovat z Evropské unie,“ dodává. Podle Palaščáka působí opoziční strany zatím pasivně, ale v zákulisí už patrně probíhají jednání.
Zlevnění energií za desítky miliard: účet zaplatí rozpočet
Vítězné hnutí ANO slibovalo snížit ceny energií. Za plánem podle Palaščáka stojí hlavně bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. První krok je podle něj proveditelný – stát by mohl převzít platby za podporované zdroje energie.
„Na fakturách to lidé uvidí jako položku kolem 500 korun za megawatthodinu. Karel Havlíček říká, že tuto částku zaplatí vláda ze státního rozpočtu. To představuje zhruba 25 miliard korun ročně,“ vysvětluje Palaščák.
Podle něj to zlepší konkurenceschopnost podniků i finanční situaci domácností. „Efekt pro hospodářství může být větší než náklady pro rozpočet. Ale je to sázka na dluh a rychlejší růst ekonomiky,“ dodává.
Modernizační fond: stovky miliard, ale komplikovaná cesta k lidem
Druhý krok Havlíčkova plánu, tedy využití modernizačního fondu na investice do sítí Palaščák hodnotí skepticky. „Tam vidím tři problémy: jednak jestli ty peníze ve fondu skutečně jsou, pak nutnost notifikace v Bruselu, a nakonec to, že se efekt vůbec nemusí dostat ke spotřebitelům,“ upozorňuje.
Podle něj jde o stovky miliard korun, které mají být investovány do přenosové soustavy, ale v praxi se mohou „v oligopolním prostředí proměnit v rentu, která se ke spotřebitelům nedostane“. Trh se zakázkami pro elektrické sítě podle něj není plně konkurenční a část prostředků se může rozplynout v přefinancovaných projektech.
Česko jako energetický ostrov? „Režim Kaliningrad,“ varuje Palaščák
Nápady SPD či Motoristů na odchod z lipské burzy a vytvoření státního obchodníka s elektřinou označuje Palaščák za nesmyslné.
„Možná by to fungovalo v nejhorších týdnech energetické krize, kdy se na burze obchodovalo i za 1000 eur za megawatthodinu. Ale jinak by to znamenalo návrat k systému, který jsme tu měli za socialismu – a ten nefungoval,“ říká.
Podle něj by Česko v takovém modelu dopadlo jako Kaliningrad po odpojení od ruské sítě: „SPD nám navrhuje režim Kaliningrad. Tam se ceny elektřiny po izolaci výrazně zvýšily. To není cesta k levné energii.“
Emisní povolenky: stovky miliard a málo transparentnosti
Evropský systém emisních povolenek podle Palaščáka vznikl z racionální myšlenky, aby ten, kdo znečišťuje, platil. „Tuhle myšlenku původně formulovali kapitalističtí ekonomové a politici jako Milton Friedman nebo Margaret Thatcher. Problém spočívá v tom, že trestáme sami sebe, tedy evropské výrobce, místo aby stejná pravidla platila i pro dovážené zboží,“ říká Palaščák.
Podle Václava Vislouse se v modernizačním fondu pohybují nižší stovky miliard korun, celkem může jít až o 400 miliard. Jen z prodeje emisních povolenek ETS 1 stát vydělal přes 100 miliard korun, tedy potenciálně půl bilionu korun přínosu.
Palaščák potvrzuje: „Ano, něco takového to bude. A málokdo mluví o tom, že z povolenek dostáváme víc, než kolik odvádíme. Je zásadní otevřeně říct, kam ty peníze šly a kam půjdou.“
Podle něj bude nová vláda muset rozhodnout, kde se prostředky na vyšší dotace sítí z Modfondu vezmou: například i na úkor programů typu Zelená úsporám. „Někde se ty peníze vzít musí,“ dodává.
Zestátnění ČEZ: logický krok, ale jen napůl
Možné zestátnění energetického gigantu ČEZ by podle Palaščáka mělo přijít až po ustálení nové vlády. „Není to téma prvních měsíců, ale mělo by se o něm mluvit. Trh to očekává,“ říká.
Podle něj by stát mohl akcie vykupovat postupně během roku až roku a půl. Cílová cena by se mohla pohybovat kolem 1 500 korun za akcii. „Nesmí to být manipulace s trhem, ale jasný signál investorům,“ vysvětluje.
Část prostředků by se mohla státu vrátit zpět prodejem segmentů, které nemusejí být státní. „Prodat lze například ČEZ Distribuci nebo ČEZ ESCO. Stát by si měl ponechat jádro a plynárenskou infrastrukturu. Nechceme obrovský státní kolos, ale silný, štíhlý stát s jasnou rolí,“ říká Palaščák.
Rozpočet: po Stanjurovi „popelnice z Opavy“
Na otázku stavu veřejných financí reaguje Palaščák nekompromisně. „Od Zbyňka Stanjury jsme zdědili velkou popelnici z Opavy, která se jmenuje návrh státního rozpočtu. Je to absolutně neprofesionální a bezprecedentní situace,“ říká.
Podle něj má Česko stále bezpečnou míru zadlužení, problémem je ale stagnace. „Naše ekonomika má skleněný strop kolem 2,5 procenta růstu HDP. Potřebovali bychom čtyři až pět procent, aby se deficit vyřešil růstem,“ upozorňuje.
Jako jednu z cest zmiňuje využití zisků České národní banky pro sanaci rozpočtu. „Není to tabu. Děje se to i v jiných zemích, pokud existují jasná pravidla, kdy a kolik může ČNB převést do státní pokladny,“ dodává.
Menší revoluce, více malých kroků
Podle Palaščáka nebude vznikající vláda přinášet revoluci. „Očekávám spíš sérii menších kroků než jednu velkou reformu. Ale věřím, že některé kroky potěší i byznys,“ shrnuje.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak přesně by stát mohl financovat zestátnění ČEZ bez ohrožení rozpočtu?
- Proč by měl Energetický regulační úřad odměňovat distribuční společnosti jen při nulových blackoutech?
- Jaké konkrétní projekty se financují z modernizačního fondu a kolik z nich míří do teplárenství či elektrických sítí?
- Co by znamenal návrat státního obchodníka s elektřinou pro trh i domácnosti?
- Jaké tři ekonomické chyby podle Palaščáka nejvíc poškodily českou ekonomiku po roce 2020?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
