I když fouká, větrná elektrárna nic nevyrobí. Učme se předvídat, shodli se odborníci

Pokuty za odchylky v megawattových a milionových řádech, záporné ceny elektřiny ve dne a extrémně vysoké ceny večer. Český energetický trh prošel za poslední roky razantní proměnou. S nástupem 200 tisíc domácích fotovoltaik a novými solárními parky se finálně ukázalo, že přesná meteorologická předpověď není jen pěkný doplněk, ale naprostá nutnost. O tom, jak vypadá energetická meteorologie v praxi, proč se provozovatelé solárních parků bojí saharského písku a co nás čeká s dalšími klimatickými změnami, si povídali v pořadu Amper Jan Palaščák s Janem Krčmářem ze Solární asociace a Pavlem Zahradníčkem z Czechglobe.

Příběh vzniku Amper Meteo začíná bolestivou zkušeností. „Vykupovali jsme největší větrný park s výkonem okolo 50 megawattů. Jednoho dne jsme dokonce přetočili systémovou odchylku z plusu do minusu a zaplatili jsme za jedno odpoledne vyšší stovky tisíc korun pokuty,“ vzpomíná Jan Palaščák, který projekt Amper Meteo založil právě kvůli této epizodě.

Problém nebyl v tom, že by přestalo foukat nebo naopak začalo foukat příliš silně. „Zjistili jsme, že to byla věc předvídatelná. V daných podmínkách byla námraza na turbínách, takže byly v jednu chvíli všechny odstaveny. To byl silný impuls pro to, abychom se začali věnovat energetické meteorologii na profesionální úrovni,“ dodává. Právě tento draze vykoupený poznatek ukázal, jak zásadní roli hraje v moderní energetice přesná předpověď počasí.

Co je energetická meteorologie? Rozhodně ne aplikace v telefonu

Představa, že energetická meteorologie znamená podívat se na aplikaci v mobilu, kolik bude svítit slunce, je podle Pavla Zahradníčka z Amper Meteo zcela mylná. „Není to nic, co známe z běžné aplikace. Ty základní prvky si berou maximálně teplárny. Ale pro elektroenergetiky je předpověď převedena do řeči čísel – do energetických čísel. Předpovídáme přímo megawatty nebo kilowatty, podle toho, jak velké portfolio je,“ vysvětluje expert.

Ale nejde jen o přesnost – jde i o frekvenci. „Většinou se na předpověď počasí podíváte večer v televizi nebo občas na aplikaci. My to ale energetikům posíláme každých 15 minut. Každých 15 minut dostávají aktualizovanou předpověď, která se hodí hlavně na nejbližší čtyři hodiny, aby mohli zkorigovat predikci na daný den,“ pokračuje Zahradníček. Předpověď je navíc přesná na konkrétní lokality: „Předpovídáme například, jak bude mezi 13:15 a 13:30 vyrábět konkrétní větrný park nebo jaká bude výroba a spotřeba elektřiny na celé jižní Moravě.“

Kdy solární sektor začal vnímat trhy a jejich volatilitu?

Pro provozovatele solárních elektráren dlouho nebylo podstatné, co se děje na denním trhu s elektřinou. „Ty staré soláry z období 2008 až 2009 mají možnost buď pevného výkupu, kdy stát vykupuje za pevnou cenu, nebo zelený bonus. Většinou se obchoduje na roční bázi, takže provozovatele zajímalo počasí možná z jiných důvodů,“ vysvětluje Jan Krčmář ze Solární asociace.

Ty „jiné důvody“ byly především provozní. „Firmy, které mají velké portfolio a servisují zařízení pro klienty, to nabízejí už poměrně dlouho. Extrémní vedra mohou vést k závadám na elektrárnách. Po extrémních vedrech můžou následovat intenzivní bouřky. Je dobré si už dopředu nasmluvit někoho na preventivní údržbu po těchto obdobích,“ popisuje Krčmář praktické důvody zájmu o meteorologii.

Situace se ale změnila s druhým solárním boomem. „Předchozí vláda za Andreje Babiše a Richarda Brabce na ministerstvu životního prostředí nastavila podmínky pro domácí fotovoltaiky jednodušeji a štědřeji. Zrušili limit pro horní hranici instalovaného výkonu. Pak přišla energetická krize,“ rekapituluje Krčmář. Výsledek? „Máme tady asi 200 tisíc domácích fotovoltaik, které jsme dřív neměli, plus gigawatty výkonu, kde dodávají téměř všichni energii do sítě.“

Když všichni vyrábějí najednou

S masivním rozšířením domácích fotovoltaik se objevil nový problém. „Pro solární parky, které se teď staví, má toto poměrně velký negativní ekonomický dopad. Dochází k fenoménu kanibalizace – spousta lidí vyrábí najednou,“ upozorňuje Krčmář.

Pavel Zahradníček tento jev dokumentuje konkrétními čísly: „Od roku 2022 se nám změnila cenová křivka. Když se dostáváme od jedenácté hodiny do sedmnácté, osmnácté hodiny, od března do listopadu, tak jsme někdy u nulových až záporných cen. A pak nám s tím západem slunce nebo východem slunce ta cena vystřelí nahoru – včera byla 400 eur za megawatthodinu, dneska je 350 eur kolem sedmé, osmé hodiny večer.“ Během dne jsou tedy ceny prakticky nulové nebo záporné, zatímco v ranních a večerních špičkách raketově rostou.

Milionové pokuty za odchylky

Problém odchylek od předpovědi není jen technickou komplikací – je to existenční hrozba pro obchodníky s elektřinou. „Nejvíc obchodníky trápí ta odchylka. Bavíme se o částkách třeba pět, šest milionů za 15 minut při momentální ceně, když je ta odchylka vysoká,“ varuje Pavel Zahradníček.

Jedna epizoda se zapsala do dějin českého energetického trhu jako zvlášť bolestivá. „Měli jsme tady jednu epizodu saharského písku, který přišel. Než jsme spočítali tu výslednou odchylku, tak za jedno dopoledne se na té odchylce ztratilo 60 milionů korun,“ uvádí Zahradníček konkrétní příklad toho, jak drahé mohou být chyby v předpovědi. „Ta dynamika nárůstu fotovoltaik nejvíc trápí obchodníky a často už i provozovatele.“

Baterie jako záchrana? Není to tak jednoduché

Logickým řešením přebytků elektřiny během dne by mohly být baterie. Realita je ale složitější. „Aktuálně říct: ‚Nám stačí jakákoliv baterie‘ – to vůbec není efektivní, ta baterie vydělá peníze až v určitých chvílích, kdy k té plné efektivitě bude dodávat elektřinu v těch drahých okamžicích,“ vysvětluje moderátor Jan Palaščák.

Jan Krčmář z praktického pohledu doplňuje: „Tady kolem sedmé, osmé hodiny večer se udělá špička, protože produkce solárů jde dolů, lidé se vracejí domů z práce, zapínají elektrické spotřebiče. A vlastně v ten okamžik ty baterie vybíjejí do toho špičkového okamžiku.“ Největší výzvou však zůstává, že baterie potřebují velký „spread“ – velký rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. „Aktuálně to máme v řádu možná deset až patnáct hodin měsíčně. To je pořád málo,“ konstatuje Palaščák realitu současného trhu.

Noví hráči na trhu

S rostoucím počtem malých zdrojů a baterií se objevuje nový typ hráčů. „Pro takzvané agregátory flexibility, které samozřejmě vydělávají na tom, že se občas vydělá víc, občas méně, je predikce klíčová,“ vysvětluje Jan Krčmář roli těchto nových subjektů na trhu.

Pavel Zahradníček k tomu dodává praktický rozměr: „Ty baterie mají klasicky nějakou intraday obchodovatelnost. Pokud správně tu firmu obchoduješ, tak máš ten spread i v těch určitých okamžicích. Včera byla ta cena v sedm večer 440 eur a v poledne to bylo minus 60 eur, což je spread 500 eur, kdyby to ten obchodník normálně kupoval nebo prodával.“ Agregátoři musí umět využít tyto extrémní výkyvy cen k maximalizaci zisku ze svého portfolia baterií a flexibilních zdrojů.

Klimatická změna je větší hrozba než kroupy

Zatímco se veřejnost často bojí krup a extrémních jevů, experti vidí větší problém jinde. „Kroupy jsou opravdu nahodilá věc. Spíš vidím problémy v těch větších věcech – v suchu, ve vysokých teplotách,“ upozorňuje Pavel Zahradníček.

Konkrétní čísla jsou alarmující. „Letos máme o 30 procent menší výrobu z vodních zdrojů, protože sníh v zimě nebyl. Odteklo to v lednu a potom všechny měsíce máme na výrobu z vody v České republice podprůměrnou úroveň, protože méně pršelo,“ dokládá Zahradníček aktuální dopady. „Vysoké teploty vezmou tři až čtyři procenta výkonů za rok. V těch horkých dnech je to 13, 14 procent – za celou letní sezónu to vezme nějaké procento.“

Pro obchodníky na dlouhých trzích je podle něj zásadní především situace ve Skandinávii. „Skandinávie na to trpí podstatně více a sníh tam taky chybí. To řeší hodně obchodníků, kteří nakupují elektřinu dopředu a spoléhají na skandinávský trh. Tam je obrovská nejistota – obchodníci nám říkají, že vlastně neví, co s tím,“ dodává expert.

Klimatizace a data centra prověří kapacity

S rostoucími teplotami přichází nový typ spotřeby. „S nárůstem teplot a klimatizací to bude v létě dramatické, protože nám výrazně roste bohužel i úmrtnost obyvatelstva během horkých vln. Takže klimatizace budou dosti nutné. A už vidíme v některých státech, že sítě na to nejsou připraveny a neutáhnou to,“ varuje Pavel Zahradníček.

Jan Krčmář upozorňuje na další faktor: „Dneska je klimatizace jedním z hlavních faktorů spotřeby v létě – a pak také data centra. Četl jsem revizi německé energetické politiky, kde jsou data centra jako jedno ze stěžejních témat. Jaká bude spotřeba data center a jejich chlazení do budoucna?“

Paradoxně však právě v tomto problému může být i řešení. „Největší potřebu chlazení máme ve dnech nebo okamžicích, kdy je velké horko a vysoký osvit. Soláry hodně vyrábí, takže to může paradoxně přispět – soláry na kancelářských budovách,“ uzavírá na pozitivní notu moderátor Jan Palaščák.

Přes všechny výzvy panuje mezi účastníky rozhovoru optimismus. „Místo pro soláry se v budoucnu najde a bude to adaptace. Češi se adaptovat umí,“ uzavírá Jan Palaščák diskuzi, kde sdílí optimismus obou hostů.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:

• Jak přesně vypadá energetická meteorologie v praxi a proč se předpovědi posílají energetikům každých 15 minut v podobě konkrétních megawattů
• Detailní příběh o ztrátě 60 milionů korun za jedno dopoledne kvůli saharskému písku a jak takovým situacím dnes předcházet
• Proč záporné ceny elektřiny během dne a 400-eurové špičky večer mění celý byznys model solárních parků a jak s tím pracují agregátoři flexibility
• Jaký vliv má nedostatek sněhu ve Skandinávii na české ceny elektřiny a proč sucho představuje pro energetiku větší problém než kroupy nebo silný vítr
• Jak klimatické změny ovlivňují spotřebu energie na klimatizaci a chlazení data center a proč jsou soláry na budovách dobrým řešením