Marek Procházka vyrostl ve Švýcarsku, které mělo 6 milionů obyvatel. Dnes jich má 9,5 milionu – téměř jako Česko. Je prezidentem Obchodní komory Švýcarsko-Česká republika a v rozhovoru vysvětluje, proč americká cla způsobila švýcarské ekonomice šok, jak se mění vztah země s Evropskou unií a proč 70 procent Švýcarů bydlí v nájmu. Popisuje také, které české firmy mají ve Švýcarsku největší šanci uspět a proč Škodovka nahradila japonská auta jako číslo jedna v Alpách. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn – sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.
Neutralita se nemění, ale Švýcarsko se adaptuje
Válka na Ukrajině vyvolala otázky kolem švýcarské neutrality. Jak ji Marek Procházka vnímá? „Švýcarsko neutralitu nevzdává vůbec. Spíš se adaptuje na situaci a musí se starat o to, aby firmy a ekonomika mohly fungovat v rámci mezinárodních sankcí. Samozřejmě se snaží také dělat dobré služby – pořádalo minulý rok velkou konferenci, aby nastal mír mezi Ukrajinou a Ruskem.“
Má neutralita v dnešním rozdělovaném světě ještě smysl? „Ve Švýcarsku je to opravdu starý koncept, staletí. Švýcarům se podařilo ještě ve středověku omezit vliv velkých mocností. Jeden mnich Nicklaus von der Flüe jim kdysi dávno říkal, ať si své hranice nemají dávat moc daleko, ať neexpandují, ať zůstanou malí a drží se pryč od evropských válek.“
„Rakousko je taky neutrální. Každá neutralita je komplexní koncept, který se interpretuje pořád trochu nově, ale stále si myslím, že to je pro malou zemi zajímavá obrana. Ženeva je sídlem zakladatele Mezinárodního červeného kříže, který pomáhá po celém světě. Ty dobré služby, které Švýcarsko vykonává díky své neutralitě, se nesmí podceňovat.“
Export klesl o 20 procent
Americká administrativa zvýšením cel způsobila švýcarské ekonomice šok. „Švýcarsko si myslelo, že Američani jsou prostě přátelé. Tam je velká afinita mezi Švýcarskem a Amerikou – švýcarský federální stát je koncipován podle americké konstituce, mají jednotlivé státy, kantony, dva parlamenty. Byl to pro ně obrovský psychologický šok.“
Ekonomicky je to ještě horší. „39 procent výše cla je hodně, především pro průmysl, pro export, pro hodinky. Pro farmaceuty platí jiná pravidla, pro ocel taky. Ale už jenom minulý měsíc šel export dolů o víc než 20 procent. Uvidíme, jak to bude dál, protože zejména pro strojírenství a luxusní zboží je to skoro smrtelné.“
Vztah s EU je komplikovaný, ale nevyhnutelný
To posiluje hlasy volající po těsnějším sepětí s Evropskou unií. „Evropská unie je tradičně vůči Švýcarsku velmi vstřícná. Chápe speciální situaci. Problémy začaly v roce 1992, kdy Švýcarsko nepřistoupilo do evropského ekonomického prostoru jako třeba Lichtenštejnsko, Norsko nebo Island – ty problémy nemají.“
„Tehdy bylo referendum, kde populistická strana byla proti a bylo to tak tak proti, i když to tehdy bylo normální pokračování švýcarské politiky. Švýcarsko a EU pak fungovaly na základě bilaterálních vztahů, které už moc nefungují. Dohodlo se nové pravidlo minulý rok, které ale ještě musí být schváleno ve Švýcarsku jak parlamentem, tak asi i referendem nebo více referendy. Vláda na to jde velmi opatrně, protože před třemi lety další jednání kolabovala.“
Jaký je tedy vztah? „Z hlediska švýcarského je těžký. Na jednu stranu je to největší trh pro export – 60 procent jde do Evropské unie. U nás v Česku je toho mnohem víc, tam je skoro 80 procent. Švýcarsko je závislé na Evropské unii, ale politicky je to nezávislost – prostě nenechat si rozhodovat jinde o svém osudu.“
Vnímání Česka jako postkomunistické země
Jak Švýcaři vnímají Česko? „Upřímně si pořád myslím, že hodně lidí to vnímají stále jako postkomunistickou zemi, i když to na úrovni ekonomiky a zejména politiky není. Když začnu politikou – prezident Pavel byl přesně před rokem na státní návštěvě ve Švýcarsku. Švýcarsko dělá jenom jednu státní návštěvu každý rok, takže to byla velká sláva a čest.“
„Politické vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem jsou mimořádně dobré. Švýcaři si velmi dobře uvědomují, že mají přítele v rámci Evropské unie. Ekonomicky vnímají čím dál víc, že se tady vyrábí velmi kvalitní věci, především že IT je na špičce. Co se týče lidí z ulice, ti pořád často přesně neví, kde Česko je. Co je za Mnichovem, tam začíná nějaká mlha.“
S jakými předsudky se české firmy setkávají? „Musí přesvědčit, že jsou opravdu kvalitní, že mají dobrý produkt, že osobní vztahy fungují, že můžou dodávat včas a precizně. Myslím, že už se to prolamuje, každý rok to funguje líp. Hlavně banky Českou republiku už berou jako zemi, která je plně integrovaná do západní Evropy.“
Škodovka číslo jedna v Alpách
Které české firmy jsou ve Švýcarsku nejúspěšnější? „Škodovka je možná takový flagship. S tím se identifikuje Česko. Stala se číslo jedna v Alpách, protože to jsou čtyřkolky. Dřív to byly japonská auta, teď je to Škodovka. Image se zlepšuje a zlepšuje.“
Česko má přitom se Švýcarskem pozitivní obchodní bilanci od roku 2006. Co Švýcaři od nás kupují? „Vedle aut je to stále strojírenství, elektronika, oleje, parfémy, kosmetika. Jsou to hodně dodavatelské služby, precizní zpracovatelský průmysl. Často jsou české firmy subdodavatelé, takže v konečném produktu se to možná ani neukáže.“
Které obory mají největší potenciál? „Pořád je to strojírenství, precizní zpracovatelský průmysl, ale také oblasti jako biotech, medicinální technika, IT, cloud services, umělá inteligence, ekologická řešení ve strojírenství a průmyslu. Švýcarsko na to strašně sází, jsou špička.“
Roste zájem českých firem? „Roste. České firmy nemají na výběr – východ je dnes trochu těžší, než byl dříve. Takže beru to pozitivně, že se české firmy musí adaptovat na tyto standardy.“
„Jednou mi řekli v Turecku: Když potřebujeme něco opravdu levného, koupíme v Číně. Když potřebujeme něco špičkového, koupíme v Německu nebo Švýcarsku. Tak mezitím je Česko. Děláme to dobře, ale když dojde k tomu zabalení, už to nevypadá tak úplně dobře.“
Farmacie, nikoliv banky
Mění se švýcarská ekonomika? „Bankovní tajemství je známé, ale nikdy nebylo úplně páteří švýcarské ekonomiky. Podobně jako v celém německy mluvícím světě jsou páteří malé a střední firmy, často rodinné, které vyrábí samostatné produkty nebo jsou dodavatelé velkým firmám.“
„Obrovskou část dnešní ekonomiky ve Švýcarsku je farmacie. Švýcarsko je mimo jiné nejinovativnější země, protože má nejvíc patentů. Například Slovinsko je šestá země na světě, která má jako největšího obchodního partnera Švýcarsko. Proč? Protože tam Švýcarsko investovalo do farmacie, a současně s tím také do logistiky. Generika a některé léky se prostě vyrábí tam.“
70 procent lidí v nájmu
Švýcarsko může vypadat jako extrémně bohatá země, ale realita je složitější. „Často nevíme, jak dobře se v Česku máme. Nemám úplně přesná čísla, ale zhruba 70 procent lidí ve Švýcarsku bydlí v nájmu. V Česku je to, zejména mimo velká města, úplně jiné.“
„Nájmy jsou velice drahé. Vyděláváte třeba dobře, ale platíte nájem, který je katastrofálně vysoký. A v Curychu například už skoro nic není, i když jste ochotní zaplatit hodně. Platíte vysoké zdravotní pojištění, daně v některých kantonech také nejsou vůbec nízké. Sociální, zdravotní, daně, bydlení sežere velkou část příjmu.“
„Vypadá to stále skvěle a asi pod čárou víc zůstane, ale není to zlatý důl. Především jídlo, potraviny jsou enormně drahé. Proto Švýcaři často nakupují rádi u sousedů v Německu nebo Francii. Problémy jsou velmi podobné.“
9,5 milionu lidí – skoro jako Česko
Švýcarsko se za posledních 30 let dramaticky změnilo. „Vyrostl jsem ve Švýcarsku, které mělo 6 milionů obyvatel. Teď má 9,5 milionu, skoro jako Česko. A ti lidé nebydlí úplně v horách, bydlí v aglomeracích, v městech. Tam to začíná být hodně husté, protože prostor je poměrně malý.“
„Krize bydlení je prostě velká. Jsou to především starší lidé, kteří ještě bydlí ve velkých prostorách, takže to začíná být i politické téma.“
Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast
- Detailní vysvětlení toho, jak fungují bilaterální smlouvy mezi Švýcarskem a EU a proč jejich vyjednávání trvá roky
- Markovy osobní vzpomínky na vývoj švýcarské ekonomiky za posledních 30 let a jak se měnil pohled na Česko
- Konkrétní příklady úspěšných českých firem ve Švýcarsku mimo Škodu Auto a jejich strategie vstupu na trh
- Podrobnosti o tom, jak funguje kantonální systém a proč každý kanton má jiná pravidla pro podnikání
- Markovy postřehy o rozdílech v podnikatelské kultuře mezi Čechy a Švýcary a jak je překlenout
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
