České zdravotnictví stojí na prahu zásadní proměny. Digitalizace již není jen vizí budoucnosti, ale každodenní realitou nemocnic, kde se moderní technologie postupně prosazují vedle tradičních papírových procesů. Zatímco komunikace s pacienty je již běžně digitalizována, oblasti jako skladové hospodářství stále spoléhají na manuální zpracování. Nemocnice nyní směřují k ambicióznímu cíli: kompletnímu přechodu na bezpapírový provoz do roku 2027.
V komunikaci s pacienty jsou již běžné online objednávky, eRecepty i digitální portály pro sdílení výsledků laboratorních vyšetření. Moderní systémy pro sledování pacientů a výměnu dat mezi lékaři usnadňují diagnostiku a umožňují rychlejší a efektivnější rozhodování. Také v oblasti ekonomiky a administrativy nemocnic se čím dál více prosazují sofistikované ERP systémy, které dokáží automatizovat řadu rutinních úkonů. Přesto právě ve správě zásob a logistice stále často převládá manuální práce s papírovými dokumenty. Tento proces je časově náročný, náchylný k chybám a zbytečně prodlužuje vyřízení objednávek i inventur.
Směřujeme k bezpapírové komunikaci
Digitalizace zdravotnických procesů není pouhým trendem, ale nezbytností. V mnoha nemocnicích už se testují a implementují moderní aplikace, které zjednodušují správu zásob a integrují ji do širšího zdravotnického ekosystému. Tyto aplikace umožňují nemocnicím sledovat zásoby v reálném čase, automaticky objednávat chybějící materiál a kontrolovat spotřebu. Například nová aplikace vyvinutá společností ARBES Technologies se zaměřuje na digitalizaci skladového hospodářství v nemocnicích, což je příklad toho, jak lze překonat papírovou byrokracii. Tento systém zajišťuje efektivní řízení skladových operací díky online sledování zásob a automatizovanému doobjednávání materiálu. Kromě toho propojení s ERP systémy umožňuje nemocnicím získávat detailní ekonomické parametry, čímž se snižuje administrativní zátěž a zvyšuje se transparentnost ve správě zásob.
„Systémy jako ten náš pomáhají nemocnicím zbavit se manuálních procesů a přecházet na moderní systémy řízení, což zvyšuje efektivitu a přesnost,“ říkáKamil Horák, ředitel pro ERP řešení.
„Přechod na bezpapírové řešení není jednoduchý proces. Vyžaduje nejen dodržení všech legislativních a GDPR požadavků, ale také promyšlené zavedení změn přímo v praxi – od práce se zdravotnickou dokumentací až po úpravu interních postupů a školení personálu. Digitalizace je pro nás dlouhodobým cílem na všech úrovních – jak při správě zdravotnické dokumentace, tak při práci s daty z nejrůznějších diagnostických přístrojů,“ vysvětluje Adam Janek, ředitel Očního centra Praha.
„Díky automatizaci a digitalizaci dat i jejich bezpečnému přenosu napříč systémem dokážeme minimalizovat nebo zcela odstranit chybovost a zároveň celý proces s pacientem výrazně zrychlit a zefektivnit. Nové centrum primární oční péče, které v současné době připravujeme, bude již od samého začátku fungovat na těchto principech – zcela bez papíru, s plně digitálními přenosy dat z diagnostických přístrojů. To nám umožní nabídnout pacientům ještě plynulejší a komfortnější péči,“ dodává.
Jaké technologie dnes mění zdravotnictví?
Zdravotnictví prochází nejen automatizací, ale i inovativním využíváním umělé inteligence. V oblasti diagnostiky a léčby se AI postupně začíná využívat pro analýzu obrazových dat nebo v radiologii, kde se pomocí strojového učení zrychluje proces čtení snímků a zvyšuje se přesnost diagnóz. AI může pomoci také při identifikaci různých vzorců v datech, což může vést ke včasnější detekci nemocí a efektivnější léčbě. Zdravotnická zařízení tak postupně propojují AI s tradičními ERP a informačními systémy, což přímo zvyšuje efektivitu a kvalitu poskytované péče.
V oblasti cloudových řešení se angažují i globální hráči jako Microsoft či IBM. Nabízejí platformy, které usnadňují zpracování citlivých zdravotních dat a jejich bezpečné sdílení mezi zdravotnickými zařízeními. Kromě zjednodušení procesů se zaměřují i na zajištění bezpečnosti a shody s regulačními normami při práci s osobními a zdravotními údaji pacientů.
Například firma Siemens Healthineers se soustředí na vývoj prvků umělé inteligence pro zlepšení diagnostiky a léčby, přičemž vysoce sofistikované systémy propojují s cloudovými nebo serverovými platformami pro rychlou výměnu informací mezi zdravotníky. Tyto moderní technologie mohou zefektivnit práci lékařů, usnadnit plánování a sdílení informací, což přispívá k lepší koordinaci péče o pacienta.
„Výsledky vývoje a jejich implementace do praxe nám pomáhají odstranit zbytečné manuální úkony a umožnit odbornému personálu soustředit se na samotnou péči,“ dodává Michal Čech, CEO Siemens Healthineers v České republice.
Výhody a výzvy spojené s digitalizací – co přináší digitalizace zdravotnictví?
Digitalizace zdravotnictví má své nesporné výhody, ať jde o zlepšení kvality péče, snížení administrativní zátěže, efektivnější využívání zdrojů nebo rychlejší a přesnější rozhodování. Zároveň však přináší i výzvy. Cybersecurity zůstává na vrcholu priorit zdravotnických IT specialistů, stejně jako potřeba pravidelného školení personálu pro efektivní využívání nových technologií.
Je jednoznačně krokem správným směrem. Nemocnice se musí připravit na rozsáhlé změny, nejen v administrativě a logistice, ale i v samotné léčbě a komunikaci s pacienty. Nové technologie zde budou klíčové pro efektivitu a bezpečnost. Už dnes vidíme příklady úspěšných řešení. Aplikace pro správu zásob nebo AI v diagnostice ukazují obrovský potenciál. České zdravotnictví má před sebou jedinečnou příležitost: zajistit všem pacientům kvalitní, rychlou a efektivní péči.
Data, analýza – kde stojíme v ČR a v mezinárodním srovnání
Podle zprávy Evropské komise z června 2024 se Česká republika v rámci Evropské unie nachází na předposledním místě, pokud jde o přístup občanů k elektronickým zdravotnickým záznamům. Český systém dosahuje přibližně 51 % naplnění stanoveného cíle, zatímco průměr EU činí 79 %. Ve srovnání jsme na podobné úrovni jako Irsko, Rumunsko či Slovensko. Zpráva zároveň upozorňuje, že největší rezervy má Česko v oblasti dostupnosti jednotlivých kategorií elektronických zdravotních dat a v zapojení lékařů i poskytovatelů zdravotní péče do elektronické registrace a sdílení informací s pacienty.
Na nedostatky v oblasti digitalizace dlouhodobě upozorňuje také Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT). Podle něj Česko nevyužívá svůj technologický potenciál naplno: „Ze všech hodnocení v rámci EU vychází naše země spíše nevalně, a to jak v kvantitě internetového připojení, tak v digitalizaci veřejných agend.“ Hanzal zároveň poukazuje na potřebu standardizace dat, bez které není možné nové systémy efektivně využívat: „Aby se dala data využívat, musí být ve standardizovaných formátech. V Česku máme obecně problém s certifikací u zdravotnických prostředků.“
Omezený pokrok v digitalizaci zdravotnictví potvrzují i současné studie a mediální zprávy, podle nichž „stále žijeme v době papírové“. Přestože je systém eReceptu již dobře zavedený, chybí komplexní elektronická dokumentace a vzájemná propojenost zdravotnických systémů. Nově schválená Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR 2025–2035 přináší plán na zavedení e-žádanek, sdílení zdravotnické dokumentace mezi lékaři a pacienty či rozvoj virtuálních asistentů pro zdravotnický personál.
Z pohledu praktické implementace tedy platí, že zatímco některé oblasti – například eRecept či elektronická komunikace s pacienty – fungují relativně dobře, složitější integrace systémů, standardizace dat a plně digitální záznamy stále zaostávají. To představuje pro české zdravotnictví významnou výzvu, ale zároveň i příležitost pro další rozvoj a zefektivnění celého systému.
