Olomouc patří mezi místa, kde vzniká špičkový výzkum s potenciálem pro globální využití. Michal Otyepka, vedoucí materiálové divize vysokoškolského ústavu CATRIN, získal prestižní granty Evropskgrafenumné rady, podílel se na vzniku spin-off společnosti Atomiver a se svým týmem rozvíjí výzkum dvourozměrných materiálů. V rozhovoru pro FocusOn, který byl mediálním partnerem festivalu AFO, hovořil o komerčním potenciálu grafenu, českém vědeckém prostředí i o tom, jak se výsledky základního výzkumu dostávají do praxe.
SpotifyMichal Otyepka má za sebou kariéru, kterou by mu mohla závidět řada světových vědců. Je držitelem prestižních grantů ERC, autorem více než 400 vědeckých publikací a podílel se na založení úspěšné spin-off společnosti Atomiver. Přesto zůstává věrný Olomouci.
„Vždycky, když se člověk rozhoduje, jestli zůstane, nebo odejde, musí na misku vah dát dvě věci. Na jedné straně je benefit zahraničního pracoviště – plat, podmínky, prestiž instituce a networking. Na druhé straně jsou rodina, přátelé, zázemí a jistota prostředí, které člověk dobře zná,“ vysvětluje Otyepka.
Právě osobní a rodinné důvody pro něj nakonec opakovaně převážily nad případným odchodem do zahraničí. „Když jsme to řešili naposledy, syn chtěl dokončit střední školu v České republice a manželka nechtěla opustit své přátele. Nabídky přicházejí, ale rozbití těchto vazeb není jednoduché rozhodnutí,“ dodává Otyepka.
Grafen jako nová cesta
Grafen patří mezi materiály, které v posledních dvou desetiletích výrazně ovlivnily výzkum nových technologií. Jeho příběh přitom začíná u obyčejného grafitu, známého například z tužek. Grafit je tvořen vrstvami atomů uhlíku a právě jedna jediná vrstva představuje grafen. Materiál, který byl poprvé izolován v roce 2004, zaujal vědce mimořádnou kombinací vlastností – je mimořádně pevný, pružný a zároveň velmi dobře vede teplo i elektrický proud.
Tým Michala Otyepky se však nesoustředí pouze na jeho studium. V Olomouci rozvíjí oblast takzvané dvourozměrné chemie, která umožňuje grafen a další podobné materiály chemicky upravovat a vytvářet pro ně nové praktické využití.
Miliardové trhy: Baterie, superkondenzátory a biosenzory
Výzkum dvourozměrných materiálů není jen akademickou disciplínou. Podle Michala Otyepky nacházejí grafenové materiály uplatnění v celé řadě perspektivních oblastí: od baterií a superkondenzátorů až po biosenzory. Právě ty by v budoucnu mohly pomáhat s průběžným monitorováním zdravotního stavu.
„Dnes existují nositelné technologie, které mohou průběžně monitorovat stav organismu. Můžeme uvažovat o krevní plazmě, potu, moči nebo třeba chytrých kontaktních čočkách. To jsou oblasti, kterým se dnes věnují velmi pokročilé aplikace směřující do praxe,“ říká Michal Otyepka.
Když výzkum míří do praxe
Převést vědecký objev z laboratoře do byznysu není podle Michala Otyepky samozřejmostí. „Celý život jsem strávil v laboratoři a u počítače. Neměl jsem zkušenosti s komerčním prostředím ani s tím, jak funguje trh,“ přiznává.
Právě proto vznikla spin-off společnost Atomiver spojením vědců, odborníků na transfer technologií a lidí s byznysovými zkušenostmi. Firma dnes vyvíjí pokročilé grafenové materiály pro energetické aplikace a dodává je dalším společnostem, které je využívají při výrobě elektrod nebo superkondenzátorů.
Česká věda potřebuje více pohybu
Vedle úspěchů české vědy upozorňuje Otyepka i na její slabiny. Za problém považuje zejména nízkou dynamiku akademického prostředí a takzvaný akademický inbreeding.
„Vychovávat si přímé nástupce je to nejhorší, co může být. Když vedoucí odejde, laboratoř by se měla ideálně rozpustit a postavit znovu,“ říká. Kritický je také vůči školství, které podle něj stále klade příliš velký důraz na memorování faktů a málo podporuje kreativitu a odvahu zkoušet nové věci.
Od výzkumu k výrobkům
Do budoucna by si přál především dotáhnout výsledky základního výzkumu až k reálným produktům na trhu. Stejně důležitá je pro něj ale i nová generace vědců. „Byl bych rád, kdybychom dokázali dotáhnout celý cyklus od základního výzkumu až do průmyslové praxe a měli první výrobky na trhu,“ říká.
A dodává, že by ho těšilo, kdyby studenti z jeho laboratoře jednou zakládali vlastní týmy po celém světě. Přes všechny profesní cíle má však jedno jednoduché přání: aby si Evropa i za deset let uchovala svobodu, demokracii a toleranci.
Celý rozhovor si můžete pustit i jako podcast:
- Jaké pracovní a byznysové nabídky dostává špičkový český vědec, když naznačí, že by mohl změnit působiště?
- Proč považuje získání grantu ERC za důležitý prostředek, nikoli konečný cíl vědecké práce?
- Jak funguje dvourozměrná chemie a proč může změnit budoucnost energetiky i medicíny?
- Proč podle něj české školství stále nedokáže dostatečně podporovat kreativitu a odvahu riskovat?
- Co Michala Otyepku fascinuje na otázce vzniku života na Zemi a proč ji považuje za jednu z největších vědeckých záhad?