Firmy čelí tlaku na rychlou digitalizaci, rostoucím nákladům na práci i kybernetickým hrozbám. V pořadu Byznys DNA na platformě FocusOn mluví Tomáš Kubíček, partner divize Digital společnosti BDO, o tom, proč už nestačí „jen mít IT“, proč je umělá inteligence srovnatelná s nástupem internetu a proč největší slabinou firem zůstávají lidé.
Digitalizace podle Tomáše Kubíčka nezačíná výběrem technologie, ale byznysovou úvahou. Firmy si podle něj musí nejprve odpovědět na otázku, co je jejich skutečný core byznys a kde vytvářejí hodnotu pro zákazníka.
„Technologie má sloužit, pomáhat dělat příjemnější zážitek pro partnery, zákazníky i zaměstnance, ale nemá vás svazovat a omotávat do svých osidel,“ říká Kubíček. Technologie dnes podle něj prorůstají nejen podpůrnými funkcemi (e-maily, dokumenty), ale i samotnou podstatou podnikání. V řadě odvětví už IT není podpůrnou jednotkou, ale integrální součástí produktu nebo služby. Příkladem jsou výrobní podniky, kde je každý stroj osazen senzory a generuje obrovské množství dat – podobně jako vlak, který dnes vyprodukuje miliony datových záznamů denně.
Konec monolitů. Nastupují low-code platformy
Velká digitalizační vlna podle Kubíčka proběhla před 10 až 15 lety – bankovnictví, mobilní aplikace, nástup cloudu. Dnes ale firmy stojí před jinou výzvou: extrémní potřebou flexibility.
Zatímco dříve firmy plánovaly v horizontu tří až pěti let, dnes často netuší, jak bude trh vypadat za dva roky. To zásadně mění požadavky na IT. „Zejména menší a střední firmy budou opouštět velké monolitické systémy, které jsou rigidní a složitě implementovatelné. Budou využívat flexibilní low-code a no-code platformy,“ vysvětluje.
Ty umožňují i pokročilejším uživatelům rychle měnit nastavení systému, přidávat funkcionality a reagovat na potřeby trhu bez nákladného vývoje.
AI jako internet. Revoluce, která mění pravidla hry
Umělou inteligenci Kubíček označuje za skutečně disruptivní technologii. „Jestli AI něco opravdu je, tak je to technologie, která velmi významně změní pravidla hry. Je to průmyslová revoluce v oblasti IT za posledních 30 let,“ říká.
Podle něj se nacházíme ve fázi testování a prvních „proof of concept“ projektů. Firmy zkoušejí AI na menších procesech a postupně přecházejí do ostrého provozu.
Zásadní změna podle něj teprve přijde – AI přestane být jen „našeptávačem“ v e-mailu a stane se součástí ERP, CRM a manažerských reportovacích systémů. Manažer už nebude filtrovat tabulky, ale napíše systému zadání a ten inteligentně vygeneruje potřebný přehled.
Zároveň roste tlak na efektivitu práce. Náklady na kvalifikované zaměstnance jsou podle Kubíčka dnes „na úrovni malé investice“. AI proto umožňuje přesunout lidi z rutinních činností s nízkou přidanou hodnotou na strategické aktivity.
„Drahé, kvalifikované lidi potřebujete využívat na věci s maximální přidanou hodnotou, ne aby přepisovali data z bodu A do bodu B,“ zdůrazňuje.
Bez „úklidu“ procesů digitalizace selže
Jednou z nejčastějších chyb je podle Kubíčka snaha digitalizovat bez předchozí revize procesů. „Ani sebelepší technologie nenarovná špatné procesy. Jen obalí špatný proces lepší technologií,“ říká.
Firmy často fungují na 20 let starém ERP systému, který je hluboce zakořeněn v rutině zaměstnanců. Změna bolí – a proto ji firmy odkládají. Jenže bez procesního „úklidu“ se investice do moderních systémů znehodnotí.
Kubíček proto doporučuje postupovat postupně: „Think big, start small.“ Malé projekty, rychlé úspěchy, budování ambasadorů digitalizace uvnitř firmy. Velké revoluční projekty často selhávají ne kvůli technologii, ale kvůli nepřipravenosti lidí.
Offshoring vs. kontrola nad know-how
Téma přesunu IT kapacit do zahraničí je podle něj dnes komplexnější než kdy dříve. Ekonomicky dává offshoring do Indie nebo jiných levnějších destinací smysl – kvalifikovaný IT specialista tam může stát 30–40 % ceny českého odborníka. Zároveň ale roste význam geopolitiky.
„Firmy chtějí mít kontrolu nad tím, kde jejich klíčová aktiva a know-how leží,“ upozorňuje.
Proto se podle něj vrací trend „nearshoringu“ – přesunu kompetencí do kulturně a politicky bližších regionů, například do východní nebo jihovýchodní Evropy.
Největší bezpečnostní riziko? Lidé
Kybernetická bezpečnost podle Kubíčka zůstává slabým místem českých firem, zejména mimo velké korporace. „Pořád tím nejslabším článkem jsou lidé,“ říká otevřeně.
Phishingové útoky jsou podle něj stále nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak firmu poškodit. Ani moderní AI nepomáhá – naopak může útoky ještě zefektivnit. Řešením je kombinace technologií a neustálé edukace zaměstnanců.
Zároveň upozorňuje, že bezpečnost musí být agendou vrcholového managementu. Ve velkých firmách už pozice CISO běžně existuje, ve středních firmách je bezpečnost často stále „Popelkou“.
Digitalizace není jednorázový projekt
Kubíček opakovaně zdůrazňuje, že digitalizace nemá začátek ani konec.
„Digitalizace není projekt, ale kontinuální proces,“ říká. Firmy podle něj často přicházejí s vágním zadáním „jdeme digitalizovat“, aniž by věděly proč. Správná cesta vede přes detailní pochopení zákazníka, trhu a hodnotového řetězce.
Rozhodující otázkou je, zda IT pouze podporuje administrativu, nebo už rozhoduje o přidané hodnotě produktu. V okamžiku, kdy data a jejich zpracování určují efektivitu, kvalitu či rychlost služby, stává se IT součástí core byznysu.
Budoucnost: hyperautomatizace a AI všude
Do budoucna očekává Kubíček prorůstání AI do všech významných informačních systémů. Nejde jen o asistenty, ale o integrální součást ERP, CRM i bezpečnostních nástrojů.
Vzniká podle něj trend „hyperautomatizace“ – kombinace softwarových robotů, AI a low-code platforem, které společně automatizují celé procesy, nikoli jen jednotlivé úkony.
„Řadu profesí nebudou atakovat konkurenti, ale technologičtí konkurenti,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně vypadá přechod z proof of concept do ostrého provozu AI řešení?
- Proč velké digitalizační projekty často selhávají kvůli lidem, ne technologiím?
- Jaké reálné scénáře zneužití AI dnes řeší bezpečnostní týmy?
- Kdy se IT skutečně stává součástí core byznysu firmy?
- Jak rychle může jeden „promarněný rok“ v oblasti AI znamenat konkurenční ztrátu?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
