Lidé už neřeší metry čtvereční. O ceně bydlení rozhodují minuty na cestě

Dopravní dostupnost stále výrazněji ovlivňuje výběr bydlení i rozvoj měst. O modernizaci železniční infrastruktury ve Středočeském kraji, proměně nádraží a dopadu na realitní trh diskutovali v pořadu RealChat Pavlíny Prokešové ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar a zakladatel realitního investičního fondu MARLO Martin Louda.

Spotify

Podle Martina Loudy se při výběru bydlení mění priority kupujících. Zatímco dříve hrála hlavní roli cena nebo velikost bytu, dnes se stále více řeší dopravní dostupnost. „V současné době už se neřeší pouze cena nebo velikost bytu a to, zda má dispozice 2+kk výměru 52 nebo 55 metrů². Dnes klienti zásadně analyzují, jak je bydlení dopravně dostupné a jakým způsobem se dostanou na místa, která ke svému životu potřebují. Každá minuta lidského života má dnes daleko větší hodnotu a lidé si více počítají, jak svůj čas tráví,“ říká Louda.

Podle něj se tak může stát, že zdánlivě levnější nemovitost s horší dopravní dostupností bude z dlouhodobého pohledu méně výhodná než dražší bydlení v lokalitě s kvalitním dopravním napojením.

Modernizace železnice má obsloužit miliony lidí

Správa železnic připravuje a realizuje řadu projektů, které mají zkrátit čas jízdy mezi Prahou a středočeskými městy. Mezi nejvýznamnější patří modernizace trati Praha–Kladno s napojením na Letiště Václava Havla. Připravují se ale také další projekty směrem na Beroun, Mladou Boleslav a další významná města regionu.

Pavel Paidar upozorňuje, že význam příměstské dopravy v okolí Prahy stále roste. „V rámci posuzování ekonomiky projektů už v tuto chvíli pracujeme s tím, že příměstský potenciál Prahy oslovuje až čtyři miliony lidí v České republice, což je obrovské číslo. Je proto nezbytné nabídnout dostatečnou kapacitu železnice, abychom tento potenciál mohli využít v maximálním možném měřítku,“ vysvětluje. Cílem modernizace je nabídnout cestujícím rychlejší, pohodlnější a bezpečnější alternativu k automobilové dopravě.

Nádraží už nejsou jen přestupní uzly

Jedním z hlavních témat rozhovoru byla proměna role železničních stanic. Podle obou hostů už nádraží nemají být pouze technickou infrastrukturou, ale přirozenou součástí městského života.

„Nádraží už nebude plnit pouze technickou funkci. Bude to příjemné místo a hub, kam proudí lidé. Kromě toho, že jde o bod, kde nasednu na hromadnou dopravu, tam mohu využít volný čas při čekání, například v příjemné kavárně nebo v rámci vznikající infrastruktury, jako jsou coworkingová centra. Od monofunkčnosti se posouváme k velké pestrosti nabídky služeb,“ popisuje Martin Louda. Podobný vývoj je podle hostů patrný například na pražské Masaryčce nebo ve vznikající čtvrti na Smíchově, kde železnice tvoří důležitou součást celkového urbanistického řešení.

Kutná Hora ukazuje potenciál regionálních měst

Jako příklad propojení železnice a rozvoje města zazněla během debaty také Kutná Hora. Podle Loudy může kvalitní dopravní spojení společně s rozvojem občanské vybavenosti zvýšit atraktivitu regionálních měst pro nové obyvatele.

„Pokud se ukáže, že projekty jsou koordinované nebo dokonce s přesahy do PPP projektů, může to mít obrovskou přidanou hodnotu. Město s dojezdovou vzdáleností do centra Prahy kolem 50 minut se pak projeví jako velice atraktivní alternativa k bydlení v hlavním městě. Musí zde však vzniknout i navazující infrastruktura v podobě kvalitních škol, školek, sociálních zařízení a nemocnice,“ upozorňuje Louda. Podle něj může kvalitní dopravní napojení fungovat jako ekonomicko-sociální impuls pro další rozvoj města a přilákat nové obyvatele i pracovní příležitosti.

Podzemní stanice pod hlavním nádražím

Kapacita železniční infrastruktury v Praze se podle Správy železnic postupně blíží svým limitům. Jedním z dlouhodobých řešení je proto rozvoj podzemních částí železničního uzlu.

„Vize, která vzešla ze studie proveditelnosti celého železničního uzlu, předpokládá, že například v roce 2045 by mohly být vybudovány dvě nové stanice v podzemí pod stávajícím hlavním nádražím, které budou propojené s novou stanicí metra D. Vznikne tam úplně nový podzemní svět, který umožní navýšení kapacity a propojení železnice,“ uvádí Pavel Paidar.

Podle současných plánů by přípravné práce mohly začít přibližně kolem roku 2037. Realizace však bude záviset na financování i povolovacích procesech.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. V rozhovoru také zaznělo:

1. Jak modernizace železnice ovlivňuje rozhodování lidí o bydlení.
2. Proč se nádraží postupně mění v centra služeb a veřejného života.
3. Jaké příležitosti přináší železniční infrastruktura regionálním městům.
4. Jakou roli mohou hrát PPP projekty při financování dopravních staveb.
5. Jak by mohl vypadat pražský železniční uzel v horizontu příštích dvou desetiletí.