Čeští podnikatelé by měli začít myslet jako investoři. Holding jim k tomu pomáhá

Mnoho českých podnikatelů, kteří začali budovat své firmy v 90. letech, dodnes soustřeďuje veškeré podnikání, nemovitosti i další majetek pod jednu společnost. Podle Ivana Kováře, partnera poradenské společnosti BDO, tím však zbytečně kumulují rizika a komplikují si budoucí prodej firmy i její předání nástupcům. V pořadu Byznys DNA vysvětlil, kdy dává smysl založit holding, kolik taková struktura stojí a proč by podnikatelé měli začít přemýšlet jako investoři.

Spotify

Mnoho úspěšných českých podnikatelů věnovalo poslední tři desetiletí budování svých firem. Soustředili se na růst obratu, získávání nových zákazníků a rozšiřování podnikání. Na vnitřní architekturu firmy však často nezbýval čas. Podle Ivana Kováře je právě to důvod, proč řada podnikatelů dodnes provozuje několik různých aktivit pod jednou společností.

„Mnoho z těch lidí tomu obětovalo i osobní život, věnovali tomu velkou energii a pořád budovali byznys. Soustředili se na to, aby firma byla větší, úspěšnější a bohatší, ale nesoustředili se na architekturu byznysu a jeho vnitřní uspořádání,“ říká Ivan Kovář.

Typickým příkladem je podnikatel, který začal s výrobou, postupně přidal autodopravu, restauraci nebo další aktivity a vše ponechal pod jednou firmou.

„Ta jedna firma se stává nečitelnou i pro samotného podnikatele. Reálně neví, která část podnikání vydělává a která nevydělává. Hlavně ale kumuluje všechna rizika v jedné entitě,“ upozorňuje.

Koncentrace rizik může ohrozit celé podnikání

Největší problém podle Kováře nespočívá pouze v nepřehlednosti, ale především v koncentraci rizik. Pokud jsou veškeré aktivity, majetek i vydělané prostředky soustředěny pod jednou společností, případné problémy jedné části podnikání mohou ohrozit vše ostatní.

„Ta koncentrace rizik je trošku hazard se svým celoživotním podnikáním,“ říká Kovář. Právě proto doporučuje oddělit jednotlivé činnosti do samostatných společností a majetek postupně přesouvat do bezpečnější struktury.

Holding nemusí stát miliony

Řešením bývá holdingové uspořádání, tedy mateřská společnost, která vlastní jednotlivé dceřiné firmy. Podle Kováře přitom řada podnikatelů mylně předpokládá, že jde o složitou a drahou záležitost. „Udělat holdingovou strukturu nestojí moc peněz. Mateřská společnost může být standardní s.r.o. nebo akciová společnost. Takovou firmu založit a provozovat znamená náklady v řádu malých desítek tisíc korun,“ říká Ivan Kovář.

BDO zároveň doporučuje, aby mateřská společnost sama aktivně nepodnikala.

„Neměla by mít živnostenské oprávnění, být plátcem DPH ani přímo zaměstnávat zaměstnance. Jejím úkolem je správa majetku, řízení skupiny a ochrana vytvořené hodnoty,“ říká Kovář.

Kdy je firma zralá na holding?

Podle Kováře není potřeba složitých analýz. Podnikatel si může položit jednoduchou otázku: Kolik různých činností jeho firma vykonává?

„Když podnikatel u jedné entity vyjmenuje více než jednu nebo dvě činnosti, je to zralé na holding,“ říká. Výroba, nemovitosti, developerské projekty nebo další investice by podle něj měly být od sebe odděleny. „Proč dělat developerský projekt na výrobní firmě? To nedává smysl,“ dodává.

Holding je kostra, peníze jeho krevní oběh

Kovář přirovnává holdingovou strukturu ke kostře podnikání. Stejně důležitý je však i pohyb peněz mezi jednotlivými společnostmi. Jednou z hlavních výhod holdingu je možnost efektivního přesouvání kapitálu v rámci skupiny.

„Výplata podílů na zisku mezi mateřskou a dceřinou společností je osvobozena od daně. Peníze se mohou bezpečně koncentrovat nahoře a následně se vracet zpět do podnikání formou úvěru nebo další investice,“ vysvětluje. Díky tomu lze podle něj lépe chránit vytvořený majetek a zároveň zachovat dostatek prostředků pro další rozvoj skupiny.

Holding není daňový trik

Častým tématem bývá otázka, zda holding neslouží především k daňové optimalizaci.

Podle Kováře je odpověď jednoznačná.

„Holding musí mít racionální důvod a racionální účel. Nemůže to být samoučelná struktura vytvořená pouze kvůli obcházení daní,“ upozorňuje. Jako příklad nepřípustného postupu uvádí situaci, kdy si podnikatel založí novou společnost a za účelem získání daňové výhody do ní prodá vlastní firmu. „To je přesně ten daňový trik,“ říká. Primární funkcí holdingu má být ochrana majetku, oddělení rizik a přehlednější řízení podnikání.

Podnikatel by měl začít přemýšlet jako investor

Zajímavý trend podle Kováře ukazují i data z průzkumu jedné z československých bank. Z něj vyplynulo, že čeští dolaroví milionáři v roce 2025 získávali větší část příjmů z investic než z běžného podnikání.

Právě to podle něj naznačuje proměnu role úspěšných podnikatelů. „Podnikatel, který přemýšlí o holdingové struktuře, se začíná chovat jako investor ve vlastní firmě. Jeho firma se stává prostředkem, do kterého investuje,“ říká. Holding podle něj pomáhá oddělit každodenní operativní řízení od vlastnictví a strategického rozhodování.

Kostičky lega: manažeři, nástupnictví i svěřenské fondy

Kovář přirovnává správně navrženou podnikatelskou strukturu ke stavebnici, kde jednotlivé části do sebe zapadají jako kostky lega. Vedle základní holdingové struktury lze postupně přidávat další prvky podle potřeb firmy.

Patří mezi ně například zaměstnanecké akciové programy, které umožňují motivovat klíčové manažery bez nutnosti předávat jim kontrolu nad celou skupinou. „Nemusíte manažerům dávat klíče od celé rodinné firmy. Stačí, když se vlastnicky podílejí na konkrétní společnosti, kterou řídí,“ vysvětluje. Další „kostičkou“ mohou být svěřenské fondy nebo rodinné nadace, které řeší mezigenerační předání majetku.

Bez pořádku ve firmě nelze firmu ani prodat

Podle Kováře je právě nástupnictví jedním z hlavních důvodů, proč by měli podnikatelé začít řešit strukturu svého podnikání včas.

„Takový podnikatel je v pasti. Firmu nemůže jednoduše předat potomkům, protože je nečitelná, ale často ji nemůže ani prodat, protože je nečitelná i pro vnějšího investora,“ upozorňuje. Správně nastavený holding proto není jen nástrojem ochrany majetku, ale také předpokladem pro budoucí prodej firmy, vstup investorů nebo úspěšné mezigenerační předání.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v rozhovoru ještě dozvíte?

1. Proč podle Ivana Kováře podnikatelé z 90. let nejčastěji koncentrovali veškeré podnikání pod jednu firmu?
2. Jak funguje přesun peněz mezi mateřskou a dceřinou společností?
3. Kdy už je firma podle jednoduchého pravidla „zralá“ na holding?
4. Jak lze pomocí holdingu motivovat manažery a zaměstnance?
5. Proč bývá mezigenerační nástupnictví často složitější než samotné vybudování firmy?