Zmáčknete zelené tlačítko a čekáte Hollywood. Tak digitalizace nefunguje, varují experti

Českým průmyslovým firmám ujíždí vlak v investicích do IT. Samotný nákup technologií ale nestačí. Příprava digitalizačního projektu může trvat rok a výměna podnikového systému i déle než dva. Martin Machálka ze společnosti TAJMAC-ZPS a Jiří Baroš ze společnosti EDHOUSE v pořadu Inside Tech na portálu FocusOn.cz rozebrali, proč české podniky zaostávají za zahraniční konkurencí, jaká rizika přináší ukládání firemních dat do cloudu a jak umělá inteligence mění průmysl i práci zaměstnanců.

Spotify

České průmyslové podniky si podle Martina Machálky začínají uvědomovat, že bez modernizace budou obtížně udržovat konkurenceschopnost. V investicích do IT však podle něj výrazně zaostávají za zahraničními firmami. ,,Firmy si teď začínají uvědomovat závažnost situace, že jim ujíždí vlak. Investice světových firem do IT jsou daleko vyšší než u nás. U nás se pohybujeme na zhruba desetině investic, které do toho tyto firmy dávají,’’ říká Martin Machálka.

Upozorňuje také na rozdíly v přidané hodnotě jednotlivých částí podnikání. Největší přidanou hodnotu podle něj vytvářejí výzkum a vývoj, zatímco ve výrobě za posledních 20 až 30 let výrazně poklesla. Podniky proto hledají, jak situaci změnit. Mohou výrobu zadávat jinam, například do Asie, nebo se zaměřit na vlastní procesy a produktivitu. ,,Digitalizace procesů a automatizace patří mezi klíčové trendy. Samozřejmě jsou i další, digitální dvojčata, umělá inteligence a podobně, ale všechno se to točí kolem dat. Je potřeba si uvědomit, že v našem století se data stávají klíčovou surovinou,’’ vysvětluje Machálka.

Dluh z dob Průmyslu 4.0 přetrvává

Jiří Baroš upozorňuje, že nadšení kolem Průmyslu 4.0, které zesílilo kolem roku 2015, neznamenalo dokončení digitalizace. Některé firmy vyřešily pouze dílčí části procesů. Jiné zavedly technologie, které očekávané zvýšení produktivity nepřinesly. ,,Když řešíme dnešní možnosti a třeba AI, zjišťujeme, že ještě není všechno digitalizované. Abychom dokázali dělat opravdu precizní analýzy nebo řešit produktivitu ve výrobním procesu, jsou tam části, které ještě digitalizované nejsou,’’ říká Jiří Baroš.

Podle něj je proto vhodné vrátit se k původním cílům, znovu popsat procesy a vyhodnotit, co fungovalo a co se nepodařilo. Inspiraci vidí například v polovodičovém průmyslu, kde vysoké výrobní náklady dlouhodobě vytvářejí tlak na efektivitu a výtěžnost. Situaci přesto nevnímá pouze negativně. Podle Baroše se přístup firem zlepšuje a jejich vedení stále častěji chápe, proč je digitalizace potřebná. Prostor pro konkurenceschopnost vidí především ve vyšší produktivitě, efektivitě a přidané hodnotě.

Zelené tlačítko nestačí. Příprava může trvat rok

Jedním z problémů jsou podle hostů nerealistická očekávání. Firmy vidí úspěšné zahraniční příklady, ale už méně vnímají práci, která jejich výsledkům předcházela. ,,Zákazníci vidí vzory v zahraničí, dívají se na videa, jak všechno perfektně funguje, všichni se usmívají a jsou spokojení. Očekávají, že když nasadí technologii, zmáčkne se zelené tlačítko a bude to jako v Hollywoodu. Ono to tak není. Nevidí za tím obrovské množství práce a kus cesty, který ty firmy předtím musely urazit,’’ popisuje Martin Machálka. Před zavedením technologie je podle něj nutné provést počáteční analýzu, spočítat ekonomiku projektu a zjistit, zda má podnik dostatek dat i lidí ochotných je pořizovat a dále zpracovávat.

Jiří Baroš zdůrazňuje především kvalitu zadání. Připomíná myšlenku, že ,,nejdražší projekty, nejdražší aplikace a nejdražší software řeší špatně popsaný problém.’’ Pokud dodaná aplikace nevyřeší skutečnou potřebu podniku, investice ztrácí smysl. Ujasnění problému a podoby aplikace přitom podle zkušeností EDHOUSE někdy trvá až rok. Délku samotného zavádění ovlivňuje rozsah projektu i připravenost zaměstnanců. Machálka uvádí konkrétní zkušenost z TAJMAC-ZPS: ,,Teď například řešíme výměnu ERP systému. Je to dvouletá práce a ještě nejsme na konci.’’

Cloud nabízí flexibilitu, firmy ale chtějí kontrolovat data

Při rozhodování mezi cloudem a vlastní infrastrukturou podle hostů neexistuje univerzální odpověď. Záleží na charakteru dat, požadavcích provozu i možnostech konkrétní firmy.

,,Strojírenství je obecně hodně konzervativní. Majitelé nechtějí pouštět svá data do cloudových řešení, protože nemají jistotu, že nebudou zneužita. Ve velkých strojírenských firmách většinou preferují on-premise řešení,’’ říká Martin Machálka. Tyto podniky podle něj často již mají vlastní infrastrukturu i IT oddělení, které se o ni stará. Náklady tak mohou mít pod kontrolou, přestože nejsou malé. Výhodou cloudu je naopak možnost rychle přidávat či odebírat výkon podle aktuální potřeby.

Jiří Baroš upozorňuje na závislost na poskytovateli, budoucí cenu služby, dostupnost dat i geopolitická rizika. Zároveň však oceňuje rychlost a nákladovou dostupnost, s nimiž lze cloudové řešení vybudovat. ,,Je potřeba přemýšlet, pro jaký účel to je,’’ zdůrazňuje Baroš.

V průmyslu podle něj dává smysl také hybridní uspořádání. Část zpracování probíhá blízko strojů prostřednictvím takzvaných edge zařízení, zatímco další části softwarového systému mohou fungovat v cloudu. Rozhodující je mimo jiné to, jak rychle je nutné konkrétní data zpracovat.

AI pomáhá modernizovat i dvacet let staré systémy

Výrazný přínos AI vidí Jiří Baroš při práci se staršími softwarovými systémy. EDHOUSE podle něj běžně pracuje s řešeními, jejichž základ vznikl před 15 až 20 lety. Umělá inteligence pomáhá s kódem, modernizací i úpravami souvisejícími s novou legislativou.

Za zásadní však Baroš považuje ochranu firemních dat a v průmyslu vidí budoucnost také v lokálně provozovaných AI systémech. ,,Velké množství úkolů, které dnes bezhlavě řešíme u velkých poskytovatelů, jsme schopni řešit i lokálně. Věřím, že to je budoucnost pro průmysl,’’ říká Baroš.

O dopadech na zaměstnanost se hosté neshodují

Martin Machálka upozorňuje především na možné sociální dopady AI. ,,Nasazení umělé inteligence bude generovat nezaměstnané a případně i nezaměstnatelné lidi. Když propustíte člověka v 55 letech, práci nesežene,’’ vyjadřuje své obavy Machálka. Zmiňuje také energetickou náročnost datových center a riziko vkládání citlivých firemních informací do AI nástrojů.

Baroš tak dramatický dopad na zaměstnanost neočekává. Za klíčovou považuje schopnost lidí přizpůsobovat se změnám. ,,Cenit se bude schopnost adaptace a to, že jsme schopni se průběžně učit a vstřebávat nové věci,’’ říká. Podle Machálky jsou právě lidé a jejich připravenost na změnu jedním z rozhodujících faktorů úspěšné transformace.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Na jakých čtyřech pilířích stojí desetiletý plán digitalizace společnosti TAJMAC-ZPS?
2. Jak digitalizaci TAJMAC-ZPS ovlivnily italské dotační programy z roku 2017?
3. Proč TAJMAC-ZPS přizvala EDHOUSE k rozvoji MES systému RECON?
4. Proč podle hostů potřebuje průmyslová firma vlastní IT odborníky i v době, kdy AI pomáhá s programováním?
5. U kterých manuálních dovedností očekává Martin Machálka rostoucí poptávku na pracovním trhu?