Češi se investování nebojí. Do crowdfundingu poslali osmnáctkrát víc než Slováci, říká šéf Finvestor

Češi se investování nebojí. Do regulovaného crowdfundingu poslali za rok 2024 podle šéfa Finvestoru Andreje Barátha 180 milionů eur (zhruba 4,4 miliardy korun, zatímco Slováci 10 milionů (přes 240 milionů korun). V pořadu eMoney na platformě FocusOn vysvětluje, proč jeho firma schválila jen 32 ze 428 posuzovaných projektů, kdy se podnikatelům vyplatí dražší úvěr a proč ani zástava nemovitosti není zárukou, že investor dostane všechny peníze zpět.

Spotify

,,Podle mě jste mnohem podnikavější národ, který rozumí investování, respektive potřebě investovat,“ říká Andrej Baráth při srovnání Čechů a Slováků. Podíl lidí investujících do akcií, dluhopisů či fondů je podle něj v obou zemích podobný: v Česku přibližně 24 procent, na Slovensku 26 procent. Výrazný rozdíl ale vidí v objemu investovaných peněz. ,,V Čechách je to 42 tisíc euro na hlavu.“

Podle údajů za rok 2024, které v rozhovoru připisuje evropskému regulátorovi ESMA, investovali čeští investoři prostřednictvím regulovaných crowdfundingových platforem 180 milionů eur, slovenští 10 milionů eur. Český objem tak byl osmnáctkrát vyšší. Právě velikostí trhu Baráth vysvětluje, proč Finvestor od začátku soustředí hlavní část svého úsilí do Česka.

Ze stovek projektů projde zlomek

Za prvních 16 měsíců fungování Finvestor podle Barátha analyzoval 428 projektů a investorům předložil 32, tedy přibližně 7,5 procenta. Výběr začíná ekonomikou: po zaplacení úroků musí podnikateli zbýt dostatečný zisk, aby měl motivaci projekt dokončit. Následuje hodnocení rizik, zajištění i reputace žadatele.

O schválení rozhoduje samostatné oddělení rizika. Interní tým analytiků a specialistů na rizika má zhruba šest lidí. Posudky zastavovaných nemovitostí navíc prověřují další znalci. ,,V 50 procentech případů jsme snížili hodnotu ze znaleckého posudku, který nám předložil klient,“ říká Baráth. Obchodní zájem podle něj nemá převážit nad stanoviskem týmu posuzujícího rizika.

Úrok kolem 10 až 11 procent nahrává kratším projektům

,,Je to dražší financování než klasické bankovní financování, ale crowdfundingová platforma tu není od toho, aby soutěžila s bankami,“ vysvětluje Baráth. Prostor vidí u firem, které potřebují překlenout výpadek cash flow nebo rychle využít obchodní příležitost. Úročení popisuje kolem 10 až 11 procent. 

Průměrná délka projektu na platformě činí podle hosta 12 měsíců a zájem o krátkodobé projekty je dvojnásobný oproti dlouhodobým. Příkladem je firma, které Finvestor poskytl šestiměsíční financování na nákup konkurenta. Získala tak čas vyřídit bankovní úvěr na sedm až osm let, podle Barátha za poloviční úrok. Při čekání na banku by jí přitom mohla obchodní příležitost uniknout.

Vstup od 5 tisíc, první investice v průměru 98 tisíc

Minimální investice činí podle Barátha 5 tisíc korun, průměrná první investice však dosahuje 98 tisíc. Připisuje to osobnímu kontaktu s manažery, kteří investorům vysvětlují projekty a odpovídají na otázky. Dalším faktorem má být rozsah dostupných informací o zajištění, podnikateli i samotném záměru.

Finvestor nefinancuje pouze development. ,,Startupy nefinancujeme,“ upřesňuje ale Baráth. U zavedených zemědělských firem naopak popisuje překlenovací půjčky na osivo či sezónní práce před příchodem dotací. Zemědělci pak mají úvěr splatit z obdržené dotace. Jako zástava slouží například orná půda nebo prostory pro skladování obilí.

Zástava má rezervu. Ztrátu ale nevylučuje

Poměr půjčky k hodnotě zastavené nemovitosti, označovaný jako LTV, se podle Barátha pohybuje mezi 60 a 75 procenty. Rezerva má pomoci při případném prodeji zástavy. Platforma také prověřuje odolnost projektů: host uvádí příklad scénáře, v němž stavební náklady vzrostou o 15 procent a prodejní ceny současně o 15 procent klesnou.

Ani tato opatření neznamenají jistotu. Při propadu cen nemovitostí nemusí prodej zástavy pokrýt celou jistinu a úroky. Investor navíc nemůže jednoduše kdykoli ukončit svou účast: ,,U nás musí projekty doběhnout a potom se řeší, co dál,“ říká Baráth. Baráth varuje před tím, aby investoři vložili všechny své úspory do crowdfundingu jen kvůli lákavým úrokům. Peníze by podle něj měli rozdělit mezi různé typy investic a v rámci crowdfundingu mezi více projektů.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

1. Co by se stalo s investicemi při úpadku samotné platformy?
2. Jak probíhalo získávání licence a co kontroluje slovenský dohled?
3. Proč je projekt v Pticích u Prahy Baráthovým favoritem?
4. Jak funguje prověřování investorů pomocí investičního dotazníku?
5. Jak Finvestor získává nové projekty a spolupracuje se zprostředkovateli?