Češi zákon obcházejí, Švýcaři se za něj schovají. Rozdíl je pak v bohatství národa

Švýcarsko patří mezi nejbohatší země světa, přesto nemá téměř žádné přírodní zdroje. Podle konzultanta Martina Langpaula stojí za jeho ekonomickým úspěchem především důvěra mezi občany a státem, schopnost dlouhodobého plánování a silná reputace značky „Made in Switzerland“. V rozhovoru pro FocusOn vysvětluje, proč české firmy často podceňují vstup na švýcarský trh, jak se lišil přístup země k pandemii covidu-19 a proč by si Česko mohlo vzít inspiraci právě ze švýcarské mentality.  

Spotify

Pro Martina Langpaula není Švýcarsko jen profesní téma, ale také součást rodinné historie. Jeho rodina se s touto zemí propojila už po roce 1968, kdy část příbuzných emigrovala z Československa. Langpaulův dědeček byl strojní inženýr a po odchodu ze země se ve Švýcarsku poměrně rychle uplatnil. Emigrace byla přitom důsledkem širšího rodinného příběhu – rodina přišla po druhé světové válce o svou slévárnu, kterou komunistický režim znárodnil.

„Komunisté nám továrnu jednoduše sebrali. Existují dokumenty, kde úřad píše, že máme odevzdat klíče a odejít,“ popisuje Langpaul rodinnou zkušenost. Právě tato historie podle něj vysvětluje, proč měl ke Švýcarsku vždy blízko. Už jako dítě dostával dárky od příbuzných ze zahraničí a postupně začal tuto zemi vnímat jako součást rodinného příběhu.

Rok na střední škole mu změnil život

Klíčovým momentem se pro něj stal rok studia ve Švýcarsku během středoškolských let. V roce 1998 strávil rok v Curychu a Bernu v rámci studentského výměnného programu. Přestože měl pouze základní gymnaziální znalost němčiny, prostředí ho rychle donutilo jazyk zlepšit. Zároveň se musel vyrovnat s tím, že švýcarská němčina se od standardní němčiny výrazně liší.

Podle něj ale právě studium v zahraničí představuje jednu z nejlepších investic do vzdělání. „Já z toho profituji dodnes. Během toho roku se pro mě Švýcarsko vlastně otevřelo světu,“ říká. Langpaul zároveň upozorňuje, že zkušenost ze zahraničí je přínosná nejen pro studenty, ale i pro jejich rodiče, kteří musí překonat obavy z odloučení.

Švýcarské školy a jazyková otevřenost

Podle Langpaula je jedním z důvodů ekonomického úspěchu země právě její otevřenost vůči světu. Ta se projevuje už ve vzdělávacím systému.

Na švýcarských školách se běžně vyučuje několik jazyků současně. Vedle němčiny mají studenti například angličtinu, francouzštinu, latinu a často i další jazyky. Tato jazyková vybavenost je podle něj přirozenou reakcí na ekonomický model země, která je silně orientovaná na mezinárodní obchod. „Velká část švýcarského bohatství pochází právě z otevřenosti vůči světu,“ vysvětluje Langpaul.  

Pandemie ukázala rozdíl mezi Českem a Švýcarskem

Zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi podle něj ukázala pandemie covidu-19. Langpaul v té době působil ve Švýcarsku jako manažer organizace, která zprostředkovává zahraniční studijní pobyty.

Podle něj nebyl rozdíl ani tak v samotných opatřeních, ale především v důvěře občanů ve stát. „Diametrální rozdíl mezi Švýcarskem a Českem je důvěra občanů v systém,“ říká.   Švýcarská vláda podle něj komunikovala pandemii relativně klidně a srozumitelně. Společnost tak věděla, jaká rizika existují a jaká opatření mají smysl.

Například v případě ochranných pomůcek stát otevřeně přiznal, že jich nemá dostatek, a vysvětlil, jak bude postupovat, než se podaří obnovit dodavatelské řetězce.

Proč české firmy ve Švýcarsku často selhávají

Langpaul dnes pomáhá firmám při vstupu na švýcarský trh. Podle něj ale mnoho podnikatelů přichází s nerealistickými očekáváními. Nejčastější chybou je přesvědčení, že stačí přeložit produkt do němčiny a začít ho prodávat. „Fronta firem, které mají takové očekávání, je velmi dlouhá,“ upozorňuje.  

Podle něj je nutné mnohem hlubší pochopení místního trhu. Nestačí jazykový překlad, důležitá je především takzvaná lokalizace, tedy přizpůsobení produktu místním zvyklostem. To může zahrnovat například způsob komunikace se zákazníky, obchodní zvyklosti nebo administrativní procesy.

Řád a plánování jako základ ekonomického úspěchu

Švýcarsko je často vnímáno jako extrémně organizovaná země. Podle Langpaula je tato systematičnost jedním z klíčových faktorů ekonomického úspěchu. Jako příklad uvádí výstavbu Gotthardského železničního tunelu, který je nejdelším železničním tunelem na světě. Projekt byl naplánován s dvacetiletým horizontem a byl dokončen přesně podle plánu.

„Řekli si: tady kopneme do země a za dvacet let to otevřeme. A přesně to se stalo,“ popisuje Langpaul. Podle něj jsou Švýcaři mistři dlouhodobého plánování. Projekty často připravují velmi detailně a realisticky, což jim umožňuje plány skutečně dodržet.

Síla značky „Made in Switzerland“

Jedním z největších ekonomických aktiv země je podle Langpaula reputace. Značka „Made in Switzerland“ patří mezi nejhodnotnější označení původu na světě a její používání je přísně regulováno.

Firmy například nemohou označovat své výrobky jako švýcarské, pokud nesplňují stanovené podmínky. „Švýcarsko je v podstatě značka. A jedna z nejcennějších značek na světě,“ říká Langpaul. Podle něj je tato reputace výsledkem dlouhodobé strategie, která stojí na důvěryhodnosti, předvídatelnosti a stabilitě.

Bohatá země bez přírodních zdrojů

Z ekonomického hlediska je švýcarský model pozoruhodný také tím, že země nemá prakticky žádné významné přírodní zdroje. Langpaul připomíná, že Švýcarsko nemá ropu, zlato ani jiné strategické suroviny. Ekonomika proto stojí především na službách, inovacích a finančním sektoru.

„Jsou to lidé, kteří žijí na hromadě kamenů v Alpách. A přesto dokázali vytvořit jednu z nejbohatších ekonomik světa,“ říká. Klíčovou roli podle něj hraje kombinace důvěry, stability a schopnosti budovat silné instituce.

Co by si Česko mohlo vzít ze švýcarské mentality?

Na závěr rozhovoru Langpaul zmiňuje několik principů, které by podle něj mohly inspirovat i českou společnost. Patří mezi ně především důraz na plánování, otevřenou komunikaci a respekt k pravidlům.

„Zákon tam není něco, co vás ohrožuje. Je to rámec, který vám dává jistotu,“ říká.   Podle něj právě tato kombinace stability a důvěry umožňuje švýcarské společnosti fungovat efektivněji.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak přesně fungují studentské výměnné programy ve Švýcarsku a co mohou dát českým studentům?
2. Jaké konkrétní zkušenosti přinesl Martin Langpaul z řízení mezinárodní organizace během covidového lockdownu?
3. Jaké konkrétní chyby dělají české firmy při vstupu na švýcarský trh a jak se jim vyhnout?
4. Jak funguje regulace značky „Made in Switzerland“ a proč je pro ekonomiku tak důležitá?
5. Jaké kulturní rozdíly mezi českou a švýcarskou mentalitou nejvíce ovlivňují podnikání a spolupráci?