Energie zase zdraží a Poláci už vydělávají více než Češi. Ekonom prozrazuje, na co se připravit

Česká republika si sice stále udržuje vyšší úroveň HDP na obyvatele než Polsko, ale polská ekonomika za posledních 20 let výrazně zrychlila svůj růst. Zatímco Polsko letos poroste o 3,2 %, česká ekonomika dosáhne pouze polovičního tempa. Hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek v rozhovoru pro pořad eMoney analyzuje příčiny tohoto vývoje a varuje před rostoucími cenami energií.

Česká republika vstupovala do ekonomické transformace na začátku devadesátých let s významnou výhodou v podobě vyšší úrovně HDP na obyvatele. „Posledních 20 let, co jsme v Evropské unii, dokázalo Polsko neuvěřitelně využít prostředky z Evropské unie a zároveň mělo obrovskou výhodu v hospodářské politice,“ vysvětluje Dufek.

Podle ekonoma panuje v Polsku konsenzus napříč politickými stranami, kdy „ať se střídají vlády zleva nebo zprava, tak pořád jde v první řadě o bezpečnost a o prosperitu.“ Česká republika naproti tomu prostředky z Evropské unie použila na projekty, které příliš negenerují růst, a mezitím ztratila svou tradiční průmyslovou výhodu.

Dopravní infrastruktura jako klíčový rozdíl

Nejviditelnějším příkladem efektivního využití evropských fondů je výstavba dopravní infrastruktury. „Když se podívá člověk do Polska třeba před 10 lety a teď, tak v první řadě musí vidět dálnice – to je jednoznačně vybudovaná dopravní infrastruktura,“ konstatuje Dufek. Tato infrastruktura poskytuje Polsku obrovskou výhodu nejen v přepravě zboží, ale i v mobilitě obyvatel.

Česká republika sice také budovala infrastrukturu, ale tempo výstavby je výrazně pomalejší. „Když se podíváte na mapu dálnic, zjistíte, že od roku 1989 jsme ji ještě ani nedobudovali. A konkrétně třeba velký okruh kolem Prahy, o tom budeme ještě spoustu let hovořit,“ upozorňuje ekonom. Hlavním problémem je zdlouhavé povolovací řízení a komplikované vyvlastňování pozemků, zatímco Polsko dokáže stavět mnohem rychleji.

Růstové tempo: Polsko 3,2 %, Česko 1,6 %

Letošní ekonomické výsledky jasně ukazují rozdíl v dynamice obou zemí. Polská ekonomika poroste letos kolem 3,2 %, zatímco česká dosáhne přibližně polovičního tempa. „V našem případě je problém zakopán v průmyslu, kde vidíme neuvěřitelné propouštění a velmi pomalý růst mezd,“ diagnostikuje Dufek českou situaci.

Česká ekonomika je velmi úzce navázána na Německo, které „má za sebou dva roky stagnace a letošní rok nebude o moc lepší.“ Když se podíváme na posledních pět let německé ekonomiky, „tak se vlastně vůbec nikam nepohnula.“ Ekonom proto považuje za „malý zázrak, že vůbec se k nějakému dvouprocentnímu růstu dopracujeme.„

Velikost trhu jako polská výhoda

Zásadním rozdílem mezi oběma zeměmi je velikost domácího trhu. Zatímco Česká republika má necelých 11 milionů obyvatel, Polsko jich má 40. „To už je tak velký trh sám o sobě, že i když probíhala americká finanční krize nebo covidová krize, dokázala ekonomika této velikosti díky své relativní uzavřenosti tyto krize ustát mnohem lépe,“ vysvětluje Dufek.

Tato velikost domácího trhu poskytuje Polsku větší odolnost vůči externím šokům a současně lepší vyjednávací pozici na mezinárodní úrovni. Česká republika je naproti tomu více závislá na exportu a obchodní orientaci primárně na Německo.

Mzdy a kupní síla: Poláci už vydělávají více

V oblasti mezd dochází k významnému posunu. Zatímco čeští zaměstnanci si tradičně udržovali nejvyšší mzdy v regionu, situace se rychle mění. „V paritě kupní síly Poláci vydělávají už více než Češi, to je asi jednoznačné,“ konstatuje Dufek. Kromě vyšších mezd mají Poláci také levnější potraviny a další komodity.

Průměrný polský občan si tak při zohlednění kupní síly žije lépe než průměrný český občan. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat, protože polská ekonomika udržuje výrazně vyšší tempo růstu mezd i celkové ekonomické výkonnosti.

Zadlužení a investiční strategie

Obavy z rostoucího zadlužení Polska kvůli intenzivnímu využívání evropských fondů Dufek považuje za neopodstatněné. „Za posledních 20 let jsme se dokonce zadlužovali rychleji než Poláci. Nárůst dluhu v poměru k HDP byl v České republice větší než v případě Polska,“ upozorňuje ekonom.

Klíčový je však účel zadlužení. „Pokud si Poláci půjčovali na to, aby si zajistili vlastní bezpečnost a investovali, tak to je přece jenom lepší, než když si půjčujete na běžný provoz státu nebo na penze jako v České republice,“ dodává Dufek s poukazem na rozdílné priority ve fiskální politice obou zemí.

Bydlení: Praha vs. Varšava

Dostupnost bydlení představuje další oblast, kde Polsko získává konkurenční výhodu. Praha patří mezi nejdražší města v Evropě, zatímco Varšava nabízí levnější bydlení díky rychlejší výstavbě. Hlavním problémem české bytové výstavby je velmi nízký počet nově postavených bytů – „méně než 40 000 ročně, což je s ohledem na potřebu obnovy bytového fondu fakticky velmi zanedbatelné číslo.„

Česká republika by podle Dufka potřebovala stavět minimálně dvakrát tolik bytů. „Stavební řízení netrvá 8-10 let, ale třeba dva roky, a možná bychom v tomto směru měli zapracovat,“ navrhuje s odkazem na polský model. Problém však není pouze v byrokracii, ale také v nedostatečných kapacitách stavebních firem a nevyužitých pozemcích ve vlastnictví státu a měst.

Hypotéky v cizích měnách jako polská specialita

Zajímavým rozdílem je přístup k hypotečnímu financování. Ačkoliv jsou ceny bytů v Polsku nižší, hypotéky jsou pro polské domácnosti méně dostupné kvůli vysokým úrokovým sazbám kolem 7 %. „Je opravdu rozdíl vzít si hypotéku za 7 %, nebo za 4,5 % jako v Česku,“ poukazuje Dufek.

Poláci si proto často berou hypotéky v eurech nebo švýcarských francích, čímž se vyhýbají vysokým domácím úrokovým sazbám. „Podíl hypoték v cizí měně v Česku je tak zanedbatelný, že je v podstatě na úrovni bezvýznamného čísla,“ konstatuje ekonom s tím, že v České republice naopak probíhá hypoteční boom s měsíčním objemem nových hypoték přes 20 miliard korun.

Energetická krize a rostoucí náklady

Ceny elektřiny představují další výzvu pro českou ekonomiku. Česká republika má nejdražší elektřinu minimálně v regionu, což je způsobeno rostoucími poplatky spojenými s energiemi. „Vrátil se nám poplatek za obnovitelné zdroje energie, ze kterého se navíc platí daň z přidané hodnoty, takže to je 600 korun za megawattu navíc,“ upřesňuje Dufek.

Situace se bude dále zhoršovat kvůli nutným investicím do decentralizované energetiky a chytrých sítí. „Bavíme se o částce ne 20 miliard ani 50 miliard, ale třeba o 400 miliardách,“ varuje ekonom. Částečnou úlevou by mohlo být použití evropských fondů na tyto investice místo přímého přenášení nákladů na spotřebitele.

Budoucí výhledy: emisní povolenky jako další zátěž

Nové emisní povolenky na zemní plyn, uhlí a pohonné hmoty budou mít významný dopad na domácnosti. „Přímo zasáhnou do peněženek v podstatě téměř všech obyvatel,“ varuje Dufek. Cena emisních povolenek se pohybuje kolem 70 EUR, ale může vystoupat i na 100 EUR, pokud má systém skutečně omezit spotřebu fosilních paliv.

„Pokud by měly mít ten efekt, kterým se zamýšlí, a výrazně omezit spotřebu zemního plynu a pohonných hmot, tak by musely stát více než 100 EUR. Znamenalo by to ale zároveň, že domácnosti v podstatě ožebračíme,“ upozorňuje ekonom na dilema současné klimatické politiky.

Kdy nás Polsko předběhne?

Otázkou již není, zda Polsko Českou republiku ekonomicky předběhne, ale kdy se tak stane. „Kdy nás předběhnou z hlediska příjmů, to si myslím, že je otázka velmi krátké doby,“ odhaduje Dufek. Polsko má našlápnuto a „při pohledu do statistik napříč odvětvími je pořád vidět, že tempo, které nasadilo, je podstatně větší než to české.„

Pokud by se současné trendy nezměnily a česká ekonomika by pokračovala ve dvouprocentním růstu, „tak pokud bychom se přibližovali německým mzdám tak rychle jako doposud, už by to bylo za 50 let,“ uzavírá Dufek s nádechem ironie nad tempem českého ekonomického rozvoje.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně Polsko využilo evropské fondy lépe než Česko a jaké projekty prioritizovalo?
2. Proč trvá v Česku stavební řízení 8-10 let, zatímco v Polsku jen dva roky?
3. Jaký je skutečný důvod, proč si Poláci berou hypotéky v eurech a švýcarských francích?
4. Kolik přesně budou stát nové emisní povolenky a jak se dotknou běžných domácností?
5. Existuje reálná možnost, jak urychlit českou bytovou výstavbu na dvojnásobek současných 40 000 bytů ročně?