Kauza youtubera Mikýře odhalila, jak snadno mohou influenceři šířit propagandu autoritářských režimů. Experti varují před nebezpečím pro mladou generaci a vysvětlují, jak učit děti mediální gramotnosti v době sociálních sítí a umělé inteligence.
Nedávná kauza kolem čínské propagandy mezi českými influencery znovu otevřela diskusi o mediální gramotnosti mladé generace. Dominika Herdová, ředitelka Nadace O2, a Tereza Kráčmarová, zakladatelka organizace Fakescape, vysvětlují, proč je důležité připravit děti na digitální svět plný pastí.
Influenceři jako nástroj propagandy
Odhalení spolupráce některých influencerů s čínskou propagandou nepřekvapilo odborníky na mediální gramotnost. „Ne všichni influenceři rozhodují zodpovědně o tom, s kým budou spolupracovat. Často tam není motivace si vše ověřit, ale spíše vidět prospěch pro sebe, ať už je to forma cesty zdarma nebo finanční zisk,“ vysvětluje Tereza Kráčmarová.
Problém je o to závažnější, že influenceři často sami patří k mladé generaci. „Když influenceři nepřemýšlejí zodpovědně nad tím, s kým spolupracují, může to mít dopad i na generaci, která je sleduje. Pokud si influencer není schopen zkontrolovat, s kým chce spolupracovat, dítě už vůbec nemusí tušit, jaký je skrytý cíl za spoluprací,“ dodává Kráčmarová.
Kde hledat řešení
Nadace O2 dlouhodobě pracuje na mediálním vzdělávání prostřednictvím programu O2 Chytrá škola. „Snažíme se témata informační a mediální gramotnosti dostávat do škol. Naše podpora je ve dvou rovinách – předáváme učitelům znalosti a poskytujeme finanční podporu, protože většina škol by se ráda těmto tématům věnovala, ale chybí jim prostředky,“ říká Dominika Herdová.
Klíčové je podle expertů komplexní přístup: „Pokud se nebudeme věnovat jak učitelům, rodičům, tak i žákům, nebude to nikdy fungovat. Můžete nějakou informaci dostat do někoho, ale pokud nedostanete tu stejnou informaci všem, vrátí se vám to jako bumerang.“
Sociální sítě jako hlavní zdroj informací
Mladá generace dnes čerpá politické a společenské informace především ze sociálních sítí. „Algoritmus sociální sítě, jakmile vycítí, že dítě inklinuje k určitému světonázoru, ho zavře do filtračních bublin. Dítě pak slyší pouze argumenty pro svůj vlastní názor,“ varuje Kráčmarová.
„Pokud se s dítětem o tom dostatečně nekomunikuje, dostáváme se k tomu, že si vytváří názory, které nemusí být založené na realitě. Algoritmus interaguje s tím, co dítě zajímá, a nabízí mu pohled na svět, který by mohlo vyhledávat.“
Digitální stopa a odpovědnost rodičů
Experti upozorňují na problematiku digitální stopy, kterou si děti často nevědomky vytvářejí. „Děti si neuvědomují, co digitální stopa je a co pro ně znamená. Bez rozmyslu u všeho píšou komentáře, vše lajkují a vůbec neví, že toto je digitální stopa, která po nich zůstane,“ popisuje Herdová.
Zvláštní pozornost věnují odborníci trendu, kdy rodiče sdílejí informace o svých dětech již před jejich narozením. „Jsou trendy zveřejňovat digitální stopy už od ultrazvuku budoucího dítěte, což je něco, před čím varujeme. Pro starší děti platí základní pravidlo: nedávej nikam nic, co nechceš, aby viděl tvůj budoucí zaměstnavatel,“ radí Herdová.
Boj proti dezinformacím začíná u emocí
Při rozpoznávání falešných zpráv doporučují experti začít u vlastních emocí. „Čím negativnější zpráva je, tím větší je šance, že bude šířena dál. Když nějaká informace cílí na naše negativní emoce, máme větší tendenci přestat kriticky přemýšlet,“ vysvětluje Kráčmarová.
„Pokud narazím na příspěvek, který mi nedělá dobře, naštve mě nebo rozmrzí, je to první signál, kdy se na obsah zaměřím a přemýšlím, za jakým účelem vznikl a zda jsou informace pravdivé.“
Přestože byla mediální gramotnost dříve alespoň průřezovým tématem, v nových osnovách se její význam snížil. „Místo toho, abychom šli dopředu a témata více zvedali, tak jsme je uklidili. Tohle mi přijde natolik důležité, že bych ráda viděla alespoň povinný seminář v době, kdy děti čerpají informace z telefonů,“ apeluje Kráčmarová.
Nová kniha učí děti od šesti let
Organizace Fakescape ve spolupráci s Nadací O2 vydala knihu zaměřenou na mediální gramotnost dětí od šesti let. „Knížka se zabývá tím, že děti odmalička mají telefony nebo přístup k internetu. S tím ale souvisí velká zodpovědnost, kterou ne vždy reflektujeme,“ vysvětluje Tereza Kráčmarová.
Publikace kombinuje příběhovou linku o dvou dětech řešících záhadu ztracených médií s praktickými podněty k diskusi a teoretickými okénky pro dospělé.
„Je to kombinace témat, která vnímáme jako důležitá a která se buď už dětí týkají, nebo se v brzké době týkat budou. Nechceme zavírat oči a říkat, že když je dítě předškolák, má ještě čas,“ uzavírá Kráčmarová s tím, že kniha má podpořit nejen mediální, ale i čtenářskou gramotnost.
Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video:
- Jak konkrétně učit děti rozpoznávat deepfake videa
- Proč je důležité nezakazovat dětem sociální sítě, ale naučit je s nimi pracovat
- Jak funguje nová vzdělávací hra NetKnights, kterou vytvořila Nadace O2
- Jaké konkrétní nástroje mohou rodiče používat při mediálním vzdělávání
- Proč je klíčová spolupráce mezi rodiči, učiteli a žáky při boji proti dezinformacím
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
