Jak být připraven na výpadek elektřiny? Záložní zdroje jsou nutnost

Výpadek elektřiny, přírodní katastrofy nebo válečný konflikt mohou na několik dní ochromit dodávky energie. V takové situaci se ukazuje, jak moc jsme na elektřině závislí. Šimon Kopčák z firmy EcoFlow v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn vysvětluje, jak se na takové situace připravit a jaké záložní zdroje mít doma po ruce. Moderuje Amar Ibrahim, expert na přežití v extrémních situacích.

V dnešní době jsme na elektrické energii naprosto závislí. Od nabíjení mobilních telefonů přes chytrou domácnost až po chladničky a mrazáky – všechno potřebuje ke svému fungování elektřinu. Co ale dělat, když dojde k výpadku? Jak dlouho dokážeme bez elektrické energie fungovat a jakými způsoby si pomoci?

Centrály a záložní stanice jako řešení

Jedním z řešení, které Šimon Kopčák představuje, jsou centrály na benzín nebo plyn. ,,Máme centrálu, která funguje jak na benzín, tak i na plyn LPG. Benzín časem degraduje a nevydrží tak dlouho, zatímco plynová bomba se lépe skladuje a déle vydrží. Tato centrála je velmi oblíbená,“ vysvětluje.

Na takové centrále je možné provozovat spotřebiče do výkonu 1900 W při pohonu na benzín, v případě LPG je to méně – přibližně 1600 W. To stačí například na provoz ledničky, počítače nebo různého nářadí. Co se týče hlučnosti, benzínová centrála při plném výkonu dosahuje přibližně 96 decibelů, plynová je o něco hlučnější – zhruba o 5 decibelů více.

Kombinace s bateriovou stanicí

Moderní přístup k záložnímu napájení představují bateriové stanice. ,,Výhodou centrály je, že když k ní připojíte bateriovou stanici řady Delta, máte propojený systém. Centrála se umí sama zapnout při poklesu kapacity baterie na nastavenou úroveň, například 10 %. Když nesvítí slunce a baterie se nedobíjí, centrála se automaticky spustí, dobije baterii a zase se vypne,“ říká Kopčák.

Díky tomuto řešení nemusí centrála běžet neustále a spotřebovávat palivo. ,,Nastartuji, dobije mi baterie, já celý den funguju z baterek. Když se nestihne dobít ze solárních panelů, dobije to opět centrála a maximálně hučím dvě hodiny. Pak je zase dobitá baterie na celý den,“ popisuje výhody kombinovaného systému.

Solární panely jako doplněk

K bateriové stanici je možné připojit i solární panely. Podle Šimona Kopčáka je nejprodávanějším typem bifaciální panel o výkonu 200 W. ,,Je oboustranný, a když se za něj dá nějaká hliníková fólie, má výbornou účinnost. Je kompaktní, není ještě tak velký jako 400wattový panel, a má dostatečný výkon na dobití kilowattové baterie,“ vysvětluje.

Solární panely fungují nejlépe při přímém slunečním světle, ale určitý výkon poskytují i při běžném denním světle. ,,Něco to bude dávat, i když bude pouze světlo, není to tak, že by byl panel úplně mrtvý. Stanice využívají MPPT regulátory, které vždy tahají z panelu maximum,“ upřesňuje Kopčák.

Životnost a údržba baterií

Důležitým aspektem při výběru záložního zdroje je jeho životnost. Moderní bateriové stanice používají lithium-železo-fosfátové (LiFePO4) články a další pokročilé technologie. ,,V nejnovější řadě používáme i technologii gallium nitride. Bavíme se o 4000 cyklech do degradace článků na 80 % původní kapacity, což vychází přibližně na 12 let, pokud by člověk jednou denně baterii vybil a nabil,“ uvádí Kopčák.

Aby baterie dlouho vydržela, je potřeba o ni pečovat. ,,Je to baterka, musí se tam ta chemie točit, ten proud tam musí procházet, jinak se může stát, že se články poškodí a už nepůjdou nabít. Každé tři měsíce by se měla vytáhnout a hodit na nabíječku, jak je uvedeno v manuálu,“ radí odborník.

Powerbanky pro menší zařízení

Pro nabíjení mobilních telefonů a menších zařízení jsou ideální přenosné powerbanky. ,,Mně se kolikrát stalo, proto už si ji s sebou vozím, že mě vyplivlo auto, kde byl špatný kontakt a nešlo to nabíjet. Nevěděl jsem, kde na Slovensku jsem, a potřeboval jsem být závislý na mobilu, který se mi vybil. Proto mám s sebou vždycky tuhle powerbanku, která mi utáhne i notebook,“ popisuje svou zkušenost Kopčák.

I moderní powerbanky nabízejí zajímavé funkce jako například magnetické připojení k telefonu. Pro starší lidi, kteří by měli problém s nastartováním benzínové centrály, doporučuje Kopčák menší bateriové stanice řady Delta nebo River. ,,Tohle je nejmenší z řady Delta, řada River jsou ty menší, kompaktnější stanice, které se vejdou i do batohu,“ vysvětluje.

Chytrá domácnost a zabezpečení při výpadku

V době chytrých domácností je potřeba myslet i na to, co se stane při výpadku elektřiny. ,,Dnes jsou chytré domácnosti na elektřině závislé. Když vypadne a nemá žádný záložní zdroj, tak ten dům pak ani neotevřeš,“ upozorňuje moderátor rozhovoru.

EcoFlow na to myslí a nabízí řešení. ,,EcoFlow dělá pro výpadky systém, který nazýváme Smart Home Panel. Elektrikář ho namontuje vedle rozvaděče, napojím si na něj až 10 okruhů, a při výpadku je tam dvacetimilisekundová prodleva,‘‘ popisuje Kopčák řešení pro celý dům.

Úspora na účtech za elektřinu

Zajímavým aspektem použití bateriových stanic s dobíjením ze solárních panelů je možnost úspory na účtech za elektřinu. ,,Naši zákazníci jsou karavanisté, ale i lidé, kteří si chtějí pomoci s účtem za elektřinu. Jezdí k nám lidé, kde si manželka jde obtěžkat stanici, jestli ji donese k pračce, protože z ní pak perou. Solárem nachytají energii a pak z toho perou,“ říká Kopčák.

Tento způsob využití ukazuje, že záložní zdroje energie mohou sloužit nejen pro nouzové situace, ale i pro běžný provoz domácnosti. ,,Dá se s tím vymyslet spousta věcí, vždyť tu energii tady máme, svítí nám pořád, jenom ji prostě chytit a uložit,“ dodává.

Zvýšený zájem v době krizí

Stejně jako u jiných přípravných produktů, i u záložních zdrojů energie stoupá zájem v dobách krizí. ,,Když začala válka na Ukrajině, byl na Slovensku nárůst prodejů EcoFlow. Chodí k nám lidé, kteří vysloveně říkají: ‚Chci to tady koupit, ale posílám to rodině na Ukrajinu‘,“ popisuje Kopčák.

I moderátor potvrzuje podobnou zkušenost z kurzů přežití: ,,Když přišel covid nebo pak začala válka na Ukrajině, nebo když byly záplavy, tak vždycky máme větší zájem zákazníků o kurzy, že si uvědomí, že se potřebují nějak vzdělat.“

Co by měl mít člověk doma?

Na otázku, co by doporučil mít doma jako záložní zdroj, Kopčák odpovídá: ,,Určitě Deltu z této řady, teď tuto Deltu tři nebo Deltu tři plus, mít tam tu kilowatthodinu. Vím, že ať je to cokoliv – mrazák, lednička – mi na tom dva, tři dny vydrží. Záleží pak na té kapacitě, jestli si k tomu dokoupím ještě nějakou tu externí baterii a rozšířím si ji.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak Šimon Kopčák přišel k podnikání v oblasti záložních zdrojů energie?
2. Jaké konkrétní zkušenosti mají zákazníci s využitím záložních zdrojů při reálných krizových situacích?
3. Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při pořizování a údržbě záložních zdrojů?
4. Jak si vede český trh v porovnání se zahraničím v oblasti připravenosti na výpadky elektřiny?
5. Jaký je Šimonův osobní příběh, který ho přivedl k zájmu o krizovou připravenost?