Svět nachází na začátku dvacetiletého investičního supercyklu, který zásadně určí rozvoj umělé inteligence, vědeckých objevů a pokročilých technologií. Zatímco Česká republika má velmi silnou technickou základnu, zásadní bariérou zůstává nedostatečná komercializace, slabý technologický transfer na univerzitách a nízká byznysová orientace tuzemských zakladatelů. V pořadu eMoney na platformě FocusOn.cz byli hosty Roman Smola a Martin Drdul, partneři fondu Tensor Ventures specializovaného na deep-techové investice.
Deep tech zahrnuje technologie s vysokou mírou inovace: od umělé inteligence přes kvantové systémy až po nové energetické zdroje. Roman Smola tento segment shrnuje jako oblasti, které umožňují „skokové změny a zásadní inovace“, tedy technologie, jež mohou v horizontu let přetvořit celé trhy.
Martin Drdul upozorňuje, že svět je na prahu mimořádného období:
„Začíná investiční supercyklus. Nejde o klasický desetiletý technologický cyklus, ale o období trvající dvacet let, kdy se bude násobit několik odvětví současně.“ Mezi hlavní akcelerátory patří podle fondu především umělá inteligence, jejíž nástup už způsobil první výrazné změny v řadě oborů.
Investování do deep techu: vyšší kapitálové nároky i delší návratnost
Ve srovnání s typickými startupy je deep tech investičně náročnější.
Vývoj technologií stojí více kapitálu a výsledky se dostavují v delším horizontu. „Deep tech nelze hodnotit jen podle finančních metrik. Klíčová je vědecká kvalita, technologický potenciál a schopnost řešit skutečný tržní problém,“ říká Drdul.
Podle Smoly je však právě tato náročnost důvodem, proč mohou být výnosy mimořádně zajímavé: „Změna, kterou dokáže deep-techový projekt způsobit, bývá výrazně větší než u klasických startupů.“ Tensor Ventures investuje primárně ve fázi pre-seed a seed, kdy startupy ještě často nemají zákazníky ani tržby. Zásadní je kvalita týmu a technologický náskok.
Na trhu je rekordně mnoho kapitálu. Investorů přibývá
Fond potvrzuje, že v posledních letech se výrazně zvýšila ochota investorů vstupovat do pokročilých technologií. Smola říká: „Peníze jsou na trhu ve větší míře než kdy dřív a roste i počet investorů, kteří rozumějí tomu, proč má deep tech dlouhodobý význam.“
Drdul doplňuje, že do segmentu vstupují nové typy investorů: „Zatímco v roce 2018 investovali hlavně technologičtí podnikatelé, dnes se přidávají instituce i family offices.“ Očekávané výnosy se v případě Tensor Ventures pohybují výrazně nad standardním VC trhem: „Institucionální investoři počítají se zhruba trojnásobkem. Naším interním cílem je pět – až desetinásobek,“ uvádí Drdul.
Současně ale připomíná, že venture kapitál by měl tvořit jen 5–10 % investičního portfolia, protože jde o vysoce rizikovou třídu aktiv.
Češi mají vysokou technickou úroveň. Chybí však obchodní orientace
Podle obou investorů jsou čeští odborníci po technologické stránce excelentní. Silné postavení má Česko zejména v:
- umělé inteligenci,
- softwaru a open-source nástrojích,
- biotechnologiích,
- průmyslových řešeních (Industry 4.0).
Největší slabinou českého prostředí je však byznysová kompetence zakladatelů. Smola říká: „Technicky jsme velmi silní, ale stále podceňujeme byznys. Chybí orientace na prodej, globální ambice i schopnost vidět projekty v širším kontextu.“
Drdul upozorňuje, že nejúspěšnější čeští foundeři často prošli zahraničním vzděláváním:
„Když někdo získá zkušenost z MIT, Caltechu nebo jiných zahraničních univerzit, kombinuje technologii a obchod. To je pro investory ideální profil.“
Kvantové technologie: česká slabina. Biotech a AI jsou naopak silné
Tensor Ventures hodnotí české prostředí jako technologicky kvalitní, ale ne rovnoměrné.
Smola uvádí: „V kvantových technologiích zatím nemáme žádnou významnou společnost. Sami investujeme do tří až čtyř kvantových projektů v Evropě, ale v Česku zatím nic nevzniká.“
Naopak úspěšné jsou projekty v oblasti biotechnologií, AI a pokročilého softwaru, kde má Česko stabilní odborné zázemí a kvalitní univerzitní základnu.
Univerzity brzdí slabý technologický transfer. Západ je v tomto dál
Jedním z hlavních limitů českého prostředí je podle Tensor Ventures nepropojenost akademické sféry a byznysu. Smola konstatuje: „Technologický transfer neumíme. Na Západě jsou univerzity mnohem více napojené na byznys a komercializace je součástí jejich fungování.“
Drdul uvádí konkrétní příklad z Německa: „Technická univerzita v Mnichově má integrované podnikatelské programy. Student, který chce založit startup, dostane přesný postup a podporu. U nás tato struktura stále chybí.“
Nedostatečná systémová podpora způsobuje, že řada kvalitních nápadů zůstává „v šuplíku“ a neprojde komercializací.
USA jako klíčový trh. Deregulace otevírá více prostoru pro inovace
Úspěch deep-techových projektů je ve velké míře závislý na americkém trhu.
Smola říká: „Pokud má startup globálně uspět, je často rozhodující, zda obstojí v USA.“
Proto fond aktivně pomáhá portfoliovým firmám dostat se do Spojených států už v rané fázi. Podle Drdula současný vývoj v USA dopadá na technologický sektor pozitivně:
„Odstranila se řada regulací a administrativních bariér. Kapitál se uvolnil a startupy mají větší volnost.“
Válka na Ukrajině zvýšila roli defence technologií, deep tech se ale nespecializuje
S probíhající válkou roste význam moderních obranných technologií, zejména dronů, datových systémů či softwarových platforem.
Drdul říká: „Defence do velké míry závisí na inovacích z deep techu.“ Tensor Ventures se však na obranné projekty přímo nespecializuje. Některé technologie mají tzv. dual-use využití, tedy civilní i vojenské, a v takových případech investice možné jsou. Smola však doplňuje, že růst Defence sektoru rozhodně nechápou jako žádoucí motor inovací: „Válka je hrozná věc. Technologický pokrok umíme dnes pohánět mnohem lepšími způsoby.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaké konkrétní deep-techové oblasti označuje Tensor Ventures za nejperspektivnější v příštích deseti letech?
- Jak fond vyhodnocuje rané projekty, které ještě nemají produkt ani zákazníky?
- Které evropské země považují investoři za největší konkurenci Česka v oblasti deep techu?
- Jaké chyby dělají čeští foundeři nejčastěji při vstupu na globální trh?
- Jak bude podle Tensor Ventures vypadat role umělé inteligence v evropské ekonomice do roku 2040?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
