Lukáš Kovanda: Mladí Češi nechtějí řidičák. Raději zůstávají v „mamahotelu“ a jezdí vlakem

Zdroj: Trinity Bank
Lidé 28. 08. 2023

Lukáš Kovanda: Mladí Češi nechtějí řidičák. Raději zůstávají v „mamahotelu“ a jezdí vlakem

Průměrný věk držitele řidičského průkazu je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let. Čeští řidiči tak stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Mladí lidé nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě, říká Lukáš Kovanda, hlavní analytik Trinity Bank.

Jaké jsou důvody stárnutí české motoristické populace?

Tím nejdůležitějším je samotné stárnutí populace jako celku. To, že průměrný věk držitele řidičáku stoupl o tři roky, jak informuje ČTK, proto vlastně není vůbec překvapivé. Když stárne populace jako celek, když v ní absolutně i relativně ubývá mladých, stárne celkem pochopitelně i ta část té samé populace, která vlastní řidičák.

Podle dat Českého statistického úřadu bylo lidí mezi 18 a 25 lety na začátku roku 2014 asi 991 tisíc, tedy zhruba 9,4 procenta celkové populace. Na konci loňského roku pak asi o 21 procent méně, zhruba 820 tisíc, tedy 7,6 procenta celkové populace. 

Za další důvod bývá označována urbanizace, tedy stěhování lidí z venkova do měst, kde již auto tolik neupotřebí.

Jenže podle dat ČSÚ žilo za začátku roku 2019 ve městech 71,6 procenta lidí ve věku 18 až 25 let, zatímco na začátku roku 2014 to bylo 72,1 procenta. Od roku 2019 ČSÚ používá jinou metodiku, kdy se za město považuje obec s vyšší počtem obyvatel než do té doby. Od začátku roku 2020 do začátku roku 2022 – tedy už v souladu s touto novou metodikou – se ale počet mladých lidí ve městech opět snížil, byť mírně, a to z 65,9 na 65,8 procenta.

Míra urbanizace tedy mezi mladými lidmi mírně klesá, přinejlepším stagnuje, což by mělo nahrávat spíše růstu podílu těch z nich, kteří vlastní řidičský průkaz. Opak je pravdou. I přesto, že dnes žije na venkově o něco vyšší podíl mladých lidí než před devíti lety, řidičák vlastní citelně menší podíl z nich.

Pomineme-li demografický vývoj a vývoj v oblasti urbanizace, nabízejí se jako zdroje vysvětlení klesajícího počtu mladých řidičů faktory ekonomické a ty související se změnami vzorců chování mladé generace, z nemalé části odrážející technologický vývoj.

Mladí lidé, jak známo, odkládají důležitá životní rozhodnutí na vyššího věku. Týká se to jak sňatku, tak zakládání rodiny a rozhodnutí mít děti, tak zjevně v jisté míře i rozhodnutí pořídit si řidičský průkaz. Mladí lidí také méně ochotně než předchozí generaci přebírají zodpovědnost za svůj život, což částečně souvisí i s uvedeným odsunováním životních rozhodnutí do vyššího věku. Řídit vůz znamená přebrat za něj zodpovědnost, a to i třeba v roli účastníka nějaké dopravní nehody.

To je pro mladou generaci, označovanou někdy za generaci „sněhových vloček“, mnohdy až příliš „silné kafe“. Mladá tedy raději nadále bydlí v „mamahotelu“ a cestují vlakem či autobusem při využití zlevněného jízdného – to jim zlevnil už „Babiš“, současný kabinet přitom slevy mladým úplně nezrušil.

Pokud už je nejhůře a veřejnou dopravu využít nelze, využívají mladí sdílené dopravní platformy typu Uberu. Zde vstupuje do hry další podstatný důvod jejich odkládání pořízení řidičáku. Je jím mnohem intenzivnější online komunikace. Ta umožňuje nechat si třeba nákup potravin nechat dovézt přímo před dům, ale také lidem nahrazuje fyzické setkávání. Ve virtuálním on-line světě mohou za svými přáteli – a nejen jimi – cestovat také jen virtuálně, prostřednictvím „jedniček a nul“, takže fyzický automobil tolik neupotřebí.  

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články