Otevře válka na Ukrajině vodíku dveře na energetický trh?

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
12. 03. 2022

Otevře válka na Ukrajině vodíku dveře na energetický trh?

Válečný stav na Ukrajině jasně ukázal, že závislost na zahraničním zemním plynu a ropě je hloupost. Ceny za zemní plyn totiž v Evropě dosáhly rekordních výšin, když od úterý 1. února vzrostly o 60 procent a cena ropy se blíží k maximu z roku 2008. Mnoho zemí Evropy se tak snaží změnit svou energetickou politiku, aby si zajistily národní bezpečnost. Podle serveru Muscle Cars and Trucks je jedním z východisek krize právě vodík, který by si s válkou na Ukrajině mohl zajistit významné postavení na energetickém trhu.

Podle investiční banky Goldman Sachs, sídlící na Wall Street, má vodík schopnost stát se v budoucnu miliardovým trhem a může představovat přinejmenším 15 procent celosvětového energetického trhu.

„Pokud chceme jít v oblasti zemního plynu a ropy na nulu, nemůžeme tak učinit jen prostřednictvím obnovitelné energie. Potřebujeme něco, co převezme dnešní roli zemního plynu, zejména za účelem zvládnutí sezónnosti. Volba tak padá na vodík,“ řekl Michele DellaVigna, vedoucí banky Goldman Sachs v oblasti komoditních akcií pro Evropu, Střední východ a Afriku.

Německo snižuje závislost na ruské ropě a plynu, dovážet je ale nepřestane

Jednou ze zemí Evropy, která musí razantně změnit svou energetickou politiku, je Německo, které je vysoce závislé na ruském plynu (Rusko je zodpovědné za zhruba polovinu současné energetické potřeby Německa). Jisté kroky Německa v této politice by tak mohly pomoci vodíku získat stěžejní postavení na energetickém trhu. Nebo mu alespoň ke vstupu na trh otevřít dveře.

Země se však zaměřuje na jiné cesty vedoucí k omezení dovozu ruské ropy a plynu. Jednou z nich je například pomalé odstupování od plánovaného vyřazení jaderné energie do roku 2022 a od uzavření uhelných elektráren do roku 2030. Německý kancléř Olaf Scholz spolu s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem dokonce prosadili myšlenku nechat jaderné elektrárny v provozu déle a snaží se zmapovat plány na vybudování dvou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn.

Největším cílem Německa však je, aby do roku 2030 tvořila 80 procent výroby elektřiny v zemi větrná a solární energie. Problémem ale je, že jde o obnovitelné zdroje energie a ty jsou závislé na přírodních podmínkách. Dodávky energie jsou tak nestabilní a nedají se dlouhodobě skladovat.

Kroky Německa usilující o omezení ruské ropy a plynu jsou sice hezké, ale podle nejnovějších informací bude stát s Ruskem v energetické oblasti spolupracovat i nadále.

Kvalitní náhrada za LNG

Ještě před ukrajinskou krizí byl za „překlenovací“ palivo k čisté nule považován zkapalněný zemní plyn (LNG). Jeho závislost na ruských zdrojích však možná zkazila budoucí významnou roli i jemu. Na scénu tak i v jeho případě přichází vodík. Pokud svět zahájí rozsáhlé investice do rozvoje vodíkové infrastruktury a zdokonalování technologií na jeho získávání, je logické, že začneme vidět výsledky na spotřebitelském trhu. A pokud to znamená, že získáme nezávislost na ruském plynu a ropě s bonusem nulových emisí, pak jen do toho.

Autor: Lenka Hrušková

Další články