;

ROZHOVOR: Dojicí roboti jsou teprve začátek

05. 02. 2020

ROZHOVOR: Dojicí roboti jsou teprve začátek

Přesvědčit české farmáře o výhodách robotů v zemědělství je těžké, ale až je začnou používat velké podniky, i menší družstva se přestanou bát, říká Pavel Milata ze společnosti Leading Farmers.

Aktuálně s jihočeskou agrární komorou
budete řešit větší zapojení robotiky do zemědělství –
zavedení robotických pleček a secích strojů. Co si od tohoto
projektu slibujete?

Projekt vznikl už před dvěma lety, když jsme
hledali novou aktivitu, kterou bychom mohli dělat a dále rozvíjet.
Logicky jsme dospěli k závěru, že by to mělo být z oblasti
autonomního řízení a robotiky, protože jsme dlouholetým
dodavatelem GPS systémů pro zemědělské stroje a jejich
automatický provoz. Od automatického provozu k autonomnímu provozu
je přitom jen krůček. Při hledání partnerů jsme narazili na
dánskou firmu Agrointelli, která nám dodá několik zemědělských
robotů Robotti. Mezitím jsme se domluvili s pěti velkými českými
firmami, které působí v zemědělství a patří k inovátorům
v naší branži. U nich se ty roboty budou testovat v
nadcházející jarní sezoně.

Co bude jejich úkolem?

Budou sít cukrovku a kukuřici a následně
mechanicky odstraňovat plevel mezi řádky.

To bude letos na jaře, a co dále?

Následně vyhodnotíme spokojenost u těchto pěti
firem a také data z provozu. Pro letní a podzimní sezonu máme
připraveno setí ozimé řepky a mechanickou kultivaci v porostech.
Zatím nám chybí specializované nářadí na roboty, třeba
postřikovač na pesticidy. To připravujeme, ale ještě nevíme,
kdy můžeme očekávat první prototyp. V principu jde o to, aby
toho robot v rámci jedné jízdy stihl co nejvíce. Pak se projeví
efektivita provozu, a tím se i zrychluje návratnost investice.

Foto: Archiv Pavla Milaty

Zmínil jste data z provozu, ta budou asi hrát
velkou roli.

Ano. Připravujeme navěšení senzorových
platforem, abychom získávali relevantní data o půdě a porostech
plodin. Zjistíme tak parametry, na jejichž základě robot
přizpůsobuje svoji práci a které mohou být použity i pro jiné
operace.

V živočišné produkce jsme srovnatelní se Západem

Jak se promítá robotika do současného
zemědělství?

Moc se to neví, ale historie robotiky v
zemědělství je hodně dlouhá, zhruba 20 let. Možná překvapivě
se roboty začaly používat nejdříve v živočišné produkci.
Máme tu dojicí roboty, které jsou velice rozšířené. Pak jsou
tu roboty typu odstraňovačů výkalů nebo třeba krmící roboty
pro dávkování krmiva.

Co rostlinná produkce?

V rostlinné produkci se o zapojení robotů
přemýšlí dlouho, ale zatím se nic neuplatnilo komerčně, anebo
jen velmi omezeně. První pokusy jsou staré asi pět let.

V principu vidíme tři trendy v polní robotice.
Jedna skupina chce přetvořit současné traktory nebo kombajny
instalací řídicí jednotky tak, aby byly plně autonomní. Druhým
trendem je vyrobit stroje typu traktor nebo kombajn tak, že budou
autonomní přímo z výroby. To znamená, že nebudou mít kabinu
pro řidiče, ale tvarově budou stejné. Třetím trendem je vyrobit
autonomní stroje ve smyslu nosiče nářadí a koncových prvků. Ty
jsou menší a lehčí než tradiční traktory. A protože jsou
menší a lehčí, tak se zvažuje, že by pracovaly ve skupinách.
Takzvaný robot swarm, tedy že nahradíme jeden velký stroj více
malými stroji.

Foto: Archiv Pavla Milaty

Jak si na tom české zemědělství stojí v
porovnání se zahraničím?

V živočišné produkci jsme srovnatelní se
západními zeměmi. V rostlinné produkci roboty komerčně
prakticky nejezdí nikde, všechno jsou to testy a pokusy. Třeba
francouzská firma Naio má malé roboty, kteří jezdí mezi řádky
i ve skleníku. Prodali asi stovku kusů. Chceme od nich přivézt
jednotky kusů pro naše jahodáře. Pak je tu kanadská firma DOT,
ta vyrábí obrovské autonomní
nosiče nářadí ve tvaru podkovy. Tvrdí, že vloni zpracovali v
Americe desítky tisíc hektarů půdy.

Za pár let bude z robotů standard

Jak obtížné je vůbec přesvědčit české
farmáře, aby začali více využívat nejmodernější technologie?

České zemědělce obecně je těžké přesvědčit
k čemukoliv. Vezměte si, že výrobní cyklus v rostlinné
produkci trvá rok. Takže i výsledky vidíte až za rok. Proto
počítáme s dlouhými jednáními a velkým vynaloženým úsilím
z naší strany. Na druhou stranu jsme už na trhu prosadili GPS v
zemědělství, namontovali jsme prvního autopilota v Česku,
zavedli jsme první korekční signály RTK s 30milimetrovou
přesností. Když s něčím začneme, během několika let se z
toho stane standard a zemědělci si bez našich technologií už
nedokážou práci představit. Stejně chceme postupovat i s roboty.

Přece jen je dnes ale situace jiná než v
době, kdy zde nebyla GPS…

Je dramaticky jiná. Technologie už dnes používá
každý, doba jde dopředu. Přesto hledáme takzvané market
leadery, inovátory, kteří jsou vždy průkopníkem a ostatní je
následují. Jakmile budou spolehlivě roboty brázdit u prvních
pěti velkých zemědělských podniků, ostatní se přestanou bát.
Velice silným faktorem při rozhodování firem je v posledních
letech absolutní nedostatek pracovní síly v zemědělství.

Foto: Archiv Pavla Milaty

Jak složité je naučit se ovládat a používat
v praxi zemědělského robota?

Složité to je a chce to hodně testovacího
provozu. Cílem je, aby byl robot naprogramován tak, že se o něj
člověk nemusí starat. Přece jen v továrnách je robot
uzavřený na místě a operuje jen ve velmi malém okruhu. Pole
působnosti zemědělského robota je daleko větší. Takže
uživatelsky by to nemělo být nějak komplikované, ale
komplikované bude spíš prvotní nastavení, naprogramování.

A co údržba robota?

Zemědělský robot musí být naprosto
spolehlivý, protože když je sezóna – setí, sklizeň či jiná
operace – máte na práci jen pár dní a nemůžete si dovolit mít
robota v servisu. Proto je trendem takzvaná prediktivní údržba.
Senzory a čidla by měly upozorňovat na blížící se problém,
který musí být odstraněn co nejdříve.

Řešení nedostatku pracovní síly

Je robotizace zemědělství výhodná i pro
malé zemědělce, nebo je to spíše otázka velkých družstev?

Náš Robotti bude stát tři miliony korun, což
je cena středního traktoru. Je vhodný pro střední a velké farmy
od dvou až tří tisíc hektarů. Robot dává smysl pro běžnou
polní produkci, i pro specializované zelinářské farmy, protože
může pracovat 24 hodin denně, kdežto traktor s obsluhou
většinou ani ne polovinu.

Foto: Archiv Pavla Milaty

Jaká je vaše vize českého zemědělství za
10 až 20 let?

V robotech bude trend, bez nich to nepůjde, i
vzhledem k nedostatečné pracovní síle. Menší část pracovní
síly se pak bude muset starat o flotily robotů.

Jaký je váš pohled na případné zdanění
robotů?

Já jsem byl vždy proti regulacím, ale čím
jsem starší, tím víc si myslím, že určitá míra regulace je
dobrá. V principu jde o to, že když robot nahradí člověka v
práci, je pak mnohem lepší snížit daňové zatížení lidské
práce a převést ho na robota.

Autor: Tomáš Vrána

Další články