Srovnávat Muska s Bezosem je jako porovnávat Ferrari s Trabantem

Foto zdroj: Focuson.cz
Lidé Technologie 14. 06. 2022

Srovnávat Muska s Bezosem je jako porovnávat Ferrari s Trabantem

Dokáže Elon Musk dostat na Mars milion lidí a kdy bude stát vesmírná dovolená méně než současných pět milionů korun, i na to odpovídal Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, popularizátor vesmíru a kosmonautiky a historicky první český držitel mezinárodního ocenění European Space Agency Champion v kategorii Public Speaking.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vypustila na konci května na oběžnou dráhu družici Planetum-1 a společně s ní vyrazila miniaturní loutka českého Hurvínka. Jak se Hurvínek dostal na oběžnou dráhu a jaký tam bude jeho úkol?

Už částečně zaznělo, že Hurvínek letěl na družici Planetum-1, což je první družice z projektu Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, který má dohromady brand Planetum. Je to první družice, kterou jsme takto vyslali. A jelikož za celou historii české a československé kosmonautiky je to teprve jedenáctá družice od roku 1978, kdy startoval Magion 1, tak je krásně vidět kadence a zrychlující se trend a dynamika toho, jak se to v České republice vyvíjí. Vezměme si, že jen za poslední půlrok startovaly tři české družice. Tudíž můžeme říct, že jen v necelých šesti měsících odstartovala třetina všech českých a československých družic. Hurvínek odstartoval na naší družici, vynesla ho raketa Falcon 9. Letěli jsme v rámci mise Transportér 5, což je sdílený program společnosti SpaceX, kdy se zákazníci složí na let, který je extrémně drahý. Po našetření peněz raketa najednou vynese ty jednotlivé zákazníky a uvolní je na oběžné dráze.

Vrátí se Hurvínek zpátky na zem? 

Tahle družice je primárně vzdělávací a je asi první primárně vzdělávací družicí na světě, protože nevíme o tom, že by univerzita, škola či planetárium poslaly takovou vzdělávací družici. Jsme určitě první planetárium na světě, které má vlastní družici. Tudíž může být někdy složité vysvětlit malým dětem, jestli se Hurvínek vrátí, nebo nevrátí. Hurvínek se bude snažit vrátit, asi za 20–25 let, kdy zkrátka odpor toho prostředí na oběžné dráze způsobí, že ta družice ztratí energii a bude postupně klesat do atmosféry, kde potom následně shoří. Tady vždycky je důležité říct, jaký odpor, vždyť je tam vakuum. To je jedna z věcí, kterou první vytloukám lidem z hlavy. Říkám: Pokud jste slyšeli ve škole pojem vakuum, tak na něj zapomeňte, protože vakuum neexistuje a existovat nemůže. Nejlepší vakuum ve sluneční soustavě jsme vyrobili u nás v CERNu tady na Zemi. To znamená, že družice shoří potom v atmosféře po nějakých 20–25 letech s tím, že ale komunikace s tou družicí bude možná jen po nějaké 2–3 roky. Může se ale stát, že už zítra s ní ztratíme komunikaci, protože přijde gama záblesk a kosmické záření způsobí, že se družice přestane ozývat. Doufám, že to budou, jak je nastaveno v primární misi, 2 roky, když více, budu spokojen.

Jak je to s vesmírnou turistikou? Je reálná šance, že za pár desítek let budeme cestovat místo na Bali do kosmu?

Šance tam je. Je důležité se podívat se na to, jak se to historicky vyvíjelo. Když bratři Wrightové na přelomu devatenáctého a dvacátého století poprvé vzlétli, tak tehdy se vůbec neuvažovalo nad tím, že by se snad opravdu člověk dokázal masově ve stovkách tisíc pasažérů denně přepravovat po celé planetě. Ve finále to byl experiment, jestli něco dokáže vzlétnout. Podobně je to v dnešní době. Můžeme se bavit o úplně stejném horizontu a stejných problémech v této chvíli, a to je o tom, že teď se nám pár stovek vyvolených, když si vezmeme profesionální astronauty, ale pár desítek, co se týká turistů, tak se nám podívali nahoru. No, a jsou to ti vyvolení. Cenovky za takový let jsou extrémně vysoké. Buď musíte být extrémně bohatí, anebo musíte mít obrovské štěstí. Ale jestli poletíme někdy za stejné peníze jako na Bali, to asi ne. Přece jen té energie, kterou potřebujeme přeměnit na kinetický pohon nahoru, je velké množství. Letenka nebude tak levná, ale ceny klesnou třeba 100krát níže, než jsou nyní. 

V současnosti je to pět milionů korun za letenku?

Záleží u koho. Pět milionů je to u té „nejlevnější společnosti“, která lety nabízí. Je to od Virgin Galactic Richarda Bransona, s lodí, nebo spíš letadlem, které v jeden moment zažehne hybridní raketový motor, který potom následně vystoupá s tou celou sestavou až do výšky 85 kilometrů, a překračují tak hranici kosmického prostoru. Hranice je stanovena v Americe, jinak všude jinde na světě uznáváme 100 kilometrů jako tzv. Karmánovu linii, kterou je potřeba překonat. U zmíněného letu je cena kolem 250 tisíc dolarů, tedy přibližně pět milionů korun. V momentě, kdy se bavíme o těch dražších, tak letenka stojí v přepočtu i miliardu, ale to už jsou jiné projekty.

Nejznámější v oboru je jméno Elona Muska. Ten má v plánu s lidmi zamířit k Měsíci nebo až k rudé planetě. Chce dostat na Mars přibližně milion lidí. Myslíte, že je to reálný plán? 

To, co provádí Elon Musk v posledních měsících a jednotkách let, je něco naprosto bezprecedentního. Jestli nám Elon Musk řekne, že příští týden letí na Měsíc, tak se člověk musí mít na pozoru, jestli to nebude pravdou. Ano, velmi dlouhou dobu existovalo něco jako Muskův koeficient, kterým jste si museli vynásobit každé číslo/datum, které Musk řekl. A o tolik se vždycky zpozdilo to, co plánoval. To je spíš taková hříčka, ale Musk do toho buší neskutečně. Jedna důležitá věc, která se týká Měsíce, je to, že americká NASA má v rámci programu Artemis vrátit člověka zpátky na Měsíc už do roku 2025. Přistávací modul v rámci mise Artemis má být lunárně upravená loď Starship, kterou teď testují v Texasu. Je to 50metrový kolos a americká NASA mezi třemi soutěžícími subjekty vybrala SpaceX, že oni budou dodavatelé tohoto komponentu. Musk má tedy jistotu, že bude dopravovat pravidelně profesionální astronauty na Měsíc. To, že potom udělá komerční cestu, to bude na něm. 30 let se říká, že na Marsu budeme za 30 let, a pořád tam nejsme. Ono to je opravdu extrémně komplikované a nebezpečné. Musk na to evidentně má prostředky a má schopnosti, ale to, jestli to zvládne ten astronaut, je otázkou. Nebude to za 5 let, ale za více. Já mu držím palce, i když občas ho kritizuji. Například když jsme letěli my s Hurvínkem nahoru, tak tam občas byly situace, za které bych mu zakroutil krkem, ale samozřejmě nemyšleno Elonu Muskovi, ale obecně týmu SpaceX, protože některé věci ještě nemají takovou flow, kterou by člověk čekal, co se týká komunikace a podobně. I přesto jsem jeho velký fanoušek, držím mu palce. Uvidíme, jestli zrovna on nebude tím, kdo způsobí, že budeme létat do vesmíru a na jiné planety jako na Bali. 

Má Elon Musk v tomto oboru nějaké konkurenty, jako například Jeffa Bezose nebo Richarda Bransona?

Já si dovolím říct, že Branson ani Bezos nejsou konkurenty Elona Muska. To se dá porovnávat na nějaké úrovni. Co oni by chtěli jednoho dne dělat, tak to už Musk dělá teď. Aktuálně konkurenci nemá. Co se týká turistických letů, porovnávat technologie, jaké má Branson s Bezosem a jaké má Elon Musk, to je jako porovnávat trabanty a ferrari. Pokud se člověk zamyslí nad principy kosmického letu, tak zjistí, že rakety a technologie, které používají Branson s Bezosem jsou hračky oproti tomu, co dělá Falcon 9 nebo Starship. Podívejme se jen na to, že loď Crew Dragon už teď pravidelně vynáší profesionální astronauty, a nejenom profesionály, na mezinárodní kosmickou stanici. O stejnou zakázku se přitom ucházela společnost Boeing. A dodnes mají velké zpoždění a snahu vyřešit řadu problémů, které SpaceX zvládlo. Nedá se to porovnávat. Myslím si, že Elon Musk nemá konkurenci a dlouho ji mít ještě nebude.

Je to vůbec ještě o dobývání kosmu státy, jako bylo kdysi Rusko versus USA, nebo je to dnes už o soupeření miliardářů?

Je důležité si rozdělit, jestli se bavíme o vědě, o posouvání hranic, anebo o turistice. Ve vědě to budou z absolutní většiny role států, státních podniků, univerzit nebo výzkumných pracovišť. Věda je hlavně placena z veřejných financí, a navíc je to zkrátka investice velmi dlouhodobá. Když se budeme bavit o kosmické turistice, případně posouvání hranic, tak tam už potenciál velkého byznysu je. Státy si budou držte vědu, občas posouvání hranic, ale do toho už bude zasahovat soukromý segment. A až na ruský Roskosmos, kterému nic jiného nezbývá, turistiku už kosmické agentury vypustily. 

Jak moc se do vesmírného průmyslu angažují čeští podnikatelé?

Celkem dost. V úvodu jsem naznačil, jak se zvyšuje kadence vysílání českých družic. Teď máme v České republice přes 60 firem, které se angažují ve vývoji a dodávání komponentů pro pozemní segment. My jsme opravdu velmi dobří, co se týká nosných raket, v tom, že dodáváme komponenty, a to ve velkém. Jsme dobří i v družicích. Právě i náš cubeset vznikl v kooperaci s českým inkubovaným startupem Spacemanic. Potenciál tady máme obrovský. Jsme v centru Evropy a vznikla nám zde kosmická agentura Evropské unie neboli EUSPA. Tu platí členské státy Evropské unie a sídlí v Praze. Tady odsud se ve finále řídí například programy jako evropský navigační systém Galileo a další. Je jen na nás, jestli budeme těch příležitostí ještě více využívat.

Promítá se již čtyřměsíční konflikt na Ukrajině do vesmírného prostoru? 

Promítá se do vesmírného prostoru a do vesmírných spoluprací opravdu hodně. Když bych měl úplně zapomenout na, řekněme, hrozby, které vidíme primárně na Twitteru od šéfa ruské kosmické agentury Dmitrije Rogozina, kterého už nikdo nebere vážně. Hrozby toho, že se z Mezinárodní kosmické stanice odpojí ruský segment a podobně. To by neprospělo ani jedné straně a Rusové by na tom velmi tratili. Když by Rusko opravdu odešlo z Mezinárodní kosmické stanice, tak končí ruský vesmírný program. Když se pak podíváme na to, co oni dělají, co se týká výzkumu, dobývání dalších těles, tak to je něco, co už se tady dělalo xkrát, nebo něco, co neposune hranice. Ano, staví nové kosmodromy, připravují další rakety. To, co ale dělá zbytek světa, se s tím nedá srovnávat.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další rozhovory