;

ROZHOVOR: Výši platů již nediktují zaměstnanci, ale opět zaměstnavatelé

09. 12. 2020

ROZHOVOR: Výši platů již nediktují zaměstnanci, ale opět zaměstnavatelé

Kandidáti se současné situaci přizpůsobují a více kladou důraz na stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů, říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment.

Podle vašich informací začínají stagnovat či klesat mzdy ve výrobě. Proč tomu tak je?

Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. Na jedné straně se snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně roste počet volných uchazečů.

Výrobní obor zasáhla pandemie nemalou měrou. Propad zaznamenala zejména oblast automotive a firmy, které jsou na automobilový průmysl napojené. U těchto výrobců byl zcela zastaven nábor a došlo i k rušení finančních a nefinančních benefitů.

A co u jiných odvětví?

Výrobní firmy z oblasti farmacie nebo potravinářství zažívaly i během vrcholu pandemie růst a potřebovaly nabírat nové pracovníky. Mzdy však ani u těchto zaměstnavatelů nerostly.

Po letech se opět začaly v ohodnocení zaměstnanců projevovat zásadnější regionální rozdíly. Zároveň skončila éra často až extrémních mezd, které firmy musely pro určité kvalifikované pozice nabízet, aby je vůbec dokázaly obsadit. Zatímco v předchozích letech se firmy snažily srovnat mzdovou úroveň s konkurenty napříč republikou, nyní se porovnávají jen s firmami ze stejné oblasti. Dá se očekávat, že příští rok se regionální rozdíly ještě prohloubí.

Řada firem nechce a nepotřebuje nabírat za každou cenu

Technicky zaměřených odborníků je dlouhodobě na trhu málo, logicky by tedy jejich platy měly spíše růst…

Volných nekvalifikovaných pracovníků je aktuálně dostatek, a to i díky propouštění v jiných segmentech, zejména v oblasti HoReCa. Stále však panuje hlad po kvalifikovaných pozicích, jako například elektrikářích, svářečích nebo skladnících ovládajících vysokozdvižný vozík.

Výši mezd ovšem podstatnou měrou ovlivňuje také počet zakázek a alespoň střednědobá jistota zaměstnavatelů, a ta nyní chybí. Řada firem nechce a nepotřebuje nabírat za každou cenu, jak tomu bylo v době silného ekonomického růstu.

Výši finančního ohodnocení, stejně jako případných benefitů již nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé. Kandidáti se současné situaci flexibilně přizpůsobují a na čelní příčky svých priorit kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů.

Jaké pozice nyní nejvíce na trhu chybí?

I přesto, že na trhu začínají kvůli pandemii panovat obavy z negativního vývoje, firmám stále chybí velké množství pracovníků. Nejméně uchazečů je na pozice technologů, PLC programátorů, konstruktérů, elektroinženýrů, BOZP specialistů, inženýrů kvality, specialistů údržby, procesních inženýrů a mistrů se znalostí angličtiny. Nejvíce pak firmám chybí operátoři výroby, CNC operátoři, brusiči, zámečníci, kontroloři kvality a svářeči.

Jaké hlavní znalosti vlastně lidem chybí?

U manuálních pozic mezi nejžádanější dovednosti patří odolnost vůči stereotypní práci, týmová práce, adaptabilita, ochota učit se novým věcem a řešení problémů. U odborných pozic jsou pak důležité i měkké dovednosti, zejména komunikace, týmová práce, vyjednávání, ochota učit se novým věcem a sebeorganizace.

Jaké je řešení? Vedle zřejmé podpory technického vzdělávání třeba alokovat více cizinců? Mají v době koronaviru o cestu do ČR za prací zájem?

Ano, alokace cizinců může být účinným nástrojem. Především kvůli tomu, že jich v průběhu pandemie statisíce odjely zpět domů do svých zemí. Zároveň jsou státy, jako například Ukrajina, kde jsou kandidáti k nalezení a zvyklí pracovat v zahraničí. Situace je teď však výrazně komplikovanější vzhledem k pandemii covidu, jelikož zahraniční kandidáti mají zvýšenou obavu vycestovat. Je to vidět například u polských pracovníků.

V inženýringu a výrobě lze vydělat i 200 tisíc

Jaké profese jsou tedy nyní nejatraktivnější a dají se zde vydělat slušné peníze?

Nejlépe honorovanou pozicí v inženýringu a výrobě je vedoucí výrobního závodu, který si jako jediný z oboru přijde minimálně na 100 tisíc hrubého měsíčně. Nejvyšší maximální mzda na této pozici byla zaznamenána v Praze (200 tisíc), typické rozpětí výše mzdy v rámci republiky však činí 100–180 tisíc korun.

Na šesticifernou nástupní mzdu má v oboru šanci ještě dalších 6 pozic: vedoucí konstrukce (Praha 70–130, Středočeský kraj 70–100), technický ředitel (ve všech krajích, v Praze 90–130, typicky 80–120), vedoucí výroby (v Praze 75–120, Jihomoravském a Plzeňském kraji 70–120, typicky 70–100), manažer štíhlé výroby v Praze, na Liberecku a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (70–100, typicky 65–90), manažer technologie v Praze a Moravskoslezském kraji (65–100, typicky 60–90) a manažer kvality v Praze (70–110) a dalších 7 regionech (typická mzda 60–100).

Všimli jste si při vašem průzkumu nějakých zajímavých trendů nebo nečekaných výsledků?

I když Praha nepatří k tradičním výrobním regionům, lze si zde u naprosté většiny pozic vydělat nejvíce. Existují však i pozice, kde mohou být mzdy v regionech ve srovnatelné výši s hlavním městem, a průzkum odhalil dokonce tři výjimečné případy, kdy si pracovník ve výrobě může mimo Prahu vydělat více. Jde o seřizovače vstřikolisu na Plzeňsku (30–45 tisíc vs. 35–40 tisíc v Praze), mistra lakovny v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (35–50 tisíc vs. 37–45 tisíc v Praze) a strojního údržbáře v Plzeňském kraji (30–45 tisíc vs. 35–40 tisíc v Praze).

Z vašich údajů vyplývá, že v některých regionech je nástupní plat u dělníků 17 nebo 18 tisíc. Zmínili jste Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Čím je to způsobeno a jak dlouho je takový plat udržitelný?

Například v Moravskoslezském kraji je tento fenomén patrný již několik let. Dlouhodobě zde byly mzdy pod průměrem, obzvlášť v menších městech regionu, která i tak měla vyšší míru nezaměstnanosti, proto mohli zaměstnavatelé určovat výšku mzdy. A domnívám se, že tento trend bude udržitelný i nadále.

Jaké pozice tedy jsou v České republice nejméně honorovány a proč?

Nejnižší mzdy mají ve výrobním sektoru pracovníci výrobního provozu, tedy lidé na řemeslnických a dělnických pozicích. Nejhůře jsou honorováni operátoři výroby v Moravskoslezském (17–26 tisíc) a Jihomoravském kraji (18–28 tisíc). Zároveň jde o jediné dva případy v celém výrobním oboru, kde si zaměstnanec při nástupu vydělá méně než 20 tisíc korun. Mzda s dolní hranicí pod 30 tisíci korun je běžná například u pozic CNC operátor, obráběč kovů / horizontář, brusič, zámečník, CNC frézař/soustružník či lakýrník.

Nezaměstnanost může vyšplhat až na 9 procent

Mají lidé v těchto profesích vůbec šanci svou mzdu postupně zvyšovat na nějakou odpovídající úroveň?

Co znamená odpovídající úroveň, je otázka především na zaměstnavatele a je to záležitost jeho potřeb a nabídky a poptávky na pracovním trhu a také kvalit konkrétního pracovníka.

Pokud zůstane pracovník, který není spokojený s výší mzdy, na stejné pozici u stávajícího zaměstnavatele ve výrobním sektoru, tak mu mzda v blízké budoucnosti příliš neporoste. Řešením může být změnit obor, kvalifikaci a práci, změnit zaměstnavatele či si najít práci v jiném regionu, kde bude lépe honorovaná.

Jak trh práce ovlivňuje současná koronavirová krize, respektive jak jej ovlivní například příští rok? Hrozí další pokles mezd, rostoucí nezaměstnanost?

Předpokládám, že míra nezaměstnanosti bude minimálně do konce roku stagnovat, a bude-li růst, tak jen minimálně. O vývoji nezaměstnanosti v roce 2021 se vedou vášnivé polemiky, osobně se nyní domnívám, že se bude držet na úrovní 4–7 %, přičemž největší vliv na její vývoj budou mít vládní dotační programy, pandemická situace, rychlost obnovení průmyslu v Německu a dalších zemích, do kterých ČR exportuje, znovuobnovení turismu v ČR a podobně. Domnívám se, že by se bez přítomnosti programu Antivirus nezaměstnanost vyšplhala až na úroveň 6–9 %.

V řadě odvětví a v mnoha regionech u konkrétních pozic nástupní mzdy stagnují či klesají, což spolu se současnou nejistotou na trhu práce výrazně snižuje zájem u lidí, kteří by chtěli měnit zaměstnání jen kvůli vyšší mzdě. Dokládá to i naše nedávná analýza pracovního trhu, která ukázala, že tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny a vysoká míra spokojenosti souvisí právě i s rostoucí nejistotou na trhu práce.

Dokázali byste predikovat, jaké hlavní rysy bude český pracovní trh mít řekněme za 5–10 let?

Domnívám se, že se do popředí dostanou společnosti, které budou mít svůj vývoj a budou schopny tvořit „finální“ produkt. Zcela určitě budou úspěšné i společnosti, které investují, resp. budou investovat, do robotizace a digitalizace. Zároveň předpokládám výrazný růst odvětví business services, kde se odhaduje potřeba nových zaměstnanců do roku 2025 na úrovni až 70 tisíc lidí.

Autor: Jiří Böhm

Další rozhovory