Za elektřinu jednou zaplatíme digitálním energocoinem

Foto zdroj: Focuson.cz
Byznys Lidé 12. 05. 2022

Za elektřinu jednou zaplatíme digitálním energocoinem

Jaká je budoucnost plateb v Česku? Dočkáme se programovatelných peněz, za které si pořídíme pouze specifikované zboží? Nebo budeme i nadále používat staré dobré české koruny? O tématu programovatelných peněz, beyond bankingu a nové aplikaci DoKapsy hovořil pro FocusOn Vladimír Vojtíšek, ředitel ČSOB pro oblast daily banking.

Když se řekne banka, představíme si bankéře, který vydává, respektive přijímá peníze. Co si však máme představit pod pojmem „beyond banking“?

To je takové krásné slovo, které se strašně špatně překládá do češtiny. Je to vlastně cokoliv, co banka poskytuje svým klientům a není to finanční služba, mimo to svoje standardní spektrum, které banky mají. Dalo by se tak hezky říct „více než bankovnictví“.

Proč to banky vůbec nabízejí?

Pro banky je to prostor, kde mohou zaujmout své klienty a kde je mohou motivovat, aby s bankou zůstali. Řada beyond banking řešení míří i na neklienty. Dalším důvodem je určitě to, že se každá banka chce odlišovat. Každá banka má spektrum trochu jiné, míří jiným směrem a ta spektra jsou velmi široká. No, a v neposlední řadě nás to obrovsky baví. 

Můžete to představit na nějakém konkrétním příkladu?

Příkladů se opravdu dá sehnat velké množství, ale asi největším počinem loňského roku byla bezesporu bankovní identita, která přinesla digitální přístup ke službám státu.

A kolik lidí tyto služby využívá?

Bankovní identita je poměrně mladá záležitost. V tom plném náběhu začala v polovičce loňského roku, ale můžeme říct, že než přišla bankovní identita, zhruba 400 tisíc osob mělo nějakou formu elektronické identity, se kterou mohly přistupovat k určitým službám. Za ten půlrok bankovní identita uvádí, že aktivně využilo 700 tisíc lidí přístupy ke službám státu a její dostupnost je pro 6 milionů osob napříč republikou. Kdokoliv, kdo má přístup do elektronického bankovnictví, se tak může dostat k zajímavým službám. 

Vy jste zmínil, že těch služeb je více. Naznačujete, že státní identita, respektive služby související s napojením na stát jsou nejvíc využívané. Je něco konkrétního, co byste mohl zmínit?

Asi ten nejčastější scénář, který se objevuje, je přístup do Portálu občana v rámci státní správy. Lidé zde kontrolují, jestli mají platný občanský průkaz, kolik bodů mají nashromážděno v rámci rejstříku, ale je to i prostor, kde můžou měnit komunikační schéma se státem. Řadu lidí to motivovalo k tomu, že si otevřeli, jako fyzické osoby, datové schránky, které byly do té doby nedostupné – muselo se chodit na poštu. Takže tady to tak odstartovalo a teď jsme v období daňových přiznání, začíná taková ta neoblíbená část roku a tam ta bankovní identita jednoznačně pomáhá, protože vlastně nemusíme vystrčit nohu z domu a můžeme vše obsluhovat na dálku.

Což bylo v době pandemie více než vítané. V souvislosti s beyond bankingem mluvíme také o programovatelných penězích. Co si můžeme představit pod tímto pojmem?

Termín programovatelné peníze není úplně ustálen. Nejstaršímu druhu těchto peněz říkáme bitcoin a banky o tomto směru přemýšlejí a analyzují prostředí, co všechno se může v tomto směru odehrát. Není to o tom, že bychom chtěli investovat do kryptoměn, ale v úvahách bank jsou programovatelné peníze něco, kde můžete vytvořit určitou specifickou měnu a vložit jí předdefinované chování. Vezmu to velmi teoreticky – mám dceru a dávám jí kapesné. Potřebuji, aby si primárně kupovala svačiny a obědy, a ona to samozřejmě občas fláká a radši si koupí nějaké oblečení. Zkusme si představit, že bychom teoreticky byli schopni vyrobit měnu, která říká: „Tahle měna se jmenuje kapesné a tady ji máš k dispozici. Můžeš za ni koupit pouze svačinu a oběd.“ 

V jakém stadiu už to, o čem se teď bavíme, je?

Tato technologie existuje už relativně dlouho. Asi se úplně necítím na to, tady vysvětlovat, co je distribuovaná účetní kniha, blockchain atd., ale toto technologické prostředí už existuje. Zkusme si zase představit normální fyzickou osobou, která vlastní dům. Teoreticky si můžeme zavést měnu, pojďme jí říkat například „energocoin“, a to je jeden způsob, jak získáme nějaká aktiva, která převedeme do digitální podoby a můžeme s nimi platit. A teď, když si vezmete, že těch oblastí máte více, tak by se vám mohlo stát, že půjdete koupit chleba do pekárny a nebudete vůbec platit českou korunou, ale nějakou formou toho, co máte k dispozici. Je důležité vnímat, že pro banky nejsou programovatelné peníze jako kryptoměny. Kryptoměna je volatilní a je to spíš, řekněme, spekulace, v dnešní době to není skutečně platební nástroj. Programovatelné peníze umožňují verze, odborně se tomu říká stablecoin, to znamená, že je jasně zafixovaná hodnota, že se jedna koruna rovná jednomu energocoinu. V minulosti byly platební systémy zdlouhavé a vlastně tu technologii používáme dodnes, zatímco Blockchain je technologie, která provádí převod hodnoty v řádu nějakých milisekund, a je tak velmi rychlá.

To, co jste zmiňoval, je to reálně využitelné u nás v Česku? Nebo se zatím opravdu bavíme pouze o budoucnosti?

Bavíme se o budoucnosti, nic takového plošně neexistuje. Jeden z těch možných scénářů užití jsou určité systémy, v České republice například existuje tzv. Mikulovcoin. Mikulov si zavedl svou vlastní měnu a vlastně je to jeden z těch principů, kdy on za něco odměňuje své občany a nechá je potom tu měnu použít při placení. To, o čem mluvím já, je jedna z verzí možných budoucností, která opravdu nemusí nastat, ale ty aplikace jsou širší. Je důležité si uvědomit, že oproti standardním převodům peněz ty peníze opravdu mají vlastnost, že stojí stejně, když převádíte jeden halíř nebo sto milionů. 

Bavíme se tu hodně o budoucnosti. Co ale rozhodně není budoucností, je aplikace DoKapsy, kterou jste nedávno rozjeli. K čemu taková aplikace slouží?

Aplikace DoKapsy je zhmotněním snahy ČSOB dodávat svým klientům užitečné služby. Je to aplikace, na které nic nevyděláváme, a je to pro nás do značné míry testovací prostředí laboratoře, kde si zkoušíme služby, které bychom jednou chtěli zavést do hlavní mobilní aplikace ČSOB Smart. Pokud mám být velmi konkrétní, ČSOB vybudovala společně se svými partnery poměrně komplexní mobilní platformu různých mobilních služeb, což je něco, co tam nabízíme. Převedu-li to do češtiny, tak tam jsou nákupy nebo platby za parkování v jednotlivých městech, platby za lístky hromadné dopravy, pak jsou věci, které si myslím, že jsou pro klienty užitečné, což jsou věrnostní kartičky, různé slevové programy, a celé se to snažíme propojovat s něčím, co ještě bude zajímavé. 

Vy jste zmiňoval mnoho plusů pro vaše klienty. V čem se aplikace DoKapsy liší v porovnání s jinými aplikacemi?

Žádná taková další aplikace zatím není, tím bych chtěl začít, ale samozřejmě to říkám velmi nadneseně. Myslím, že se liší v tom, že není jenom pro klienty a je otevřená i pro neklienty. Na úrovni aplikace vlastně neřešíme, jestli ten, kdo využívá její služby, je klient, nebo neklient. Dále jsou tam dvě funkce. Jednak tam jsou přehledy karet a transakcí, které jsou, řekněme, přehlednější než v tom normálním mobilním bankovnictví. A současně je tam něco, čemu říkáme propozice na cesty, což je vyloženě jenom pro klienty. To vlastně funguje na tom principu, že vracíme všem našim klientům, kteří zaplatí kartou v zahraničí, 1,5 procenta z plateb.

Těch možností, co zaznívají, je hodně. V čem vy sám vidíte největší přínos této aplikace?

To je právě dost individuální. Nejvyužívanější část aplikace jsou slevové kartičky. Čím dál více se nám ale prosazují právě ty mobilní scénáře. 

Vy jste zmínil, že za těmito aplikacemi, a i dalšími plány, stojí velké týmy. Prozradíte, jestli týmy chystají ještě nějaké další novinky, na co by se vaši klienti, nebo i neklienti, mohli těšit?

V nejbližších dnech budeme spouštět MHD lístky pro Prahu, které nám zatím chyběly. Také hodně přemýšlíme o tipech na výlety, kde bychom propojili mapové podklady a hledali alternativy pro zajímavé výlety, které nejsou v ostatních aplikacích dostupné. Budeme si určitě hrát i na straně karetních transakcí a rádi bychom došli i k tomu, abychom tam vlastně ukázali i třeba digitální účtenku. Když pak půjdete reklamovat platbu, už nemusíte hledat, kde máte v šanonu schovaný ten papírek, a jen se podíváte do aplikace, kde budete mít plnohodnotnou digitální účtenku.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články