8 tisíc měsíčně za zdravotní pojištění a desítky tisíc korun jako spoluúčast. Čeká to i Čechy?

Jana Jarolímková je ve Švýcarsku 16 let a šest let pracuje jako poradkyně pro pojišťovnu Visana. Původně nepočítala s tím, že její hlavní klientelou budou Češi a Slováci, ale přesně tak to dopadlo. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité mít finanční rezervu, jak funguje švýcarské zdravotní pojištění s franšízou, proč syn má ve třídě jen dva pravé Švýcary a jak Švýcarsko řeší eutanázii již 100 let. Sledujte švýcarský speciál na platformě FocusOn – sérii rozhovorů s Čechy, kteří žijí v zemi helvétského kříže.

Jana pracuje pro pojišťovnu Visana a specializuje se především na zdravotní pojištění, ale radí i s pojištěním domácnosti, škod vůči třetím osobám nebo právním pojištěním. „Za těch šest let se na mě obrátilo hodně Čechů a Slováků. Stalo se to tak, ani jsem s tím nepočítala na začátku.“

Kdo jsou její klienti? „V podstatě všechny generace, dokonce i starší lidé těsně před důchodem. Řemeslníci, pracovníci v hotelnictví jako kuchaři nebo manažerské pozice a sportovci.“

Práci ve Švýcarsku najít není složité. „Jazyková vybavenost je samozřejmě důležitá. Jsou pozice, kde si člověk vystačí s angličtinou, ale němčina je taky hodně důležitá.“

Pojištění v praxi

Na co Češi nejvíc narážejí na začátku? „Pojištění překvapí, jak funguje – cena pojistky se počítá podle věku a místa bydliště, což má obrovský vliv. Člověk má ještě takzvanou franšízu, musí si hodně doplatit. Doporučuji, aby si dávali pozor a měli finanční rezervy, nebo si správně nastavili pojistku.“

Jak to funguje konkrétně? „Každá operace stojí jinou částku. Když se to týká nemoci – protože úrazy běží přes zaměstnavatele, to je jiná kapitola – například náhlá příhoda břišní, řekněme operace, stojí 5000 franků, což je asi 130 000 korun. Když má zákazník franšízu 2500 franků (65 000 korun), zaplatí nejen měsíčně třeba 300 franků (7 850 korun) za pojistku, ale i těch 2500 franků franšízy. A k tomu ještě ze zbývajících 2500 franků 10 procent.“

Může to Čechy odradit? „Těžko posuzovat. Záleží opravdu na příjmech. Hodně jich přichází bez znalosti řeči a tím jsou znevýhodněni. Doporučovala bych, když už někdo chce do Švýcarska přijít, aby se naučil řeč – němčinu nebo francouzštinu, italštinu. Románština už není tak potřeba, ale jedna z řečí je důležitá.“

Minimální mzda? Zatím diskuze

Existuje ve Švýcarsku minimální mzda? „Je to zatím celkem otevřená diskuze. Jsou branže, kde existují smlouvy pro celou branži, třeba stavební – teď se zrovna vyjednává. Ale reálně minimální mzdy moc neexistují. Jsou kantony, které to mají pro některé branže, ale není to plošné.“

Kolik si vydělá řemeslník? „Spíš bych to nechala na vyhledávač přes webové stránky jobs.ch, kde si člověk může najít, kolik daný řemeslník ve Švýcarsku vydělává. Od toho se může odrazit. Netroufala bych si střílet čísla, ale existují stránky, kde si může člověk vypočítat plat pro danou profesi a pak se dobře prosadit ve vyjednávání. Ale pozor – většina zahraničních pracovníků je žádaná právě proto, že nežádají vysoké mzdy.“

16 let ve Švýcarsku a švýcarské občanství

Jana je ve Švýcarsku 16 let a má švýcarské občanství. Jak složité bylo ho získat? „Není to úplně jednoduché. Měla jsem samozřejmě trochu jednodušší situaci – exmanžel měl švýcarské občanství, děti, jak se narodily, získaly také, a já jsem byla jediná, kdo ho ještě neměl. Pak jsem splnila určité podmínky, včetně znalosti jazyka a referencí, a mohla jsem požádat o švýcarské občanství.“

Co se za 16 let nejvíc změnilo? „Spíš to vidím u sebe samotné. Když jsem před 16 lety přišla, teprve jsem si zvykala na prostředí, na odlišnosti. Teď po těch 16 letech se tady cítím opravdu doma a miluji švýcarskou přírodu, hory. To je opravdu něco úžasného.“

Čtyři volby ročně a referenda

Švýcarsko je známé přímou demokracií. Jak to funguje? „Vidím na ulicích ve městě, jak probíhají referenda. Někdy podepisuji, když je to téma, které mě zajímá a chci ho podpořit, aby se dostalo k volbám. Čtyřikrát za rok chodíme volit.“

Čtyři volby za rok? „Především jsou to právě referenda. Když získají dostatek hlasů a podpory veřejnosti, přijde to k dalšímu volení. Když se schválí, jde to do parlamentu a musí se prosadit.“

Syn má ve třídě jen dva pravé Švýcary

Typického Švýcara už není lehké najít. „Opravdu se to změnilo. Sedláci nebo lidé v horách tam víc žijí švýcarskou komunitou, v městech je to víc promíchané. Musím uvést příklad – syn má ve škole možná dva pravé Švýcary, jinak jsou všechno cizinci. Ale to je normalita ve všech městech.“

Kolik jazyků děti umí? „Syn mluví česky od narození, pak ve škole začal švýcarskou němčinou ve školce a Hochdeutsch – spisovnou němčinou. Potom pokračoval francouzštinou a teď má angličtinu, kterou umí trochu líp než francouzštinu, protože ji má rád. Takže čtyři jazyky. Dcera taky.“

Pozitivní zkušenost se Švýcary

Jak Švýcaři vnímají Čechy? „Přiznám se, že jsem se ve Švýcarsku setkala spíš s pozitivními zkušenostmi. Neměla jsem pocit, že by mě nějak špatně hodnotili. Každopádně jsem musela samozřejmě dokázat, co umím, ale to musí každý. Nemám pocit, že by Švýcaři byli nějak negativně zaměření vůči české nebo slovenské komunitě. Spíš je to o tom, jaký člověk je a jak komunikuje s druhými.“

Co na Švýcarech obdivuje? „Švýcary mám ráda jako lidi, protože když už někoho přijmou a spřátelí se, má to váhu. Opravdu má člověk pocit, že může důvěřovat. A to je důležité.“

Doporučila by Švýcarsko? „Určitě. Mně se zdá, že tady šikovný člověk se neztratí. Kdo něco umí a chce dokázat i podnikání – mám pocit, že jsou velice dobré možnosti začít. Švýcarsko má možnosti, není to tak složité.“

Školství: Individuální přístup

Jak funguje inkluze ve školách? „Školy jsou na to připravené. Mají speciální pedagogy, kteří podporují děti, které třeba nestačí ve výuce nebo jsou pomalejší. Mají v podstatě změněné učební plány a jsou doprovázeny speciálním pedagogem.“

Funguje to dobře? „Není to vnímáno negativně. Naopak je snaha integrovat všechny, ať už se někdo odlišuje jakkoli. Nebo i řeč. Když člověk přijde bez znalosti řeči, jsou speciálně individuálně nabízené výuky jazyků pro děti, co přišly z Ukrajiny nebo přijdou z jiného kantonu. Třeba moje dcera, když jsme sem přišli, dostala učitele a měla individuální lekce francouzštiny.“

Péče o seniory na vysoké úrovni

Jak Švýcarsko řeší stárnutí populace? „Ve Švýcarsku vnímáme péči o seniory na velmi vysoké úrovni. Je zde úcta vůči starším lidem. Vidím to i v obchodech – prodavači se chovají velmi mile k lidem, když třeba nestačí tak rychle. Každopádně jsou i domovy důchodců, ale jsou celkem drahé. Je zde zajištěna péče přímo doma, dochází třeba z agentur, které se starají o seniory doma.“

Je běžnější péče doma nebo v domovech? „Jsou obě možnosti. Domovy důchodců nebo takové chráněné bydlení jsou opravdu drahé. To si každý Švýcar nemůže dovolit. Ale péče v domácnosti pak už funguje lépe, je to levnější varianta a zároveň rodina se může také podílet. Jsou různé možnosti podle toho, jak rodina žije.“

Eutanázie: 100 let kontroverzní téma

Švýcarsko je známé povolenou eutanázií. Jak to vnímají Švýcaři? „Je to velké téma a je to kontroverzní, ale Švýcaři se eutanázií zabývají už 100 let. To málokdo ví. Je to tady velmi dlouho zavedeno. V podstatě spíš je to téma pro země, které ještě toto nemají zavedené. Ale samozřejmě se neustále zlepšuje, jak to podchytit, aby nedocházelo k situacím, kdy dojde k eutanázii a není to od rodiny přáno.“

Roste zájem o eutanázii? „Předpokládám ano. Jsme konfrontováni s vysokou kvalitou života, každý očekává, že můžeme cokoliv. A když už ne, tak potom třeba život nemá takovou hodnotu. Ale to jsou zase úplně jiná témata. Samozřejmě jsou prověřovány všechny okolnosti, podle toho se pokračuje dál, jestli bude eutanázie provedena nebo ne.“

Fondue místo kapra

Na závěr odlehčené a aktuální téma, a sice Vánoce. Jsou švýcarské Vánoce podobné těm českým? „Oni mají fondue. Já jsem byla překvapená na Štědrý den, že jsem chtěla dělat rybu, a partner říká: Ne, my děláme fondue. Takže určitě, co se týká jídla, je to jiné.“

Děkujeme partnerům Švýcarského speciálu, společnostem DRFG, S1 Solutions a Novatop.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast

Z videa či podcastu se kromě výše uvedeného dozvíte také:

1. Podrobnosti o tom, jak funguje švýcarský systém pojištění úrazů přes zaměstnavatele a jaké jsou tam rozdíly oproti pojištění nemocí
2. Janiny osobní zkušenosti z procesu získávání švýcarského občanství a jaké konkrétní podmínky musela splnit
3. Detailní informace o tom, jak probíhá sběr hlasů pro referenda na ulicích švýcarských měst a jaká témata jsou aktuální
4. Konkrétní příklady toho, jak švýcarské školy řeší jazykovou bariéru u dětí z různých kantonů nebo ze zahraničí
5. Janiny postřehy o rozdílech mezi péčí o seniory v České republice a ve Švýcarsku z hlediska nákladů i kvality