Koučink už dávno není jen o výkonnosti. Stále více manažerů i podnikatelů hledá jistotu sami v sobě a obrací se na odborníky, kteří jim pomáhají posilovat mysl. „Jistota není o vnějších okolnostech, ale o stavu mysli,“ říká profesionální koučka Claudie Cross Křížová. V rozhovoru pro pořad Big Deal na platformě FocusOn vysvětlila, proč je rok 2025 přelomový. Claudie je zároveň jednou z řečnic nadcházejícího Týdne inovací, jehož mediálním partnerem je FocusOn.cz.
Hned v úvodu zazněla otázka, zda není dnes trh přesycený koučinkem. Křížová přiznala, že i ona sama měla problém označovat se za koučku: „Ten pojem je zakalený. Spousta lidí se dnes nazývá koučem, aniž by prošli adekvátním výcvikem. Někdy stačí tříměsíční kurz a už se ohánějí titulem kouč.“
Mezinárodní federace koučů (ICF) přitom podle ní uděluje certifikace obdobné akademickým titulům – od úrovně bakaláře až po doktorát. „Pro nejvyšší certifikaci je nutné mít 2 500 hodin placených koučinků, desítky hodin s mentorem, absolvovat výcvik, zaslat nahrávky k posouzení a složit tříhodinový test v angličtině. To je práce s lidskou duší a měla by mít minimálně takovou váhu jako vzdělání lékaře,“ zdůraznila.
Kouč versus terapeut
Zásadní část rozhovoru se věnovala rozdílu mezi koučem a terapeutem. Křížová vysvětlila, že terapie pomáhá člověku, který je „pod nulou“, trpí traumatem nebo se ztrácí v problémech. Kouč nastupuje až ve chvíli, kdy je klient na neutrální pozici a hledá, jak se posunout dál: „Terapeut vás dovede zpět do rovnováhy, zatímco kouč vás učí, jak svou mysl posilovat, abyste podobné situace zvládali sami. Není to o radách, ale o kladení správných otázek.“
Podle Křížové se změnilo také vnímání veřejnosti. Zatímco ještě před několika lety bylo stigma chodit na terapie, dnes se lidé častěji obracejí nejen na terapeuty, ale i na kouče. Zvlášť v byznysu se ukazuje, že psychická kondice je stejně důležitá jako ta fyzická.
Klienti všech věkových kategorií a pracovních pozic
Křížová uvedla, že mezi její klienty patří především lidé na manažerských pozicích. Mezi její klienty patří muži i ženy, zakladatelé startupů i zkušení ředitelé firem. „Miluji tu různorodost příběhů. A i když za mnou přicházejí lidé různého věku a z odlišných prostředí, témata se nakonec hodně podobají,“ uvedla.
Rok 2025 je podle ní typický tím, že se lidé méně ptají, jak být výkonnější, a více zkoumají sami sebe: „Manažeři se ptají, proč vlastně dělají to, co dělají, a pro koho. Co jim dává jistotu v době, kdy umělá inteligence mění trhy a jistoty mizí. Čím dál víc chápou, že jistota není o okolnostech, ale o stavu mysli,“ vysvětluje.
Data z neurovědy: 95 % myšlenek se opakuje
Na nadcházejícím Týdnu inovací Křížová vystoupí s přednáškou o myšlení a komunikaci. Opírá se přitom o data z neurovědy. Citovala výzkumy, podle nichž „90 % našeho prožívání tvoří vnitřní svět: myšlenky a emoce – a jen 10 % je viditelné chování. A podle doktora Jo Dispenzy se od 35 let 95 % myšlenek a emocí stále opakuje.“
To podle ní vysvětluje, proč lidé často uvíznou v koloběhu stejných pocitů a stereotypů: „Každý den pijeme tu samou kávu, automaticky odpovídáme na otázku ‘Jak se máš?’ stejně. A přitom chceme dosahovat nových cílů. Koučink pomáhá tyto vzorce narušit.“
Úspěch versus neúspěch
V rozhovoru padla i zásadní otázka: není realitou spíš neúspěch než úspěch? Křížová reagovala: „Neúspěch neberu jako stav, ale jako přechodovou fázi. Je vždy součástí cesty k úspěchu. Důležité je umět být spokojený i bez vnější validace – a to je skutečný úspěch.“
V této souvislosti připomněla, že mnohé inspirativní osobnosti prošly dramatickými pády. Režisér Viktor Tauš například zažil život na ulici a drogovou závislost, než získal Českého lva. „Tyto příběhy ukazují, že cesta k úspěchu je vždy křivolaká a neúspěch je jen její součást,“ dodala.
Ranní rituál vděčnosti
Na závěr Křížová nabídla i praktickou radu, kterou může vyzkoušet každý. „Ráno po probuzení se zastavte a řekněte si, za co jste vděční: za život, za tělo, za možnost tvořit svůj den. Než se spojíte se světem, spojte se sami se sebou. Je to mnohem silnější než začít den porovnáváním na sociálních sítích,“ popsala svůj rituál.
Podle ní jde o jednoduchý způsob, jak přerušit automatismus myšlení a nasměrovat hlavu k tomu, co člověk opravdu chce.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně probíhá certifikační proces ICF a kolik hodin výcviku stojí za jednotlivými tituly?
- Proč považuje Křížová kladení správných otázek za celoživotní umění?
- Jaké typické chyby dělají manažeři, když řeší stres a strach?
- Co mají společného nejvlivnější lidé Česka, se kterými vedla rozhovory do svého podcastu?
- Jaké „aha momenty“ získává Křížová sama ze svých ranních rituálů a studia neurovědy?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
