Nejzbytečnější náklad na energie ve firmě? Ten, o kterém ani nevíte, že vzniká
V rozhovoru pro Byznys DNA expert na energetiku ze společnosti BDO Zdeněk Kaplan vysvětluje, jak firmy mohou začít s energetickým managementem, proč je klíčové detailní měření spotřeby a jakou roli budou hrát automatizace, bateriová úložiště nebo fotovoltaické systémy.
SpotifyNejvětší ztráty vznikají bez povšimnutí
Podle Kaplana firmy dlouhé roky energetiku příliš neřešily. Ceny energií byly relativně stabilní, náklady předvídatelné a tlak na optimalizaci minimální. Situace se však zásadně změnila po energetické krizi spojené s válkou na Ukrajině a výraznou volatilitou cen.
„Největší náklad firmám často způsobuje nevědomost. Výrobní ředitelé dokonale rozumí výrobním procesům, ale energetika bývala dlouho vnímána jako samozřejmost. A právě tam vznikají největší ztráty,“ říká Kaplan.
Typickým příkladem jsou takzvaná hluchá období. Firma sice vyrábí pouze v pracovních dnech, ale část technologií zůstává v provozu nepřetržitě. Energetický audit jedné společnosti například odhalil, že během víkendů dochází ke zbytečné spotřebě elektřiny v kompresorovně a zároveň se vytápí prázdná výrobní hala.
Bez měření není řízení
Základ moderního energetického managementu dnes podle Kaplana tvoří podružná měření. Zatímco dříve firmám stačil jeden elektroměr a jedna měsíční faktura, dnes je potřeba sledovat spotřebu jednotlivých provozů samostatně.
Měření na úrovni výrobních linek, kompresoroven, osvětlení nebo vytápění umožňuje vytvářet průběhové diagramy spotřeby a přesně identifikovat, kdy a kde energie vzniká nebo se zbytečně ztrácí.
„Z průběhových křivek lze velmi rychle poznat, jak se areál chová. Stejně jako doma vidíte, kdy vaříte nebo používáte spotřebiče, lze i v průmyslovém provozu přesně identifikovat jednotlivé odběry,“ vysvětluje Kaplan.
Investice do monitorovacího systému se podle něj zpravidla vrací během čtyř až pěti let. Návratnost navíc nezahrnuje pouze přímé úspory spotřeby, ale také lepší vyjednávací pozici při nákupu energií, optimalizaci rezervovaného příkonu nebo možnost reagovat na vývoj spotových cen.
Spotové ceny přinášejí příležitosti i rizika
Energetický trh se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco dříve firmy běžně fixovaly ceny energií na delší období, dnes část podniků využívá nákup elektřiny na spotovém trhu.
V letních měsících, zejména v době vysoké výroby ze solárních elektráren, dochází pravidelně k poklesu cen elektřiny až do záporných hodnot. Firmy, které nakupují na spotu, tak mohou krátkodobě výrazně ušetřit.
Kaplan však upozorňuje, že tato strategie s sebou nese i významná rizika.
„V krizových situacích, například během začátku války na Ukrajině nebo při geopolitickém napětí, mohou ceny energií velmi rychle růst. Firmy pak nakupují za extrémně vysoké ceny a ztráty mohou být značné,“ upozorňuje.
Optimální strategií je podle něj kombinace dlouhodobě zajištěných kontraktů a části otevřené pozice reagující na aktuální vývoj trhu. Klíčovým předpokladem je ale znalost vlastního odběrového profilu.
Automatizace a umělá inteligence
Jakmile firma získá dostatek dat o spotřebě, může přejít k automatizaci energetického řízení. Moderní systémy dnes dokážou regulovat osvětlení, vytápění nebo provoz kompresorů podle aktuální potřeby výroby.
Kaplan doporučuje postupovat postupně. „Nejdříve je potřeba systému porozumět a ověřit si fungování jednotlivých opatření v praxi. Teprve poté dává smysl zavádět automatizované algoritmy,“ říká.
Umělá inteligence podle něj bude stále více využívána především pro prediktivní řízení energetiky. Systémy dokážou předvídat vývoj počasí, výrobu z fotovoltaiky nebo potřebu vytápění a podle toho optimalizovat provoz areálu.
Fotovoltaika a bateriová úložiště
Zájem o fotovoltaiku na průmyslových objektech po období rekordních cen energií částečně ochladl. Přesto Kaplan považuje vlastní výrobu elektřiny za smysluplnou, pokud je správně navržena.
Klíčové je podle něj dimenzovat systém tak, aby výroba co nejvíce odpovídala vlastní spotřebě firmy a minimalizovaly se přetoky do distribuční sítě.
„Fotovoltaika stále ekonomicky dává smysl. Významně ale záleží na správném návrhu systému a na schopnosti energii přímo spotřebovat,“ vysvětluje.
Bez dotační podpory se návratnost fotovoltaických systémů pohybuje přibližně kolem patnácti let, se státní podporou pak zpravidla mezi osmi až deseti lety.
Další vrstvu energetické optimalizace představují bateriová úložiště, která umožňují ukládat energii vyrobenou během dne a využívat ji ve špičkách nebo při vyšších cenách elektřiny.
Kaplan zároveň upozorňuje na rostoucí význam komunitní energetiky, zejména u firem s více provozy nebo areály.
Odpadní teplo jako nevyužitý zdroj
Jedním z nejčastějších příkladů neefektivního hospodaření s energií je podle Kaplana nevyužívání odpadního tepla.
V jedné z firem například kompresorovna produkovala značné množství tepla, které bylo bez užitku odváděno pryč, zatímco výrobní hala byla vytápěna zemním plynem.
„Doporučili jsme využít odpadní teplo z kompresorovny pro vytápění haly. Firma díky tomu výrazně omezila spotřebu plynu a zjistila, že dostupné teplo pro provoz plně postačuje,“ popisuje Kaplan.
Podobné situace podle něj ukazují, že největší úspory často nevznikají díky složitým technologiím, ale díky lepšímu přehledu o fungování provozu.
Jak začít s energetickým managementem
Na závěr Kaplan zdůrazňuje, že nejdůležitější je vůbec začít se energetice systematicky věnovat.
„Firmy často zjistí, že samotná měsíční faktura jim poskytuje jen velmi omezené informace. Jakmile začnou spotřebu detailně měřit, přirozeně se otevírají další možnosti optimalizace,“ říká.
Právě detailní znalost spotřeby podle něj následně umožňuje správně nastavit nákupní strategii, rozhodovat o investicích do fotovoltaiky, bateriových úložišť nebo automatizace a dlouhodobě snižovat energetické náklady.
Kaplan zároveň očekává, že v horizontu několika let budou mít i středně velké firmy vlastní energetické specialisty nebo manažery s hlubší expertizou v oblasti energetiky.
Celý rozhovor se Zdeňkem Kaplanem si můžete poslechnout v podcastu Byznys DNA na FocusOn.cz.