Česko je závislé na Americe od čipů po jazykové modely. „Je to riziko,“ říká AI expert

Česko chce patřit mezi lídry umělé inteligence ve střední Evropě, samotné ambice ale nestačí. Potřebuje kvalitní data, připravené firmy a miliardové investice do výpočetní infrastruktury. Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena v pořadu Inside Tech na platformě FocusOn.cz mluvil také o ruské dezinformační mašinérii, evropské regulaci a o tom, proč je načase o AI méně mluvit a více konat.

Spotify

Cesta k pozici vládního zmocněnce pro umělou inteligenci nemusí vést výhradně přes technické obory. Lukáš Kačena vystudoval politologii a mezinárodní vztahy a po škole začal pracovat jako konzultant pro veřejnou správu ve velké poradenské společnosti. Získal tak zkušenosti s fungováním státu, jednotlivých ministerstev i se strategickým plánováním. Následně se začal věnovat státní podpoře výzkumu a vývoje, což ho přivedlo do Technologické agentury ČR. Právě tato profesní cesta se podle něj stala předstupněm k současné vládní funkci.

Technické vzdělání přitom nepovažuje za jediný předpoklad pro práci v oblasti AI. Důležitá je podle něj také schopnost vnímat širší společenské, ekonomické a politické souvislosti.

„Umělou inteligencí se zabývám dnes a denně už asi pátým rokem. Je to technologie, která je ohromným společenským fenoménem. Můj generalissimus a schopnost obecného náhledu na věci mi pomáhají, protože ve své roli řeším zdravotnictví, vzdělávání, podporu výzkumu nebo obranu,“ vysvětluje Lukáš Kačena.

O AI se více mluví, než se skutečně koná

Umělá inteligence se stala jedním z hlavních témat technologických konferencí, médií i firemních strategií. Podle Kačeny však stále existuje výrazný rozdíl mezi veřejnou debatou a skutečným zaváděním AI do praxe.

Firmy často začínají s AI proto, že mají pocit, že ji jednoduše musí používat. Předem si ale neurčí, k čemu má technologie sloužit, jakou hodnotu má přinést ani zda se investice skutečně vyplatí. „Někdy se zjistí, že firma nemá připravené procesy ani tým nebo nemá dostatečně kvalitní data. Zavádění AI do procesů firem nebo institucí je daleko složitější disciplína,“ upozorňuje Kačena.

Prvním krokem bývá používání velkých jazykových modelů ke zvýšení osobní produktivity zaměstnanců. Skutečná integrace AI do firemních procesů však vyžaduje připravená data, jasně definované cíle, odpovědný tým a dostatečné finanční i personální kapacity.

Rohlík ukazuje, jak může AI přinášet návratnost

Za jeden z pozitivních příkladů označuje Kačena společnost Rohlík. Její zakladatel Tomáš Čupr podle něj velmi rychle pochopil, jak lze umělou inteligenci využít v konkrétním podnikání. Z týmu, který zaváděl AI do fungování Rohlíku, následně vznikla samostatná společnost Duvo.ai.

Právě podobné nástroje mohou podle Kačeny firmám přinášet měřitelnou návratnost a současně zjednodušovat služby zákazníkům. Takto pokročilé využití AI však zatím není mezi českými podniky běžným standardem.

Rusko generuje desetitisíce zavádějících textů

Významným tématem rozhovoru bylo zneužívání umělé inteligence k masovému šíření dezinformací. Velké množství automaticky vytvořených textů následně může ovlivňovat veřejný digitální prostor i data, ze kterých se učí jazykové modely.

Proti podobným hrozbám je podle vládního zmocněnce nutné využívat stejné technologické nástroje, jaké používají jejich původci. „Nástroje, které vytvářejí a násobí hrozby, musíme používat i k tomu, abychom se před nimi dokázali bránit. Je to takový nekonečný boj dobra a zla – oba máme stejné meče,“ říká Kačena.

Česko a Polsko jednají o AI Gigafactory

Pro další rozvoj umělé inteligence je zásadní dostupnost dostatečného výpočetního výkonu. Evropa proto vyhlásila soutěž na vybudování takzvaných AI Factories a AI Gigafactories.

Menších AI Factories má vzniknout 19. Jedna z nich se nachází v Ostravě v rámci superpočítačového centra IT4Innovations. U podstatně větších AI Gigafactories se původně počítalo s pěti projekty, podle Kačeny to však nyní vypadá, že by jich v Evropě mohlo vzniknout sedm.

„Klíčové je zdůraznit, že do projektu vstupují soukromí investoři, kteří pokryjí přibližně dvě třetiny celkové investice. Myšlenka společné iniciativy navíc vznikla už za mého předchůdce Jana Kavalírka. Cílem bylo spojit síly například s Polskem a společně přesvědčit Evropskou komisi, aby alespoň jedna z plánovaných AI gigatováren vznikla ve střední a východní Evropě,“ dodává s tím, že cena by se měla pohybovat řádově v miliardách.

„Základní logikou je přesvědčit Evropu, že jedna z AI Gigafactories má být ve střední a východní Evropě. Tím, že se spojíme s Poláky, zvyšujeme svou šanci. Ještě ale budeme muset vyhodnotit, zda se nám vůbec vyplatí do projektu investovat veřejné peníze,“ doplňuje Kačena.

Český zákon o AI

Podle Kačeny je český implementační zákon k evropskému AI Actu již připraven. V současnosti prochází meziresortním připomínkovým řízením, po jehož dokončení by měl zamířit na jednání vlády a následně do Parlamentu. Zdůrazňuje přitom, že nejde o nový regulatorní rámec, ale o technickou normu, která určí kompetence českých úřadů při dohledu nad dodržováním evropské legislativy.

„Zákon už je napsaný a aktuálně prochází meziresortním připomínkovým řízením. Poté bychom ho chtěli předložit vládě a následně Parlamentu. Nejde o zákon, který by přinášel novou regulaci. Je to čistě technická norma, která implementuje evropský AI Act a určuje, které české orgány budou dohlížet na jeho naplňování. Veškeré politické a filozofické debaty o regulaci AI probíhaly na evropské úrovni, my v Česku pouze nastavujeme způsob kontroly.“

Cílem je silnější Česko i technologicky suverénnější Evropa

Podle Kačeny si Evropa stále více uvědomuje, že v oblasti umělé inteligence ztrácí tempo vůči Spojeným státům i Číně. Za jedno z největších rizik označuje závislost na amerických technologiích: od čipů přes cloudové služby až po velké jazykové modely. Přestože se o technologické suverenitě intenzivně diskutuje, skutečné kroky podle něj zatím neodpovídají naléhavosti situace.

„V Evropě si rétoricky všichni uvědomujeme, že nám vlak ujíždí. Hodně rezonuje téma technologické a digitální suverenity, protože jsme od čipů přes cloudové služby až po velké jazykové modely závislí na tom, co nám Spojené státy dovolí nebo nedovolí. O těchto tématech se sice intenzivně diskutuje, ale realita zatím není taková, že bychom dělali dost.“

Ve své roli vládního zmocněnce chce Kačena především naplňovat priority stanovené vládou. Mezi ně patří zavádění umělé inteligence do zdravotnictví a veřejné správy, podpora výzkumu, příprava národní legislativy, budování AI infrastruktury i modernizace vzdělávacího systému. Ambicí je také posílit postavení Česka jako AI centra střední Evropy.

„Chceme, aby se Česko stalo středoevropským lídrem v oblasti umělé inteligence a aby byla střední Evropa jako celek na globální AI mapě mnohem viditelnější. To znamená úzce spolupracovat se sousedními zeměmi, ale také jednat s evropskými partnery i velkými americkými technologickými firmami.“

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast a dozvíte se:

1. Jaký osobní vztah má premiér k moderním technologiím a proč podle Lukáše Kačeny stále používá velký papírový kalendář?
2. Chybí české scéně umělé inteligence větší dravost a konkurence známá ze Silicon Valley?
3. Jak zkušenosti z poradenské společnosti a veřejné správy přivedly Lukáše Kačenu až k řízení státní strategie pro AI?
4. Jaké nečekané setkání ve Spojených státech potvrdilo mezinárodní renomé Michala Pěchoučka a jeho týmu z ČVUT?
5. Jak Lukáš Kačena sleduje rychlý vývoj umělé inteligence a s jakými českými odborníky konzultuje priority státu?