Česku bude chybět 100 tisíc lidí ročně. Přesto firmy ignorují padesátníky

Čeští zaměstnanci nad 50 let tvoří téměř třetinu pracovní síly, přesto je firmy vytěsňují a systém je považuje za nechtěné. O tom, kolik to stojí ekonomiku, proč Švýcarsko dělá pravý opak a jak paradoxně může pomoct nástup umělé inteligence, debatovala v pořadu Czech-Swiss Connect na FocusOn moderátorka Petra Savino s hosty Šárkou Pešovou (Provident) a Tomášem Ervínem Dombrovským (Alma Career).

Spotify

Věk 50 let je v českém korporátním prostředí často vnímán jako neoficiální hranice, za kterou se kariérní postup zastavuje a flexibilita mizí. Realita trhu práce je přitom neúprosná. Průměrný věk českého zaměstnance v současnosti dosahuje 46 let.

Lidé starší 50 let tvoří téměř 30 % všech pracujících, což z nich dělá masivní a naprosto klíčovou ekonomickou skupinu. Navzdory tomu jsou tito lidé z trhu postupně vytěsňováni a ztrácejí přístup k zajímavým profesním příležitostem.

Podle dat analytiků je fluktuace na trhu práce nepřímo úměrná věku. Čím jsou lidé starší, tím méně často práci mění. Do 45 let ji mění relativně snadno, po padesátce se však situace dramaticky láme. Nad 55 let věku již k dobrovolným změnám práce téměř nedochází.

Zaměstnanci jsou často rádi, že si udrží stávající místo, stávají se na trhu tichými a neviditelnými a netroufají si vyjednávat o lepších podmínkách. To v důsledku poškozuje jejich kariéru i finanční ohodnocení v posledních 10 až 15 letech produktivního života.

„My se na lidi, kteří ve stoupajícím věku už mají první zdravotní omezení a nezvládají extrémní zátěž v původním stresujícím nebo fyzicky namáhavém povolání, cíleně nezaměřujeme. Většina z nich pracuje na plný úvazek, často s přesčasy, dokud to jde. Ve chvíli, kdy už to nejde, práci ztrácejí a my teprve poté hasíme požár. Neřešíme prevenci ani postupné snižování zátěže,“ upozorňuje analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský.

Miliardové ztráty pro stát a past stoprocentních úvazků

Ignorování demografického vývoje má pro Českou republiku konkrétní finanční dopady. V diskusi zaznělo, že dlouhodobě nezaměstnaní lidé ve věkové skupině 50+ mohou státní rozpočet stát přibližně 61 miliard korun ročně. Tomáš Ervín Dombrovský zároveň upozornil, že lidé nad padesát let tvoří zhruba třetinu všech dlouhodobě nezaměstnaných.

Pokud ztratí práci, často narážejí na předsudky zaměstnavatelů a po několika měsících marného hledání mohou podle Šárky Pešové propadat demotivaci i ztrátě sebedůvěry. Část z nich pak uvízne v dlouhodobé nezaměstnanosti, odchází do předčasného důchodu nebo rovnou do ekonomické neaktivity.

Zkrácené úvazky by situaci zlepšily

Zatímco flexibilní pracovní doba při plném úvazku, či občasný home office, který může využívat zhruba třetina lidí, relativně fungují, zásadním kamenem úrazu je neschopnost trhu nabídnout zkrácené úvazky. Data Českého statistického úřadu a Eurostatu podle Dombrovského ukazují výrazný nepoměr: lidé, kteří již čerpají důchod a pracují při něm (zhruba 140 tis. osob), využívají částečné úvazky téměř v polovině případů. U pracujících padesátníků, kteří ještě důchod nečerpají, se však podíl částečných úvazků pohybuje jen kolem 2 až 3 %.

„Je to generace, která ještě nevyrostla v tom, že investovat je běžné a že je běžné nechat peníze pro budoucnost pracovat. Když si mají vzít poloviční úvazek, velmi tvrdě počítají, jak vyjdou. Proto raději práci dotáhnou na plný úvazek až do důchodu, kde obrazně řečeno padnou,“ vysvětluje Šárka Pešová, zástupkyně společnosti Provident.

Švýcarský model versus česká vynalézavost v šedé zóně

Rozdíl mezi přístupem k seniorním pracovníkům v zahraničí a v tuzemsku je patrný i na legislativní úrovni. Ve Švýcarsku fungují státem dotované rekvalifikační programy. „Tady je naprosto normální, že se ve dvaapadesáti letech přihlásíte ke studiu a jdete na střední školu s šestnáctiletými studenty. Nikomu to nepřijde divné,“ přibližuje zahraniční praxi Petra Savino.

Dombrovský k tomu doplňuje, že v Česku sice zájem o vzdělávání a rekvalifikace existuje, problém ale nastává ve chvíli, kdy se lidé po rekvalifikaci hlásí na juniornější pozice. „Vyslechnou si, že jsou na to už moc staří,“ dodává.

Paradoxem je, že švýcarský systém zaměstnávání starších lidí finančně znevýhodňuje. Odvody za zaměstnance nad 45 let jsou o 20 až 25 % vyšší než u mladších kolegů, přesto to firmy nevnímají jako překážku.

V Česku naopak odvodová zátěž s věkem neroste, firmy ale o starší pracovníky často nejeví zájem. Ani sleva na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, kteří nabídnou zkrácený úvazek lidem nad 55 let, podle diskuse nepřinesla zásadní změnu.

Hlavní příčinou jsou předsudky vůči této skupině lidí, že jsou nepružní a již málo učenliví. To je však zcela v rozporu s lékařskými poznatky, které ukazují, že výrazný pokles kognitivních schopností vidíme až u lidí starších 70 let.  „Učenlivost se ztrácí, když se lidi neposouvají v učení průběžně a uvíznou v rutině. To se ale úplně stejně děje i třicátníkům,“ boří předsudky Dombrovský.

Nástup AI vrací zkušené do hry

Trh práce se však nachází na prahu neodvratného demografického zlomu. V současnosti sice Česko zažívá vrchol zaměstnanosti, ale už za 10 až 12 let bude situace výrazně složitější, Na každého absolventa připadnou dva lidé s novým nárokem na důchod. Podle Tomáše Ervína Dombrovského bude českému pracovnímu trhu každoročně chybět přibližně 100 tisíc lidí.

Novou dynamiku do tohoto problému vnáší rozvoj umělé inteligence. Ukazuje se, že AI dokáže snadno nahradit rutinní činnosti, které dříve vykonávali čerství absolventi. V oborech, jako je architektura, tak mladí projektanti ztrácejí možnost osvojit si základy profese. Naopak šedesátníci, kteří ještě zažili práci s pravítky a rýsovacími prkny, se mohou pro firmy do budoucna stát nepostradatelnými mentory.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaká osobní zkušenost přivedla Petru Savino k tématu zaměstnanců 50+ a jak jí při zakládání firmy ve Švýcarsku pomohl třiasedmdesátiletý mentor s dlouholetou praxí a znalostí šesti jazyků?
2. Proč jsou lidé nad 50 let podle Šárky Pešové v Česku často „neviditelní“ a jakou roli v pomoci této skupině hrají organizace Zlatá práce a Genixa?
3. Proč podle Tomáše Ervína Dombrovského uchazeči nad 40 a zejména nad 55 let dostávají méně pozvánek na pohovor a jakou roli v tom hrají očekávání manažerů?
4. Jak společnost Provident pracuje s obchodními zástupci ve věku 50+ a proč podle Šárky Pešové zvládají i nové technologie včetně AI platforem?
5. Proč je podle hostů předsudek o nižší učenlivosti starších lidí zavádějící a proč schopnost učit se nesouvisí jen s věkem, ale také s tím, zda člověk dlouhodobě nezůstává v rutině?